Rusko chce proti Ukrajině nasadit bezpilotní válečnou loď KAMA. Na moři vydrží 12 hodin a sama se vrátí, když ji operátor ztratí

Dne 10. června 2026, přístavní Kronštadt u Petrohradu. Na veletrhu FLOT-2026 stojí u stánku skupiny ZALA, dceřiné firmy koncernu Kalašnikov, dva nízké, štíhlé čluny bez kokpitu. Žádné dělo, žádná věž. Jen trup, motory a senzory. O dva dny později si je prohlédne tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a vrchní velitel ruského námořnictva Alexandr Mojsejev. Oficiální popisek zní: „multifunkční bezpilotní hladinové plavidlo pro civilní a speciální úkoly.“ Jenže kontext, ve kterém KAMA vzniká, je všechno, jen ne civilní.

Dva trupy, jeden účel

KAMA existuje ve dvou verzích. Menší měří 6,5 metru a pohání ji vodometný systém. Větší má 7,9 metru a klasický přívěsný motor. Obě jsou široké 2,1 metru, obě dosahují maximální rychlosti 30 uzlů, zhruba 55 km/h. Výrobce deklaruje výdrž až 12 hodin na moři, operační dosah 700 kilometrů a nosnost 600 kilogramů. Důležitá poznámka: těch 600 kg je oficiálně užitečná zátěž, tedy celková přepravní kapacita, nikoli potvrzená hmotnost bojové hlavice.

Senzorová výbava zahrnuje termokameru s detekcí cíle do vzdálenosti 10 kilometrů. Navigace kombinuje satelitní signály, inerciální systém a námořní radar. A pak je tu funkce, kterou ZALA zdůrazňuje zvlášť: automatický návrat při ztrátě spojení s operátorem. Člun se má sám vrátit do výchozího bodu, pokud přestane přijímat řídicí signál. Jak spolehlivě to funguje v prostředí intenzivního elektronického boje, to veřejné zdroje neříkají. Žádný test ani bojové ověření nebyly dosud publikovány.

Proč právě teď: černomořská lekce

Aby člověk pochopil, proč Rusko představuje KAMA zrovna v červnu 2026, stačí se podívat na bilanci posledních dvou let v Černém moři. Ukrajinská vojenská rozvědka GUR uvádí, že její bezpilotní člun Magura V5 za 18 měsíců zasáhl 18 ruských plavidel. Druhý typ, Sea Baby, podle platformy UNITED24 unese až 850 kg výbušnin a má dosah 1 000 kilometrů. Společně s dalšími prostředky zatlačily tyto drony Černomořskou flotilu do defenzivy a donutily ji stáhnout část lodí z původních pozic.

Sama ZALA přitom už v květnu 2026 zveřejnila záběry, jak její systém Lancet ničí ukrajinský bezpilotní člun u ostrova Zmijinyj. Firma tedy přichází s KAMA do prostředí, ve kterém sama aktivně komunikuje boj proti nepřátelským námořním dronům. Analytici CSIS potvrzují, že Rusko vyvíjí více typů bezpilotních plavidel právě pro monitoring okolí základen a pro lov ukrajinských hladinových dronů.

KAMA vs. ukrajinská konkurence

Na papíře KAMA v některých parametrech zaostává za ukrajinskými protějšky, v jiných se jim blíží:

Čísla ukazují, že KAMA není žádný technologický průlom. Je pomalejší, má kratší dosah a, což je podstatné, nemá jedinou prokázanou akci v reálném boji. Magura V5 navíc už operuje s rojem klamných dronů, které matou ruské systémy elektronického boje. To je taktická vyspělost, kterou žádný katalogový list nenahradí.

Zároveň ale platí, že KAMA nemusí být útočný kamikaze člun. Její nejpravděpodobnější první role je obrana přístavů, hlídkování a lov ukrajinských bezpilotních člunů, tedy přesně to, co Rusko na Černém moři zoufale potřebuje.

Veletržní premiéra není zavedení do výzbroje

Tady je potřeba odlišit dvě věci: existenci prototypu a reálnou bojovou schopnost. Ve veřejných zdrojích chybí informace o státních zkouškách KAMA, o kontraktu s ruským námořnictvem, o sériové výrobě i o přidělení jakékoli jednotce. Prezentace Patruševovi a veliteli námořnictva naznačuje lobbistickou fázi; firma ukazuje, co umí, a čeká na objednávku.

Černé moře přitom už jasně ukázalo, že průběh boje mění až masové nasazení, odolnost proti elektronickému rušení, propojení s průzkumem a taktika roje. Jeden typ plavidla na veletržním stánku nic z toho nezajistí. Podle nás má KAMA potenciál stát se užitečným dílkem ruské pobřežní obrany, ale teprve ve chvíli, kdy se objeví důkazy o sériové výrobě, integraci do velitelského systému a reálném nasazení. Do té doby jde o signál záměru, nikoli o hotovou zbraň.

Rusko s KAMA vstupuje do segmentu, ve kterém Ukrajina má dvouletý náskok, bojově ověřené platformy a neustále se vyvíjející taktiku. Samotný vstup je důležitý. Doběhnout ztrátu bude těžší.