Ruská PVO v problémech, už nemá čím střílet, zásoby dochází a továrny jsou v troskách. Ukrajina ji rozložila zevnitř

Noc z 21. na 22. června. Na Moskvu míří téměř šedesát dronů, ruské úřady přerušují provoz letišť, nad městem se ozývají detonace. Tentýž den letecky odpalované střely dopadají na závod s elektronikou pro rakety ve Voroněži a na satelitní komunikační centrum v Dubně, necelých sto kilometrů od Kremlu. Tři údery ve třech směrech během jediných hodin. Ukrajina netlačí na ruskou protivzdušnou obranu zvenčí, tlačí ji zevnitř, hluboko na ruském území, a nutí ji bránit stále víc bodů stále dražšími prostředky.

Interceptory mizí rychleji, než přibývají

Formulace „nemá čím střílet“ neznamená, že ruská PVO stojí s prázdnými odpalovacími rampami. Znamená ale něco, co je z vojenského hlediska téměř stejně nepříjemné: strukturální deficit mezi spotřebou a výrobou. Podle CBS News, která 17. června citovala tři ukrajinské činitele obeznámené s rozvědkovými odhady, zásoby interceptorů S-300 klesají. Ještě v roce 2025 ukrajinské odhady hovořily o více než čtyřech stech kusech pro systémy S-300PM a S-400. Aktuální číslo zveřejněno nebylo, ale směr je jednoznačný: dolů.

Analytická zpráva britského Royal United Services Institute z prosince 2025 problém rámuje šířeji. Rusko podle ní pálí interceptory rychleji, než je vyrábí, a nejtvrdší tlak dopadá na krátkodosahové vrstvy, především na systém Pancir-S1. Kreml se snaží výrobu interceptorů pro Pancir výrazně navýšit, ale tempo spotřeby zatím předbíhá tempo výroby. Není to jednorázový výpadek. Je to závod, který Moskva prohrává po malých kouscích každý týden.

K tomu přidejme starší, ale stále platný mechanismus: už v lednu 2023 mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat upozorňoval, že Rusko nasazuje rakety S-300 a místy i S-400 proti pozemním cílům, protože mu chybí jiné balistické střely. Každá taková raketa vypálená na město místo na letadlo je raketa, která chybí v protivzdušné roli.

Továrny pod palbou

Zásoby jsou jedna věc. Schopnost je doplňovat je druhá, a právě tady Ukrajina zasadila v červnu 2026 nejviditelnější rány.

Nejtvrději doložený zásah přišel 22. června na závod VZPP-S ve Voroněži. Ukrajinský generální štáb oznámil, že objekt vyrábějící součástky pro ruské střely zasáhly vysoce přesné letecky odpalované střely. Reuters útok nezávisle potvrdil, včetně videí s mohutnými sloupy kouře. Voroněžský gubernátor uvedl pět mrtvých. Proč je právě tento závod důležitý? Podle databáze GUR se VZPP-S přímo podílí na výrobě komponentů pro řízené střely Ch-101, pro Iskander-K a pro bojové vozidlo Pancir-S1. Nejde o náhodnou fabriku, jde o uzel, který propojuje několik klíčových zbraňových programů. Závod navíc figuruje na sankčním seznamu amerického OFAC.

O šest dní dříve, 16. června, zasáhla Ukrajina konstrukční kancelář u Tuly (JSC Central Design Bureau of Instrument Engineering). Podle generálního štábu byl poškozen objekt a nosná konstrukce montážní dílny. Tula není v troskách, ale poškození specializovaného pracoviště v zemi, kde je výroba přesné elektroniky koncentrovaná do hrstky podniků, má dopad neúměrný velikosti kráteru.

Moskva se opevňuje doma

Útoky na průmyslové uzly jsou jen polovina příběhu. Druhá polovina se odehrává přímo nad Moskvou.

16. června ukrajinský dron zapálil moskevskou rafinerii v Kapotni, patnáct kilometrů od Kremlu. Satelitní snímky publikované Rádiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda ukázaly poškození nádrží a hlavní rafinační jednotky, která odpovídá za 53 % kapacity závodu. O dva dny později přišla další vlna, téměř dvě stě dronů mířilo na ruské hlavní město. A 22. června, souběžně s úderem na Voroněž, Ukrajina zasáhla satelitní komunikační centrum v Dubně v Moskevské oblasti.

Reakce Kremlu je čitelná z otevřených zdrojů. OSINT analytik Jembob a novinář Rádia Svoboda Mark Krutov identifikovali výstavbu nové pozice S-400 v moskevském parku Moskvoreckij. Zjištění nezávisle potvrdil i ISW v hodnocení z 22. června, podle nějž satelitní snímky ze 4. června naznačují novou pozici S-400 západně od Moskvy. Už v dubnu Rádio Svoboda zmapovalo 27 pozic PVO kolem Putinovy rezidence na Valdaji, uspořádaných v prstencích podobných moskevské obraně.

Rusko tedy obranu neztrácí, přestavuje ji. Jenže každý systém přesunutý k Moskvě nebo na Valdaj je systém, který chybí jinde. Na Krymu, kde Ukrajina systematicky ničí palivovou logistiku. Na Donbasu, kde fronta vyžaduje vlastní protivzdušný deštník.

Sankce fungují, ale netěsní

Zbývá otázka, proč si Rusko jednoduše nevyrobí víc. Odpověď leží v dodavatelském řetězci. Podle zprávy KSE Institute za první čtvrtletí 2026 tvoří Čína zhruba 75 % reportovaných exportů kritických technologických položek do Ruska. Jenže ani čínský obchvat nenahradil ztracené přímé západní dodávky; u nejcitlivějších integrovaných obvodů zůstávají objemy nižší než před válkou.

RUSI k tomu dodává, že ruský zbrojní průmysl je nadále závislý na zahraničním softwaru, měřicích přístrojích a čipech, které dříve vznikaly v továrnách jako TSMC. Domácí náhrada v podniku Mikron je zatím spíše pilotní než průmyslová. Čína tedy funguje jako prostředník, ne jako plnohodnotná náhrada celého západního ekosystému. A právě do tohoto křehkého řetězce teď dopadají ukrajinské střely na Voroněž a Tulu.

Co to znamená pro průběh války

Ruská PVO se nezhroutila. RUSI výslovně upozorňuje, že zůstává významnou překážkou pro ukrajinské letectvo a chrání velkou část ruského týlu. Moskva stále desítky dronů sestřeluje, nebe nad Ruskem není otevřené. Ale je propustnější než dřív, a obrana je dražší než kdy předtím.

Ukrajina Rusku nebere oblohu. Nutí ho ale bránit stále víc vlastního území stále tenčími zásobami, zatímco cílí na továrny, které mají ty zásoby doplnit. Ekonomická asymetrie je brutální: jeden interceptor může stát tolik co desítky až stovka dronů typu Šáhid. Každá noc, kdy Moskva vystřelí salvu drahých raket na roj levných bezpilotníků, posouvá rovnováhu o kousek dál. Ne směrem ke kolapsu, ale směrem k vyčerpání, které si Rusko nemůže dovolit ignorovat.

Rafinerie v Kapotni stále hoří, závod ve Voroněži počítá škody a v moskevském parku roste nová pozice S-400. Obraz země, která se opevňuje uvnitř vlastních hranic, říká o stavu ruské protivzdušné obrany víc než jakékoli číslo.