Rusko to dokázalo, používá nad Ukrajinou vlastní satelity Rassvet. Zbraně řídí v reálném čase a rušičky na ně nestačí

Ještě na jaře 2026 mluvila společnost Bureau 1440 o „přechodu od experimentů k budování skutečné komunikační služby“. O půl roku později, v listopadu, už ukrajinská vojenská rozvědka GUR potvrzuje, že Rusko systém Rassvet aktivně používá nad ukrajinským územím pro vojenskou komunikaci. Průzkumné drony přes něj odesílají data v reálném čase, operátoři za letu mění trasy útočných bezpilotníků. Nejde o plnohodnotný ruský Starlink s nepřetržitým pokrytím, ale o systém, který už teď vytváří bojově použitelná komunikační okna a mění pravidla hry v elektronickém boji.

Od powerpointového projektu k orbitě nad Ukrajinou

Cesta Rassvetu z laboratoře na bojiště trvala tři roky. V roce 2023 odstartovala experimentální mise Rassvet-1, o rok později Rassvet-2, při které Bureau 1440 testovalo technologii 5G NTN a laserové mezisatelitní spoje. Zlom přišel letos: 23. března vynesla raketa na oběžnou dráhu první sériovou várku šestnácti družic Rassvet-3, druhou šestnáctikusovou dávku pak 19. července.

Podle otevřeného orbitálního sledování Latitudinal Observatory zůstávalo ke 3. listopadu 2026 na orbitě 30 satelitů z 32 vypuštěných, přičemž 26 z nich se stabilizovalo kolem pracovní výšky přibližně 508 kilometrů. To je výrazně níž, než uváděly původní ruské materiály, které počítaly s orbitou 600 až 800 kilometrů. Nižší dráha zmenšuje plochu, kterou jedna družice pokryje, a vyžaduje víc satelitů pro nepřetržitý signál. Zároveň ale zlepšuje latenci a sílu spojení.

Už koncem července, jen několik dní po druhém startu, zaznamenala GUR podle serveru Janes první vojenské použití Rassvetu nad Ukrajinou. Trvalo „několik hodin“. Kvalitativní skok oproti laboratorním demonstracím z předchozích let byl zřejmý.

Dvě okna denně stačí k tomu, aby drony přestaly být hloupé

Třicet družic neznamená nepřetržité pokrytí Ukrajiny, to GUR i nezávislí analytici otevřeně přiznávají. Podle expertního odhadu citovaného agenturou Reuters ale konstelace poskytuje nejméně dvě kvalitní satelitní okna denně, každé delší než hodinu. A to už stačí.

Dosud většina ruských útočných dronů, zejména těch levnějších, letěla po předem nahrané trase. Operátor je vypustil, naprogramoval GPS body a dál neměl jak zasáhnout. Ukrajinská elektronická obrana na to reagovala rušením navigačních signálů a rádiových linek: drony ztrácely orientaci, odchylovaly se od kurzu, někdy se zřítily samy.

Satelitní spoj tohle mění. Když operátor komunikuje s dronem přes Rassvet, může za letu přesměrovat jeho trasu, reagovat na nové zpravodajské informace, obejít rušený koridor. Průzkumný bezpilotník zase posílá obraz v reálném čase místo toho, aby data doručil až po přistání. Mluvčí GUR Andrij Jusov pro Reuters uvedl, že v delším horizontu může Rassvet ztížit zachycení pro prostředky elektronického boje a radioelektronického průzkumu.

Kancelář ukrajinského prezidenta jde ve svém hodnocení ještě dál, tvrdí, že ruský cíl míří i na online řízení úderných dronů a raket. GUR navíc hovoří o plánované integraci Rassvetu do systému cílových dat pro raketové komplexy Iskander-M, konkrétně o dovybavení velitelsko-štábních vozidel satelitními terminály. To je ale zatím plán vázaný na rozvinutí konstelace na 292 aparátů, nikoli doložený současný stav.

Proč klasické rušičky přestávají stačit

Formulace „rušičky nestačí“ neznamená, že by satelity Rassvet byly nezranitelné. Znamená, že se řídicí a datový kanál přesouvá z dosahu lokálních rušičů do satelitní vrstvy, kde je obrana podstatně složitější.

Princip frontové rušičky je přímočarý, český armádní popis systému MANPACK G ho vysvětluje srozumitelně: zařízení zahlcuje přijímač dronu rádiovým signálem na frekvenci, na které komunikuje s operátorem. Funguje to spolehlivě proti lokálním rádiovým linkám a částečně i proti navigačním signálům. Ale proti datovému kanálu vedenému přes satelit na oběžné dráze 500 kilometrů nad zemí? To je jiná liga.

