Rusko zahajuje novou vlnu masivních úderů na ukrajinskou energetiku. V hlavní roli Zirkony a Iskandery

Sirény se ozvaly krátce před půlnocí a utichly až nad ránem. Ukrajinské letectvo do osmi hodin ranních evidovalo 160 zneškodněných cílů, pět střel a 155 bezpilotních prostředků, a zásahy hlášené z 18 lokalit. Operátor přenosové soustavy Ukrenerho potvrdil zneproudnění značného počtu spotřebitelů v Kyjevě i Kyjevské oblasti a okamžitý start havarijních oprav, jakmile to bezpečnostní situace dovolila. Prezident Zelenskyj v prohlášení pro AP uvedl, že hlavními cíli byla energetická infrastruktura hlavního města a přilehlého regionu. Nebyl to ojedinělý incident. Šest dní předtím, 24. září, Rusko vyslalo na Kyjev tři po sobě jdoucí vlny balistických střel doprovázené 282 drony. Teď přišla další salva, a tentokrát šla ještě zřetelněji po energetice.

Proč zrovna Zirkony a Iskandery

Obě zbraně patří k nejtěžším cílům, jaké může protivzdušná obrana dostat na radar. Zirkon je hypersonická střela poháněná scramjetovým motorem, původně navržená proti námořním cílům. Podle analýzy britského think-tanku RUSI její rychlost a nízká letová dráha zkracují reakční okno obrany na pouhé sekundy. Iskander-M je jiný typ hrozby, manévrující balistická střela krátkého dosahu, která v terminální fázi mění kurz a ztěžuje zachycení konvenčními systémy. Zelenskyj po útoku 24. září výslovně řekl, že proti balistice jsou pro Ukrajinu klíčové interceptory Patriot.

Přesný počet Zirkonů a Iskanderů nasazených v noci na 30. září ukrajinské letectvo ve svém ranním souhrnu nezveřejnilo, uvedlo pouze agregát pěti zneškodněných střel bez rozlišení typu. Monitoringové odhady hovoří o zhruba deseti Zirkonech či Oniksech a šesti Iskanderech nebo střelách systému S-400, ale jde právě o odhady, nikoli o potvrzená čísla. „Hlavní role“ těchto zbraní nespočívá v množství. Spočívá v tom, že nutí Ukrajinu nasazovat nejdražší a nejvzácnější prostředky obrany, a každý vypálený interceptor Patriot je o jeden méně pro příští noc.

Taktika přetížení: drony jako masa, rakety jako skalpel

Kombinace stovek dronů s hrstkou hypersonických a balistických střel není náhoda. Je to promyšlená taktika přetížení. Jedna vrstva ukrajinské obrany musí řešit roje bezpilotníků, 188 kusů, z toho 86 proudových, tedy rychlejších a hůře zachytitelných. Druhá vrstva musí současně držet protibalistické interceptory připravené na Iskandery a Zirkony, které dorazí v řádu minut.

Při útoku 24. září letectvo potvrdilo neutralizaci čtyř Zirkonů a tří balistických střel; Zelenskyj tehdy hovořil o úspěšnosti kolem 60 % proti balistice nad Kyjevem. U útoku z 30. září takto detailní rozpad zveřejněn nebyl, takže přímé srovnání úspěšnosti zatím chybí. Jisté je jedno: každý takový kombinovaný úder ukrajinskou PVO opotřebovává, fyzicky i materiálně.

Energetika na prahu topné sezóny

Načasování útoku není náhodné. Spotřeba elektřiny na konci září už rostla kvůli chladnějšímu počasí a Ukrenerho samo upozorňovalo, že soustava se stále vzpamatovává z předchozích masovaných úderů. Útok těsně před začátkem topné sezóny maximalizuje psychologický i technický účinek.

V Kyjevě je jedním z nejstrategičtějších uzlů teplárna ČTEP-5 (CHPP-5), podle Kyivteploenerho největší a nejvýkonnější teplárenská elektrárna na Ukrajině s elektrickým výkonem 700 MW a tepelným výkonem 1 874 Gcal/h, která zásobuje teplem a teplou vodou třetinu města. Oficiální výstupy z rána 30. září konkrétní zasažený objekt nejmenují, ale jakýkoli tlak na kyjevskou teplárenskou soustavu v tuto roční dobu je mimořádně citlivý.

O plošném kolapsu ukrajinské energetické sítě přitom mluvit nelze. Ukrenerho popsalo regionální výpadky a zahájení oprav, nikoli zhroucení celé soustavy. Soustava funguje pod tlakem, ale drží. Otázka zní, jak dlouho ještě vydrží tempo jednoho masivního útoku týdně.

Co to znamená pro Česko

Opakované ničení ukrajinské energetiky má přímý dopad i na českou debatu. Podle Eurostatu mělo Česko k 30. červnu 2026 celkem 390 810 lidí pod dočasnou ochranou z Ukrajiny, třetí nejvyšší absolutní počet v EU a vůbec nejvyšší přepočet na obyvatele (35,8 na tisíc lidí). Evropská komise v červnu navrhla prodloužit dočasnou ochranu až do března 2028. Pokud by se lokální výpadky přetavily v dlouhodobé problémy s teplem a vodou, i menší sekundární vlna uprchlíků by byla v Česku okamžitě viditelná.

Útoky tohoto typu zároveň posilují argument pro pokračování české vojenské pomoci. Ministr zahraničí Jan Lipavský už dříve výslovně spojoval ruské útoky na civilní infrastrukturu s nutností dodávek protivzdušné obrany a připomínal českou muniční iniciativu. Noc z 29. na 30. září přesně zapadá do této logiky, Ukrajina potřebuje munici i interceptory současně.

Určitou naději pro budoucnost představuje dohoda o licencích na výrobu raket pro systémy Patriot, kterou Zelenského úřad potvrdil po jednání s americkým velvyslancem při NATO v červenci 2026. Okamžitě to obranu té samé noci neřeší, ale ve středním horizontu to může posílit zásobu interceptorů a domácí výrobní kapacitu Ukrajiny.

Jak se Kyjevané připravují

Oficiální portál města Kyjeva doporučuje obyvatelům konkrétní kroky pro případ dalších výpadků:

• Zásobu pitné a technické vody alespoň na tři dny
• Potraviny nevyžadující lednici ani vaření
• Nabité powerbanky a nabíjecí stanice
• Baterky, náhradní baterie, FM rádio
• Domácí lékárničku a základní léky
• Bezpečný vařič a hasicí přístroj
• Zateplení bytu, teplé oblečení a znalost nejbližšího ohřívacího bodu i bez internetu

Kyjev se na čtvrtou válečnou zimu připravuje s rutinou, která by ještě před třemi lety byla nepředstavitelná. Ale rutina neznamená rezignaci, znamená, že město počítá s tím, že další salva přijde. A podle vzorce posledního týdne přijde brzy.