Vstup do bezletové zóny není totéž jako do vzdušného prostoru, ale nelze to vnímat jinak než jako agresivní provokaci s nulovým respektem k mezinárodním vztahům.
Od dob studené války podnikají Západ i Rusko lety k hranicím toho druhého s cílem zjistit jeho reakční dobu, ale i sbírat důležité informace. Jenomže některé případy působí jako provokace a překračování mezí, nic jiného. Za příklad má redakce Armádního Zpravodaje incident z Baltského moře, o němž polská pohraniční stráž informovala 19. září 2025. Ruské stíhačky tam přeletěly nad ropnou plošinou Petrobaltik, ačkoliv tím nenarušily vzdušný prostor.
Nulový respekt s cílem otestovat trpělivost NATO
Na rozdíl od narušení estonského vzdušného prostoru třemi letouny MiG-31 ruského letectva se tento případ liší. Tentokrát dva z jeho stíhacích letounů, avšak neurčeného typu, přeletěly pouhých 150 metrů nad ropnou plošinou, která leží asi 70 km od polského pobřeží v Baltském moře. Porušila tak bezletovou zónu vymezenou do 500 metrů od ní.
Sice v této oblasti nemá Polsko, a tedy ani NATO, přímo vzdušný prostor, ale jedná o území, potažmo objekt s nějakými pravidly, která má Rusko respektovat – stejně jako je tomu naopak. To se ovšem nestalo. Ani přesto ale Severoatlantická aliance neodpověděla vojensky a nechala ruské letouny odletět bez doprovodu, jelikož nešlo o přímo ohrožení země.
„Polský vzdušný prostor nebyl narušen a vojenská reakce byla zbytečná,“ potvrdil agentuře Interia podplukovník Jacek Goryszewski z operačního velitelství polských ozbrojených sil. Ani tak se ovšem nejedná o incident, který lze přehlédnout, neboť jasně ukazuje na ruské ambice s cílem provokovat. NATO je nicméně velmi zdrženlivé a sílu nepoužívá, byť by mohlo.
V Baltském moři operuje Rusko často z Kaliningradské oblasti, odkud vysílá letouny jako Suchoj Su-35S, Suchoj Su-30, event. již zmíněné MiG-31. Někdy samotné, kdy se jedná o čistou agresi a cíl otestovat reakční dobu, jindy jako doprovod průzkumného letounu, třeba Iljušinu Il-20, který už je určen k průzkumu a přinese Rusku mnoho praktických informací.
Jedná se přitom o Iljušin Il-20M, tedy verzi určenou k elektronickému a optickému průzkumu, která vznikla v počtu pouhých 20 kusů, uvádí Wikipedia. Na jeho základě ale existují ještě další varianty, třeba Il-20RT k telemetrickému měření raketových technologií, Il-22 jakožto vzdušné velitelské a komunikační centrum, a Il-22PP pro elektronický boj.
Co vedlo ruské letectvo k takové provokaci?