Obrana proti satelitně naváděným dronům musí být vícevrstvá:

• Senzorová vrstva – radarové, optické, akustické i pasivní rádiové detektory, které dron odhalí bez ohledu na to, jak komunikuje.
• Velení a řízení – rychlý cyklus od detekce k rozhodnutí a zásahu, protože dron měnící trasu za letu nedává čas na pomalou reakci.
• Efektorová vrstva – kombinace elektronického rušení, interceptorových dronů a kinetických prostředků.

NATO tento přístup testovalo začátkem listopadu 2026 v rámci experimentu FUSE a iniciativy Layered Counter-UAS. Česká armáda jde podobným směrem, na cvičení Drone Shield testovala multisenzorickou antidronovou obranu a ministerstvo obrany pořizuje pasivní sledovací systém PLESS pro lokalizaci hrozeb a propojení s aliančními systémy.

Dosavadní ukrajinské rušičky tedy nejsou mrtvé. Během části dne, kdy nad Ukrajinou žádný Rassvet nepřelétá, fungují dál. Ale přestávají být samospásné.

Rusko je pod plánem, ale to neznamená, že zaostává

Čísla vypadají na první pohled jako neúspěch. Ruský federální plán počítal se 156 fungujícími satelity do konce roku 2026 a 292 do konce roku 2027. Realita ke 3. listopadu? Třicet kusů na orbitě. K dosažení letošního cíle by po dvou sériových startech chybělo dalších 124 družic, tedy téměř osm šestnáctikusových dávek. Mezi prvním a druhým startem přitom uplynuly čtyři měsíce.

Jenže válka nečeká na splnění pětiletky. Rusko nepotřebovalo hotovou konstelaci, aby z Rassvetu vytěžilo vojenský užitek. Stačilo mu překročit práh minimální použitelnosti, a to se stalo. I neúplná síť s přerušovaným pokrytím dává operátorům dronů něco, co dosud neměli: spolehlivý, těžko rušitelný datový kanál alespoň po část dne.

Bureau 1440 přitom Rassvet neprezentuje jen jako vojenský nástroj. V říjnu 2026 firma společně s operátorem MegaFon veřejně předvedla hybridní spojení přes satelit a pozemní mobilní síť. Dříve proběhly provozní testy v Arktidě. Firma slibuje rychlost až 1 Gbit/s, latenci pod 100 milisekund a globální pokrytí. V porovnání se Starlinkem, který má přes 10 000 satelitů, je Rassvet v plenkách. Ale je to funkční kojenec, ne powerpointová prezentace.

Co s tím může Ukrajina a Západ dělat

Ukrajina reaguje na více frontách současně. Na konci října 2026 uvalila sankce na 10 firem a 19 osob zapojených do projektu Rassvet. GUR zveřejnila rozšířený seznam 49 zapojených podniků a upozornila, že 23 z nich dosud nespadá pod sankce západní koalice. Ukrajinský chargé d’affaires v USA Denys Sienik navíc pro Reuters uvedl, že Rusko systém vyvíjí s čínskými komponenty, tlak na dodavatelský řetězec je tedy reálnou pákou.

Kyjev ale nesázel jen na papírové sankce. V srpnu 2026 zasáhl raketový a kosmický závod Progress v Samaře, který vyrábí nosné rakety používané pro starty Rassvetu. NATO ve své vesmírné politice počítá s celým spektrem protiopatření, od rušení a spoofingu přes kyberútoky až po údery na pozemní segment, řídicí centra a datové linky. Přímé ničení družic na orbitě by představovalo jinou úroveň eskalace, ale tlak na startovní průmyslovou základnu, terminály a brány je politicky průchodnější a technicky účinný.

GUR zároveň varuje, že plánované pokrytí Rassvetu prioritně zahrnuje Ukrajinu a státy EU. Při dosažení dostatečné hustoty konstelace by systém mohl být využit i v hybridních operacích proti dalším zemím. Pro Česko a další spojence to zatím není bezprostřední hrozba, třicet družic nepředstavuje plnohodnotnou síť nad střední Evropou. Je to ale signál, že alianční obrana musí počítat s protivníkem, který své zbraně řídí z orbity, ne jen z dodávky zaparkované za frontovou linií.

Rassvet není technologie, která rozhodne válku. Je to ale průlom, který mění jednu klíčovou vrstvu bojiště, a Ukrajina na něj musí odpovědět dřív, než Rusko stihne vynést další várku družic.