Ukrajina má v rukou ruské dokumenty s cíli v centru Kyjeva. Jenže fyzika stojí proti Kremlu.
Dne 15. května 2026 vystoupil Volodymyr Zelenskyj s projevem, v němž popsal konkrétní hrozbu: Rusko má rozpracované plány úderů na politické a vojenské objekty v Kyjevě, „včetně Bankové“. Podle ukrajinského prezidenta se ruské rozvědky po íránském precedentu znovu aktivně snaží zmapovat pohyb vedení státu, armádního velení i speciálních služeb. Dokumenty prý Ukrajina získala vlastními zpravodajskými kanály. Jenže mezi záměrem zasáhnout vládní čtvrť a schopností provrtat se stovku metrů pod zem zeje propast, kterou žádná známá ruská konvenční zbraň nedokáže překlenout.
Bunkr, který Zelenskyj ukázal světu
Na čtvrtém výročí ruské invaze, 24. února 2026, udělal ukrajinský prezident něco neobvyklého. Vzal kameru do podzemí prezidentské kanceláře na adrese Bankova 11 a ukázal místnost, odkud v prvních hodinách války telefonoval světovým lídrům. Tím veřejně potvrdil existenci krytu, o němž se do té doby jen spekulovalo. Přesná hloubka konkrétního bunkru zůstává utajená, ale v otevřených obranných analýzách se pro chráněné podzemní objekty v centru Kyjeva objevuje údaj až 95,5 metru. Titulkových „100 metrů“ je zaokrouhlení, nikoli přehánění; pro kontext stačí zmínit, že stanice metra Arsenalna v téže části města leží 105,5 metru pod povrchem. Kyjevské podloží prostě umožňuje stavět opravdu hluboko.
Papírová síla versus reálný dosah
Na papíře vypadá ruský arzenál průbojných zbraní působivě. Největší známá ruská penetrační bomba KAB-1500L-Pr má podle údajů českého ministerstva obrany proniknout až 20 metry zeminy; starší americký zdroj uvádí 2 metry železobetonu krytého 20 metry nadloží. Ani v nejoptimističtějším scénáři to není ani čtvrtina potřebné hloubky.
A to je teprve začátek problému. KAB-1500L-Pr je volně padající řízená bomba. Aby ji bombardér shodil nad Kyjevem, musel by přeletět přímo nad městem chráněným vrstvenou protivzdušnou obranou včetně systémů Patriot. Vojenský analytik Oleksandr Kovalenko v rozhovoru pro agenturu UNN odhadl pravděpodobnost sestřelu takového bombardéru jako „téměř stoprocentní“.
Zbývají tedy balistické a hypersonické střely, Iskander a Kinžal. Obě mají penetrační varianty hlavic, Kinžal konstrukčně vychází z Iskanderu. Právě u nich ale otevřené odhady hovoří o průniku zhruba 3 až 5 metrů zeminy. Pět metrů proti stu. To je poměr, který mluví sám za sebe.
Srovnání s americkým extrémem
Pro představu, jak daleko za Ruskem je i světová špička: americká superbomba GBU-57, kterou USA v červnu 2025 použily při operaci Midnight Hammer proti íránským podzemním jaderným zařízením, pronikne podle studie RAND až 20 metry železobetonu nebo 60 metry zeminy. Pentagon hovořil o zničení íránských objektů a zbrzdění programu o roky, ale šéf IAEA Rafael Grossi byl opatrnější; u zařízení Fordó konstatoval krátery po penetrační munici a očekávání „velmi významného podzemního poškození“, zároveň ale přiznal, že úplné zhodnocení škod v tu chvíli nebylo možné.
Rusko nemá ani ekvivalent GBU-57, ani stealth bombardér typu B-2, který by ji doručil. A i kdyby mělo obojí, 60 metrů zeminy je stále výrazně méně než kyjevských 95.
Hrozba, která funguje jinak
Znamená to, že ruské výhrůžky jsou prázdné? Ne tak docela. Kovalenko výslovně říká, že Rusko je schopné zničit „nominální povrch Bankové“, tedy nadzemní budovy, vstupy do podzemí a okolní infrastrukturu. Zelenskyj na červnovém jednání Rady NATO–Ukrajina upozornil, že Rusko vyrábí kolem 120 balistických střel měsíčně. Opakované salvy na vládní čtvrť by způsobily obrovské materiální škody a psychologický otřes, i kdyby se k hlubokým krytům nedostaly.
Právě v tom spočívá skutečná logika ruské hrozby. Nejde o technickou schopnost provést „dekapitační úder“ na podzemní velení. Jde o demonstraci eskalace, signál, že Kreml je ochoten cílit přímo na symboly ukrajinské státnosti. Teoretické alternativy, jak se dostat hlouběji, existují dvě: přelet bombardéru nad Kyjevem, nebo taktická jaderná zbraň. První je sebevražedná mise, druhá by znamenala překročení prahu, za nímž stojí celý západní svět.
Co to znamená pro ukrajinské vedení
Absolutní bezpečí neexistuje. Rusko sleduje pohyb vedení, útočí na povrchové cíle a každý měsíc přidává desítky nových balistických střel do arzenálu. Ale kontinuita velení stojí právě na hloubce, rozptýlených strukturách a vrstvené protivzdušné obraně, o jejíž posílení Ukrajina nepřestává žádat spojence. Dokud Rusko nedisponuje zbraní, která překoná stovku metrů kyjevského podloží, zůstávají jeho hrozby o zničení bunkrů nejvyššího velení tím, čím ve skutečnosti jsou, nástrojem psychologického nátlaku, nikoli operačním plánem.