Rusko nemůže na útok na NATO ani pomyslet. Ztratilo schopnost se bránit, natož vést válku proti silnému nepříteli

Číslo samo o sobě vypovídá víc než jakýkoli strategický komentář. Rusko vede válku proti zemi, která nemá jaderné zbraně, nemá letadlové lodě a na začátku konfliktu neměla ani moderní stíhačky. Přesto muselo přejít od masových tankových útoků k taktice malých rozptýlených skupin, protože drony a přesná palba ničí techniku rychleji, než přináší operační efekt. Představa, že by totéž Rusko dokázalo vést velkou konvenční ofenzivu proti alianci s 32 členskými státy, bilionovými obrannými rozpočty a technologickou převahou ve většině kategorií, dnes neobstojí. Ale, a to je podstatné, oslabení Ruska ještě automaticky neznamená, že NATO umí na stejném bojišti bezpečně nasazovat vlastní tanky a obrněnce.

Ruská armáda v číslech: opotřebení, které nelze skrýt

Londýnský IISS odhadoval v listopadu 2024 zhruba 2 900 tanků v aktivní ruské službě. Zní to pořád hodně, jenže jde o stav po masivním vytahování zásob ze skladů, starých T-62, T-72A a dalších strojů, které Rusko původně nepočítalo do bojové síly. Nová výroba podle téhož odhadu přidá do roku 2027 jen asi 300 až 400 hlavních bojových tanků. Deficit roste.

Analytici z CSIS podrobně popsali nevýhodný poměr ztrát a zisků: obrovská spotřeba techniky za minimální územní postup. A britský think-tank RUSI doplňuje kontext, který je možná ještě důležitější než samotná čísla. Ruské jednotky na části bojiště zjevně omezují klasické nasazení nejcennější techniky a přecházejí k úspornějším taktikám, menší skupiny, motocykly, levné drony místo obrněných kolon. Není to kolaps. Je to přiznání, že moderní bojiště přesycené bezpilotníky trestá klasický pancéřový manévr tak tvrdě, až se nevyplatí.

Proč by Rusko proti NATO narazilo na násobně těžší problém

Ukrajina bojuje s omezenými zdroji, bez plného aliančního krytí a s průmyslovou základnou zlomkovou oproti ruské. Přesto dokázala Rusku způsobit ztráty, které zásadně omezily jeho ofenzivní schopnosti. NATO je jiná kategorie.

Agregované obranné výdaje členských států Aliance jsou podle oficiálního reportu NATO z roku 2025 násobně vyšší než ruské. SIPRI odhaduje ruské vojenské výdaje za rok 2025 na 190 miliard dolarů, částka obrovská, ale proti součtu amerického, německého, britského, francouzského a dalších rozpočtů nedostatečná pro velkou konvenční válku. K tomu přidejte technologický náskok v letectví, námořní síle, elektronickém boji a satelitním průzkumu. Rusko by nešlo proti izolované zemi, ale proti průmyslové a logistické mašinérii celého euroatlantického prostoru.

To neznamená, že Moskva přestala být nebezpečná. Jaderný arzenál zůstává. Raketová hrozba zůstává. Schopnost destabilizovat lokálně, hybridně, kyberneticky, energeticky, zůstává. Ale velká konvenční ofenziva proti připravenému protivníkovi? Na to dnes ruská armáda nemá nástroje ani zásoby.

Lekce, která dopadá i na NATO a Česko

Tady příběh nekončí, tady začíná jeho nepříjemná část. Stejné drony, které decimují ruské tanky, by decimovaly i Leopardy a CV90, pokud by vyjely bez vrstvené protidronové ochrany. A česká těžká brigáda, kterou Armáda ČR buduje pro NATO, stojí přesně před tímto problémem.

Časová osa českých akvizic vypadá na papíře solidně: první bojová vozidla CV90 přicházejí od roku 2026, tanky Leopard 2A8 od roku 2028. Obě platformy jsou moderní, Leopard 2A8 má integrovaný systém aktivní ochrany Trophy, CV90 počítá s aktivní obranou proti řízené munici. Jenže aktivní ochrana jednotlivého vozidla není totéž co brigádní protidronová bublina.

Projekt elektronického boje ES-RA za 3,64 miliardy korun má dodávky naplánované na roky 2027 až 2030. Raketový systém SPYDER dostane čtyři baterie do roku 2026, střely I-Derby LR pro něj do října 2027. Ministerstvo obrany samo přiznává, že proti dronům nefunguje jeden prostředek, ale kombinace rušení a kinetického ničení. Vznikl Výbor pro protidronovou ochranu. Cvičení Federated Cloud 2026 už testuje lovce dronů a elektronické rušení v praxi. Strakoničtí vojáci z 25. pluku ničí bezpilotníky pomocí RBS-70NG i kulometů.

Problém není v tom, že by se nic nedělo. Problém je v synchronizaci: těžká platforma může dorazit dřív, než bude plně rozvinutá ochranná vrstva, která ji činí použitelnou na bojišti roku 2026 a dál.

Jak daleko jsou ostatní, a co z toho plyne

Srovnání s nejbližšími spojenci ukazuje, kam se posouvá standard:

• Německo už v únoru 2025 převzalo ověřovací model Skyrangeru 30 na podvozku Boxer a objednalo 18 sériových vozidel, mobilní kanónová protiletadlová obrana schopná doprovázet manévrující jednotky.
• Itálie objednala systém Skynex s pilotní dodávkou ve druhém čtvrtletí 2026.
• Polsko po incidentu s nalezenými prvky dronů Gerbera na svém území podepsalo v lednu 2026 program SAN, 18 baterijních modulů, které polská vláda označuje za první takový protidronový štít v Evropě.

Česko rozvíjí SPYDER, elektronický boj a institucionální rámec. Ale veřejně oznámený ekvivalent Skyrangeru pro brigádní manévr zatím vidět není. Koncepce výstavby AČR 2035 přitom výslovně počítá s konfliktem vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi. Mezi ambicí dokumentu a realitou výbavy zeje mezera, kterou je třeba zaplnit dřív, než se zaplní hangáry novými tanky.

Co by mělo přijít, a rychle

Zastavit nákupy těžké techniky by nedávalo smysl. Bez pásových vozidel a tanků těžká brigáda nevznikne a Česko nesplní svůj závazek vůči NATO. Smysluplnější je urychlit vše, co těžkou techniku činí přežitelnou:

• Mobilní brigádní vrstva SHORAD/C-UAS pro doprovod manévrujících jednotek
• Elektronický boj a rušení (ES-RA běží, ale dodávky končí až v roce 2030)
• Plné muniční vybavení SPYDER včetně I-Derby LR
• Organické průzkumné a úderné drony s datovým propojením v rámci brigády
• Výcvik, výcvik a ještě jednou výcvik, protože i nejlepší systém je jen tak dobrý jako obsluha, která ho používá pod tlakem

Rusko dnes nemá prostředky na velkou konvenční válku proti NATO. Ale okno, ve kterém platí tato věta, se podle aliančních odhadů počítá v jednotkách let, ne dekád. Česká těžká brigáda musí být připravená nejen na papíře, ale i v elektronickém spektru nad hlavami svých posádek.