Rusko přechází na „komplexní likvidaci Kyjeva“. Změnilo taktiku úderů a poprvé ho zaskočilo, nejmocnější útok neustál

Číslo 690 není překlep. Devadesát řízených raket a šest set dronů různých typů, od íránských Šáhidů přes takzvané Banderol až po balistické střely, vyslalo Rusko v jedné koordinované salvě proti celé Ukrajině, přičemž hlavní směr mířil na hlavní město. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nebo potlačila 604 cílů, což je úspěšnost přes 87 procent. Jenže zbylých 86 prostředků, které pronikly, zasáhlo 54 míst. Prezident Zelenskyj útok označil za nejsilnější od začátku plné invaze. A měl k tomu důvod: pouhé dva týdny předtím popsal dvoudenní, takřka nepřetržitý nálet s více než 1 500 drony a 56 raketami. Měřítko útoků na jaře 2026 překročilo vše, co Kyjev dosud zažil. Květnová salva ale nebyla konečným bodem. Byla předehrou.

Od jedné salvy k operační sérii

Zatímco květnový útok na Kyjev vypadal jako klasické přetížení protivzdušné obrany (masivní, ale jednorázové), v červenci se vzorec změnil. Odeská oblastní správa 15. července oznámila, že masivní kombinovaná raketovo-dronová kampaň proti regionu trvá pátý den v řadě. Pátý den. Ne jeden úder, po kterém nastane ticho a obránci počítají škody. Pět dnů nepřetržitého tlaku na přístavy, sklady, palivovou infrastrukturu a lodě.

Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že zasáhlo přístav Odesa, přístav Južnyj, palivové rezervoáry u Nových Beljar, a dokonce dílnu dlouhodosahových dronů a sklad západního vojenského materiálu. Ukrajinská strana potvrdila zásahy civilní a průmyslové infrastruktury: poškozené dílny, hospodářské budovy, benzovůz, jedenáct nákladních aut, požár nádrží se slunečnicovým olejem. Vojenskou povahu všech zasažených objektů ale nepotvrdila. Moskevská tvrzení o „vojenských“ cílech je proto nutné brát s rezervou, jak je u ruské propagandy zvykem.

Podstatné je něco jiného. Rusko v červenci necílilo na jedno město, aby ho přetížilo. Cílilo na celý logistický řetězec najednou.

Co znamená „komplexní přístup“

Slovo „likvidace“ v kontextu Kyjeva neznamená nutně srovnání hlavního města se zemí. Znamená systematický tlak na uzly, bez nichž Kyjev hůř zásobuje armádu, ekonomiku i vlastní obranu. A přesně to červencová kampaň ukazuje.

Analytici z CSIS popisují, že ruská raketovo-dronová kampaň se už od začátku roku 2026 soustřeďovala na logistické uzly, energetiku, průmysl, přístavy a velká města. Červencová odeská sekvence se ale liší vyšší synchronizací: přístavní infrastruktura, sklady, palivo, lodě a podpora provozu byly zasaženy v jedné operační ose během několika dnů. Konrad-Adenauer-Stiftung ve svém Ukraine Air War Monitoru navíc upozorňuje na růst balistických útoků v roce 2026 a na to, že Odesa nabývá na významu jako strategický cíl; není to „vedlejší fronta“, ale klíčový uzel celé ukrajinské válečné ekonomiky.

Rusko tedy neobjevilo novou válku. Zahustilo a propojilo kampaň, kterou vedlo už dříve. Rozdíl je v intenzitě a v tom, že tentokrát zasáhlo celý řetězec, od přístavu přes palivo až po lodě, které zboží odvážejí.

Kdo byl zaskočen a proč

Ve veřejném prostoru před červencovou přístavní kampaní chybělo srovnatelně silné předběžné varování, jaké Ukrajina dokázala vydat před jinými masivními údery. To neznamená, že ukrajinské zpravodajské služby selhaly; pro takové tvrzení chybí důkazy. Znamená to, že veřejná a logistická rovina byla zaskočena.

Důsledky byly okamžité a měřitelné. Podle Reuters lodě do ukrajinských černomořských přístavů 23. července dočasně přestaly vplouvat. Majitelé plavidel se zdráhali riskovat vstup do zóny, kde v prvních dvou týdnech července proběhlo 23 útoků na přístavy a 17 útoků na civilní plavidla. Ukrajinská správa přístavů uvádí, že od začátku plné invaze bylo poškozeno nebo částečně zničeno asi tisíc přístavních objektů a 221 civilních lodí. Společnost Kernel, jeden z největších ukrajinských exportérů zemědělských komodit, ohlásila dopad na provoz v Čornomorsku. Ukrajina podle odhadů přišla zhruba o třetinu exportní kapacity přes černomořské přístavy.

Proč je obrana složitější? Konrad-Adenauer-Stiftung upozorňuje, že Rusko stále častěji používá upravené Šáhidy nejen jako úderné drony, ale i k průzkumu, přenosu videa a sběru dat o ukrajinském elektronickém boji. Obránci tak čelí prostředkům, které se učí z každého letu. Předvídatelnost útoků klesá.

Praktické důsledky a české souvislosti

Krátkodobě červencová kampaň znamená pomalejší překládku v přístavech, vyšší riziko pro lodě, možné zdržení u paliva a přesunů materiálu na jihu Ukrajiny. Jedna salva sama frontu nezlomí. Ale opakování, a Rusko má k opakování motivaci i kapacitu, může postupně snižovat tempo zásobování a nutit Ukrajinu rozptylovat zásoby do více uzlů.

Ukrajina počítá s alternativami:

• Dunajské přístavy jako náhradní exportní trasa
• Železniční „suché přístavy“ pro překládku materiálu
• Diverzifikace skladování mimo hlavní přístavní zóny

Žádná z těchto alternativ ale plně nenahradí hlubokovodní černomořské přístavy, dokud Rusko drží tlak z Krymu a z moře.

Pro Česko platí, že česká muniční iniciativa, kterou vláda potvrdila jako koordinační projekt dodávek velkorážové munice, podle veřejných zdrojů není existenčně závislá na odeských přístavech. Většina české pomoci putuje jinými trasami. Pokud by ale část západního materiálu byla překládána přes jihoukrajinské přístavy, riziko je reálné a roste s každým dalším útokem na přístavní infrastrukturu.

Trend, ne anomálie

Červencové údery na Odeskou oblast nejsou náhlé „prozření“ ruského generálního štábu. Jsou akcelerací trendu, který CSIS popisuje už pro první polovinu roku 2026: systematické zvyšování nákladů na ukrajinskou logistiku, průmysl a správu státu prostřednictvím dálkových úderů. Námořní rozměr je ale nový svou intenzitou; Reuters popisuje, že Moskva i Kyjev v červenci výrazně rozšířily boj o Černé a Azovské moře a ukrajinské útoky zasahovaly i ruské lodě a palivovou logistiku. Právě tato oboustranná námořní eskalace zvyšuje ruskou motivaci řezat ukrajinské přístavy, skladování a lodní koridor najednou.

Květnová salva 690 prostředků na Kyjev ukázala, že Rusko dokáže přetížit obranu hlavního města. Červencová přístavní kampaň ukázala něco jiného: že dokáže pět dnů v řadě systematicky ničit zázemí, které drží chod státu. Obojí dohromady je to, co lze nazvat komplexním přístupem. A Ukrajina na něj bude muset odpovědět nejen lepšími raketami, ale i odolnějšími trasami, rozptýlenějšími sklady a rychlejší adaptací, protože další salva je otázkou dnů, ne měsíců.