Ruská armáda mele z posledního, Putin chystá na mobilizaci. „Blázni ochotní umírat za peníze dochází,“ říká náborář

Osm nezávislých zdrojů ruského investigativního média Vjorstka popisuje totéž: peníze přestávají fungovat. V prvním čtvrtletí 2026 podepsalo kontrakt s ruskou armádou přibližně 71 200 lidí, zhruba 800 denně. Jenže generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci 18. června veřejně hovořil o 30 až 35 tisících ruských ztrát měsíčně. Jednoduchá aritmetika: přísun nových lidí nepokrývá ani to, co fronta každý měsíc spolkne. A právě tady začíná příběh o mobilizaci, která se možná nikdy nebude jmenovat mobilizací.

Proč peníze přestaly stačit

Ruské regiony letos více než zdvojnásobily měsíční výdaje na verbíře, z 358 milionů rublů na 802 milionů. Celkem už na nábor vyplatily nejméně 7,7 miliardy rublů, tedy v přepočtu přes 1,5 miliardy korun. Přesto nábor v Moskvě meziročně spadl o více než třetinu. Vjorstka cituje člověka, který v hlavním městě dohlíží na kontraktní nábor: po krátké lednové vlně, kdy lidé „naskakovali do posledního vlaku“ v očekávání rychlého konce války, zájem vyhasl.

Kvalita nově příchozích přitom klesá stejně rychle jako jejich počet. Podle svědectví mobilizovaných vojáků, kteří s redakcí mluvili, přicházejí na frontu stále častěji zadlužení lidé, sociálně slabí z odlehlých regionů, někteří nalákaní na falešné „zadní“ pozice mimo boj. Jeden z nich to shrnul větou, která dala název tomuto textu: blázni ochotní umírat za peníze prostě docházejí. Jednotky podle zdrojů Vjorstky fungují na pouhých 30 až 40 procentech tabulkových stavů.

Mobilizace, která se nesmí jmenovat mobilizací

Kreml si pamatuje září 2022. Tehdy Putin podepsal dekret o „částečné mobilizaci“ a během tří týdnů opustily Rusko stovky tisíc lidí; některé odhady hovoří až o 700 tisících. Organizace OVD-Info zdokumentovala 2 457 zadržení při protestech jen mezi 21. zářím a 10. říjnem. Povolávací rozkazy se tehdy doručovaly i přímo na policejních stanicích.

Opakovat tento šok si Kreml nemůže dovolit, zvlášť ne před volbami do Státní dumy, které Putin dekretem vypsal na 20. září 2026 s třídenním hlasováním od 18. do 20. září. Podle zjištění serveru Meduza tlačí vedení FSB i šéf Národní gardy Viktor Zolotov na odložení voleb s odkazem na bezpečnostní rizika a únavu z války. Civilní blok Kremlu naopak trvá na tom, že volby mají demonstrovat „normálnost“ režimu.

Výsledkem je kompromis, který zatím nemá podobu podepsaného dokumentu: několik měsíců probíhají přípravy polygonů a scénářů pro nucené doplnění stavů, které by mohlo začít nejdříve v říjnu 2026, tedy bezpečně po hlasování. Vjorstka výslovně uvádí, že finální rozhodnutí ještě nepadlo. Ale jeden ze zdrojů popisuje připravenost přijmout na výcvikových polygonech desítky tisíc lidí.

Fronta žere víc, než Rusko dodává

Generální tajemník NATO Rutte 3. června na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Zelenským hovořil o ruských ztrátách přesahujících 30 tisíc měsíčně. O dva týdny později, 18. června, popsal frontu jako „víceméně zamrzlou“ s drobnými ukrajinskými zisky. To je přesný obraz toho, co se děje: Rusko platí obrovskou lidskou cenu za poziční válku bez průlomů.

Kreml se pokouší díry zaplnit paralelními kanály. Podle uniklých dokumentů, které zveřejnil server IStories, plánuje ministerstvo obrany do konce roku 2026 nabrat 78 800 lidí do nově vytvořených bezpilotních sil. Vedle toho běží rozšířený tlak na rezervisty, nábor přes univerzity a firmy i digitalizace povolávacího systému. Všechno najednou, protože nic z toho samo o sobě nestačí.

I kdyby Kreml v říjnu sáhl po nuceném doplnění stavů, efekt na frontě do konce roku 2026 bude spíš stabilizační než zlomový. Dnešní fronta nasycená drony a minami „nesnese“ úplně nevycvičené lidi tak, jak je spolkla v chaotických měsících po mobilizaci 2022. Problém není jen počet těl. Je to výcvik, morálka a schopnost přežít první dny v zákopech.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Prodlužování války se přímo dotýká střední Evropy. NATO od září 2025 posílilo východní křídlo operací Eastern Sentry po ruských narušeních vzdušného prostoru spojenců. Česká vláda v lednu 2026 potvrdila pokračování muniční iniciativy v koordinační roli, pokud ji zaplatí partneři, a Zelenskyj v únoru výslovně žádal, aby dodávky neběžely se zpožděním.

Na uprchlickém poli je Česko připravenější než v roce 2022. K 31. březnu 2026 evidovalo ministerstvo vnitra 379 818 aktivních registrací dočasné ochrany a dalších 56 503 lidí požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt. Evropská komise 26. června navrhla prodloužit unijní dočasnou ochranu až do března 2028. Případná nová vlna emigrace z Ruska by tentokrát pravděpodobně směřovala přes Srbsko, Turecko a Spojené arabské emiráty, a šlo by spíš o kvalifikované lidi s dálkovou prací než o zoufalý útěk přes hranici autem. Paradoxně by tak Rusko přicházelo právě o ty, které jeho ekonomika a technologický sektor nejvíc potřebují.

Kreml v pasti vlastního tabu

Celý příběh má jednu ústřední ironii. Rusko se prezentuje jako vojenská supervelmoc, druhá nejsilnější armáda světa. Přesto ji na Ukrajině zadržuje menší a hůře vybavená armáda, která rozdíly stírá inovacemi, západní technikou a motivací bránit vlastní zemi. A slovo „mobilizace“ zůstává pro Kreml tak toxické, že raději utratí miliardy za verbíře, loví zadlužené a vymýšlí nové názvy pro totéž, jen aby ho nemusel vyslovit.

Říjen 2026 ukáže, jestli politická cena tohoto tabu nakonec převáží nad vojenskou realitou, která si každý měsíc řekne o desítky tisíc nových lidí. Jedno je ale zřejmé už teď: model války za podpisový bonus narazil na dno.