Rusko jedná s německou AfD o obnovení dodávek plynu. Chce zostudit vládu a doufá, že přijedou Trumpovi lidé

Dva dny poté, co Alternative für Deutschland vyhrála zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku s 38,2 % hlasů, přinesla agentura Reuters zprávu, která dává volebnímu triumfu nový rozměr. Podle anonymních zdrojů Kreml prostřednictvím Dmitrijeva, Putinova zvláštního vyslance a šéfa Ruského fondu přímých investic, připravuje s vedením AfD jednání o znovuotevření dodávek ruského plynu do Německa, včetně diskuse o obnově Nord Streamu. Nejde o podepsanou dohodu. Jde o přípravnou fázi, jejíž skutečný cíl je možná důležitější než samotný plyn.

Kreml hledá partnera mimo Berlín

Spolková vláda stojí na jasné pozici: Rusko v roce 2022 plyn do Německa politicky jednostranně omezovalo a nakonec zastavilo, Německo se od té doby přeorientovalo na Norsko, Nizozemsko, Belgii a zkapalněný plyn. Podíl ruského plynu na německém importu spadl z 52 % v roce 2021 na 22 % v roce 2022 a v roce 2023 už ruské potrubní dodávky do Německa činily přesně nula terawatthodin.

AfD jde přesně opačným směrem. Strana má v programu zrušení sankcí proti Rusku a označuje Nord Stream 2 za „nepostradatelný“. V březnu 2025 její poslanci požadovali zprovoznění všech dostupných ruských plynovodů včetně opravy poškozených trubek. V květnu 2026 poslanec Kay Gottschalk v rozhovoru pro Das Parlament mluvil o rychlém návratu ruské ropy a plynu ihned po uzavření mírové smlouvy.

Pro Moskvu je AfD ideální partner právě proto, že není u vlády. Summit s opoziční stranou by symbolicky obešel Berlín a vyslal německým voličům zprávu: řešení vysokých cen energií leží mimo vládní koalici, blíž k AfD. Zostuzení vlády by tak nebylo diplomatické, ale mediální a volební: opozice nabízí levný plyn, vláda nese účet za drahou diverzifikaci.

Trumpovi lidé: přání, ne pozvánka

Organizátoři summitu podle Reuters usilují o účast dvou klíčových postav americké diplomacie kolem Donalda Trumpa. Steve Witkoff, oficiálně „zvláštní vyslanec prezidenta pro mírové mise“, a Jared Kushner, Trumpův zeť a člen amerického vyjednávacího týmu u mírových rozhovorů v Ženevě v listopadu 2025. Oba muži v září 2026 cestovali do Moskvy i Kyjeva jako součást amerického kanálu pro ukončení války.

Jejich přítomnost by summitu dodala legitimitu i mezinárodní mediální váhu. Háček je zásadní: podle Reuters o navrhované schůzce zatím nebyli informováni, natož pozváni. Jde tedy o přání organizátorů, nikoli o potvrzenou účast. Moskva by ráda napojila plynový summit na širší poválečné uspořádání, ale zatím k tomu nemá americký souhlas.

Právní zeď, kterou summit neprorazí

I kdyby se schůzka uskutečnila a všichni účastníci se shodli, reálný návrat ruského plynu do Německa naráží na tvrdé překážky:

• Unijní zákaz: Rada EU v lednu 2026 schválila postupný zákaz dovozu ruského plynu s plným zákazem potrubního plynu od podzimu 2027.
• Sankční režim Nord Streamu: EU zakazuje transakce související s dokončením, provozem, údržbou i užíváním Nord Streamu 1 a 2. Podle konsolidovaných FAQ Evropské komise mohou do zákazu spadat i inspekce směřující k obnovení funkčnosti.
• Fyzický stav potrubí: Po explozích v září 2022 zůstal nepoškozený pouze jeden ze čtyř potrubních řetězců, část Nord Streamu 2. Bez změny sankčního režimu nestačí ani to, že kus infrastruktury technicky přežil.

AfD sama nemá pravomoc ani kapacitu cokoli z toho změnit. Může tlačit téma do voleb a veřejné debaty. Energetický obchod uzavřít nedokáže.

Proč je to důležité i pro Česko

Český plynárenský trh je navázaný na německý a širší evropský prostor. Česká republika podle velvyslanectví v Haagu počítá s terminálem Eemshaven jako klíčovým zdrojem energetické bezpečnosti a plánuje přechod na německé kapacity ve Stade. Pokud by se do Německa ve velkém vrátil levný ruský plyn, regionální velkoobchodní ceny by to pravděpodobně tlačilo dolů i pro ČR, ale to je dnes čistě teoretický scénář.

Důležitější je bezpečnostní rozměr. České ministerstvo vnitra uvádí kauzu Voice of Europe jako příklad ruské vlivové operace a cituje hodnocení BIS, podle něhož měly aktivity této sítě „závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie“. Praha podobné kontaktní sítě mezi Kremlem a evropskými politickými stranami nevnímá jako běžnou politiku, ale jako bezpečnostní riziko. Plynový summit Dmitrijev–AfD do tohoto vzorce přesně zapadá.

Co Moskva získá, i když summit nikdy neproběhne

Evropský benchmark plynu se v září 2026 obchoduje kolem 81 eur za megawatthodinu, zásobníky jsou nízko a vysoké ceny energií tlačí vlády po celém kontinentu do defenzivy. V tomto prostředí stačí vrátit do německé debaty narativ „levný ruský plyn jako řešení“, a politický efekt se dostaví dřív než jakýkoli kubík plynu.

Už samotná příprava summitu posiluje AfD jako partnera Moskvy v energetickém tématu, zvyšuje tlak na spolkovou vládu a normalizuje myšlenku, že cesta k levnějším energiím vede přes Kreml. Právní a infrastrukturní překážky jsou dnes vysoké. Ale pro Moskvu nikdy nešlo jen o plyn, šlo o obraz. A ten se už tvoří.