Rus vyhrožuje Ukrajincům, ale přepočítal se. Zelenskyj hodlá přes zimu zničit vše, co je Kremlu drahé

Každou zimu od roku 2022 se opakuje stejný scénář: Moskva soustředí rakety a drony na ukrajinské elektrárny, teplárny a rozvodny. Cíl je prostý, proměnit mráz ve zbraň a zlomit vůli civilistů. Jenže letos se rovnice změnila. Zatímco ruské ministerstvo obrany oznamovalo masivní údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev spustil dosud nejsystematičtější kampaň proti tomu, co Kreml potřebuje nejvíc: ropným příjmům, palivové logistice a pocitu bezpečí v ruském týlu.

Ruská zima jako zbraň

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva popisuje zimu 2025/2026 jako období téměř každodenních útoků na ukrajinskou energetiku. V lednu 2026 zasáhly ruské střely a drony zařízení nejméně v sedmnácti regionech a v Kyjevě. Nebyly to náhodné údery, šlo o koordinovanou kampaň, která měla vyřadit teplo, elektřinu a plyn v době, kdy teploty klesaly hluboko pod nulu.

Mezinárodní agentura pro energii ve svém předzimním hodnocení upozorňovala, že ukrajinská soustava je po předchozích vlnách útoků křehká a každý další zásah snižuje její schopnost regenerace. Výsledkem byly výpadky proudu, omezené dodávky tepla a další vysídlení civilistů. Podle UNHCR bylo v Česku k 31. květnu 2026 evidováno 388 052 ukrajinských uprchlíků, a pokud by se opakovaly dlouhé výpadky ve větších městech, je Česko kvůli existujícím komunitám jednou z přirozených destinací dalších příchozích.

Kyjev míří na ruskou pokladnu

Odpověď Kyjeva nemíří na ruské zásuvky. Míří na ruský rozpočet. Ukrajinské ministerstvo obrany v únoru 2026 oznámilo, že od ledna zasáhlo třináct ropných a plynových objektů na ruském území. V březnu přibylo dalších deset. Cíle nejsou náhodné: rafinerie, překladiště, pumpovací stanice a skladové kapacity tvoří páteř toho, z čeho Kreml válku financuje a z čeho ruská armáda čerpá diesel, benzin a letecké palivo.

Škody nejsou jen mediální. Analytická firma Kpler v srpnu 2025 odhadovala, že ukrajinské údery narušily více než dvacet procent ruské rafinérské kapacity a snížily zpracování ropy o 400 až 500 tisíc barelů denně. Reuters už v březnu 2024 počítal čtrnáct procent vyřazené primární kapacity. V prvním čtvrtletí 2025 sice podíl klesl na zhruba čtyři procenta celkové kapacity, ale každá nová vlna útoků čísla opět zvedá. To je dost na bolest. Málo na okamžitý knockout, ale dost na to, aby Rusko cítilo, že zimní nátlak na Ukrajinu má svou cenu.

Proč je oprava dražší než zásah

Jeden dron stojí zlomek toho, co stojí oprava primární destilační jednotky. A právě tady sankce hrají do karet Kyjevu. Reuters už v roce 2024 popsal, jak americké a evropské sankce komplikují Rusku přístup k západním technologiím a náhradním dílům, bez nichž se klíčové rafinérské celky nedají plnohodnotně obnovit. Opravy se protahují, jsou dražší a výsledek je často provizorní.

K tomu přibývá další nákladová vrstva. Podle analýzy Carnegie Endowment byly ruské firmy donuceny pořizovat si vlastní protivzdušnou obranu a systémy elektronického boje. Stát jim ochranu plošně nezajistí. Každá rafinerie, každý terminál se tak stává malou pevností, a každá pevnost stojí peníze, které chybí jinde. Ukrajinské ministerstvo obrany to otevřeně rámuje jako strategii, která má dostat ruský rozpočtový deficit v roce 2026 na historické maximum.

Zelenskyj: zmrazit frontu, ne válku

V rozhovoru pro Sky News, který v červnu 2026 přetiskly Interfax i Ukrajinska Pravda, Zelenskyj prohlásil, že fixace současné linie kontaktu a přechod k diplomacii je „nejrychlejší cesta“ k míru. Nejde o kapitulaci ani o vzdání se území, jde o signál, že Kyjev je ochoten jednat, ale za podmínek, které neumožní návrat války. Už v dubnu 2025 na oficiálním prezidentském briefingu mluvil o plném příměří jako o prvním kroku k trvalému míru.

Kreml ale hraje jinou hru. Putin po červencovém hovoru s Trumpem v roce 2025 přes mluvčího zopakoval, že Moskva neustoupí od „původních cílů“ a požaduje řešení „kořenových příčin“, což v ruském slovníku znamená podmínky daleko za pouhým příměřím. Kyjev na to odpovídá kombinací: diplomatická ochota na stole, drony nad ruskými rafineriemi ve vzduchu.

Co to znamená pro Česko

Přímé surovinové vydírání přes ropu už Rusko vůči Česku prakticky nemá v rukou. Podle statistiky MPO činil ruský podíl na dovozu ropy do ČR za rok 2025 pouhých 7,7 procenta, zatímco 92,3 procenta proudilo západní trasou přes ropovody TAL a IKL. Vláda v dubnu 2025 oznámila dokončení rozšíření kapacity TAL-PLUS a konec závislosti na ruské ropě.

Cenové riziko ale zůstává. Americká EIA upozorňuje, že ukrajinské útoky na ruské rafinerie omezily ruské exporty ropných produktů a přispěly k utaženějšímu evropskému trhu s dieselem. A IEA ve své energetické revizi Česka připomíná, že přechodem na jedinou hlavní západní trasu vznikla nová typologie rizika, závislost na jednom koridoru místo dvou. Česko se tedy zbavilo ruského vydírání, ale ne zranitelnosti jako takové.

Moskva chtěla zimu proměnit v nástroj nátlaku na ukrajinské civilisty. Kyjev ji proměňuje v nástroj nátlaku na ruskou válečnou pokladnu. Kdo se přepočítal víc, ukáže účet za opravy, a ochota jednat.