Ruská pravoslavná církev už není žádoucí. EU je připravena proti ní tvrdě zasáhnout

Dne 12. dubna 2026 Viktor Orbán přiznal volební porážku. O devět dní později stála šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas před kamerami v Bruselu a mluvila o „novém momentu“, o tom, že EU má znovu otevřít dřívější červené linie, které některé členské státy roky blokovaly. Jednou z těch linií je patriarcha Kirill, hlava Ruské pravoslavné církve a muž, který ruské invazi na Ukrajinu dodává duchovní krytí. Teď se jeho jméno vrací na stůl v rámci připravovaného 21. sankčního balíčku.

Co přesně EU chystá

Podle diplomatických informací, které v květnu 2026 zveřejnilo Politico, pracuje Brusel na 21. balíčku sankcí proti Rusku, jehož finalizace se očekává na přelomu června a července. Balíček má mířit na ruskou stínovou flotilu tankerů, bankovní sektor i obchod s ukradeným ukrajinským obilím. Mezi vracenými opatřeními, která dříve narazila na politický odpor, figurují i osobní sankce na Kirilla a další představitele Ruské pravoslavné církve.

V praxi to znamená trojici standardních unijních nástrojů: zmrazení majetku na území celé EU, zákaz vstupu a tranzitu a zákaz, aby kdokoli v sedmadvacítce poskytoval sankcionovaným osobám finance nebo hospodářské zdroje. Nejde o zákaz pravoslaví. Nejde o zásah do bohoslužeb. Jde o cílené restrikce vůči konkrétním lidem, a případně konkrétním právnickým osobám napojeným na Moskevský patriarchát.

Proč to trvalo tak dlouho

Kirill nebyl na unijním sankčním seznamu nikdy, ne proto, že by chyběly důvody, ale proto, že chyběla jednomyslnost. V červnu 2022, při přípravě šestého balíčku, jeho jméno z finálního návrhu vypadlo. Maďarsko tehdy námitku rámovalo jako obranu náboženské svobody. Budapešť svůj odpor nezastírala a Orbánova vláda měla v Radě EU faktické právo veta.

Mezitím jednaly státy samy. Británie Kirilla sankcionovala už 16. června 2022 s výslovným odůvodněním, že poskytuje výraznou podporu ruské vojenské agresi. Česká republika přidala Kirilla, občanským jménem Vladimira Gunďajeva, na vnitrostátní sankční seznam v dubnu 2023. Český spis je přitom detailní: cituje Kirillova kázání o „silách zla“, o „metafyzickém boji“, o žehnání vojákům odjíždějícím na frontu. Kanada v červenci 2022 rozšířila sankce o desítky propagandistických figur, byť Kirillovo jméno v otevřeně přístupném souhrnu na vládním webu není snadno dohledatelné.

Unijní úroveň ale stála. Až do dubna 2026.

Co Kirill udělal

Tři dny po zahájení invaze, 27. února 2022, pronesl patriarcha kázání, v němž mluvil o jednotě Ruska a Ukrajiny jako jednoho duchovního prostoru a o obraně „společného historického Otčestva“. Válku neodsoudil. V dubnu 2023 šel dál: na zasedání Nejvyššího církevního sovětu otevřeně hovořil o „službě církve v zóně speciální vojenské operace“ a popisoval materiální i personální zapojení církevních struktur v okupovaných oblastech.

Pro EU nejde jen o slova. Jde o aktivní legitimizaci války a o podpůrnou infrastrukturu, kterou církevní vedení buduje na okupovaném území. Právě tato kombinace, ideologické krytí a provozní zapojení, dělá z Kirilla sankčně relevantní postavu, nikoli pouhého komentátora.

Co to znamená pro věřící v Evropě

Osobní sankce na Kirilla by na běžné pravoslavné věřící v Česku ani jinde v EU dopadly minimálně. Liturgie se nesankcionují, farnosti nemají důvod zavírat dveře. Citelnější efekt by nastal teprve tehdy, pokud by Brusel zařadil na seznam konkrétní církevní právnické osoby, tedy struktury, které spravují majetek, vedou bankovní účty nebo formálně podléhají Moskvě. V tu chvíli by šlo o komplikace provozní: problémy s bankami, převody peněz, správou nemovitostí, cestováním hierarchů.

Zatím ale veřejně popsaná fáze mluví hlavně o Kirillovi a „představitelích“ církve. Hotový jmenný seznam zveřejněn nebyl.

Skutečný test přijde v létě

Dvacátý balíček prošel 23. dubna 2026. Práce na jednadvacátém začaly během dnů. EU po odblokování Maďarska zjevně zkracuje interval mezi jednotlivými koly tlaku na Rusko. Otázka ale zní, zda sedmadvacítka dokáže přenést na celoevropskou úroveň to, co Londýn a Praha udělaly samy, a zda se v závěrečném vyjednávání neobjeví nový stát s námitkou. Řecko a Malta dříve brzdily jiné části balíčku, zejména omezení námořních služeb pro ruská plavidla.

Šance na osobní sankce vůči Kirillovi jsou podle nás vyšší než kdykoli od roku 2022. Hlavní politická brzda je pryč. Zbývá zjistit, jestli se za čtyři roky nenašla jiná.