Ruské e-shopy tvrdě proti Putinovi, žadoní u Kremlu o stovky miliard. Ukrajinské drony jim srovnaly sklady se zemí

Když 18. července 2026 zasáhly první drony obří logistické centrum Wildberries v Elektrostali východně od Moskvy, šlo o signál, který ruský e-commerce do té doby neznal. Válka, kterou Kreml dva roky prezentoval jako vzdálenou „speciální operaci“, najednou hořela v srdci civilní spotřebitelské infrastruktury. Během následujících týdnů přibyly zásahy v Kotovsku, Krasnodaru, Něvinnomyssku i dalších městech. Podle deníku Kommersant bylo zasaženo pět logistických objektů o celkové rozloze 802 tisíc metrů čtverečních. A s nimi shořelo i zboží desítek tisíc malých prodejců, kteří na platformě stavěli své živobytí.

Drony míří na „ruský Amazon“

Wildberries bývá označován za ruský ekvivalent Amazonu. Provozuje síť obřích skladů, přes které statisíce prodejců dodávají zboží milionům zákazníků po celém Rusku a v okolních zemích. Právě tato logistická páteř se stala terčem.

Ukrajinská strana útoky veřejně rámovala jako cílené zásahy na infrastrukturu napojenou na ruské válečné úsilí. Kreml to popřel. Zakladatelka Wildberries Taťjana Kimová 1. srpna 2026 označila útoky za „akty terorismu“ a uvedla, že zasaženo bylo více než tucet lokalit a ztráty utrpěly firmy v deseti zemích. Podle Reuters šlo zhruba o deset procent logistické kapacity platformy, dost na to, aby se zastavily prodeje části prodejců a prodloužily dodací lhůty po celé zemi.

Účet, který nikdo nechce zaplatit

Tady začíná příběh oněch stovek miliard. Jen škody na nemovitostní infrastruktuře Wildberries se podle Kommersantu odhadují na zhruba 60 miliard rublů (asi 14 miliard korun). Výstavba náhradních skladových ploch bez technologického vybavení dalších 35,5 miliardy. A pak je tu zboží prodejců: po prvních vlnách útoků se ztráty prodejců na uskladněném zboží odhadovaly nejméně na 150 miliard rublů. Některé analytické odhady, které publikovala ruská i zahraniční média, hovoří o celkových škodách v pásmu 445 až 700 miliard rublů, byť přesná metodika se liší zdroj od zdroje.

Kdo to zaplatí? Wildberries má ve svých obchodních podmínkách dronové útoky zařazené pod vyšší moc a z právní odpovědnosti se vyvazuje. Přesto firma začala vyplácet dobrovolné kompenzace, podle vlastních údajů je dostalo přes 88 tisíc prodejců. Jenže pro tisíce malých podnikatelů to nestačí. Část z nich veřejně mluví o nemožnosti platit daně, splácet úvěry a o reálném riziku bankrotu.

Asociace tlačí na Kreml, loajálně, ale důrazně

Asociace digitálních platforem, pod jejíž hlavičkou působí Wildberries, Ozon, Yandex, Avito i Kuper, reagovala 18. července veřejným prohlášením. Její prezident Oraz Durdyjev útoky odsoudil, vyjádřil podporu Wildberries a apeloval na pomoc prodejcům. Žádná otevřená kritika Putina. Žádné protiválečné výzvy.

Přesto jde o moment, který má politický náboj. Podle sekundárních zpráv a navazujících reakcí měly platformy v dopise premiérovi Mišustinovi z 12. srpna 2026 žádat:

• daňové úlevy a odklady pro zasažené prodejce,
• zvýhodněné úvěry přes státní banky,
• přímé subvence nebo nevratné platby ze státního rozpočtu.

Veřejná odpověď Mišustina na tento konkrétní dopis nebyla v době psaní článku dohledatelná. Mluvčí Kremlu Peskov 21. července potvrdil, že vláda je s Wildberries v kontaktu a situaci označil za „obtížnou“. O týden později dodal, že kabinet věc monitoruje, ale rozhodnutí o státní pomoci zatím nepadlo.

Prodejci mezitím veřejně prosí „vedení země“ o zásah. Nejde o rebélii. Jde o něco v ruském kontextu možná ještě nepříjemnějšího: loajální spotřebitelský sektor začíná Kremlu posílat účet za válku.

Škody se přelévají do bank

Dopad nekončí u jedné platformy. Sberbank, největší ruská banka, po útocích zvažovala navýšení opravných položek. Přibližně 300 firem navázaných na Wildberries požádalo o restrukturalizaci úvěrů. Banka zároveň snížila odhad růstu ruské ekonomiky v roce 2026 na pouhých 0 až 0,5 procenta.

Sklady Ozonu podle Reuters k 29. červenci přímo zasaženy nebyly. Jeho role v příběhu je zatím preventivní a systémová: pokud by se útoky rozšířily i na další platformy, dopad by se znásobil. A právě proto se celý sektor spojil pod hlavičkou Asociace, nejde jen o Wildberries, jde o precedent.

Pokud by stát model kompenzací posvětil, otevřel by dveře i dalším soukromým firmám zasaženým drony, aby účet posílaly Kremlu. Vznikla by „socializace“ válečných ztrát soukromého sektoru, něco, co ruský rozpočet s obrannými výdaji 12 930 miliard rublů na rok 2026 sice teoreticky unese, ale co by znamenalo přiznání, že válka má cenu i doma.

Konec iluze normality

Logistika tržišť měla běžným Rusům zajišťovat pocit každodenní normality: balíček dorazí, zboží je dostupné, e-shop funguje. Ukrajinské drony tuto iluzi v létě 2026 spálily spolu se sklady. A ruský byznys, místo aby se postavil proti válce, dělá to jediné, co v autoritářském systému může: tiše, ale důrazně žádá stát, aby za ni zaplatil.