Rusko zaslepilo GPS od Baltu po Černé moře. Rušení z Kaliningradu ohrožuje ukrajinské drony i celé NATO

Nebyl to výpadek satelitů. Americká konstelace GPS fungovala normálně, signál z oběžné dráhy dorazil k zemi ve správném čase a na správné frekvenci. Jenže přijímače v letadlech, dronech i lodích ho nedokázaly použít. Někde je ohlušil silnější rušivý signál, jinde jim někdo podstrčil falešné souřadnice. Projekt GPSInterference.com napočítal za jediný den 1 035 hexagonálních buněk s vysokou mírou interference, nejvíc v Baltském moři (211), ve východní Evropě (109) a v Černém moři (101). Mapa, kterou na základě dat AirNav Radar publikoval analytický projekt ItaMilRadar, ukázala něco, co bezpečnostní experti popisovali roky, ale co dosud nebylo vidět tak zřetelně najednou: operační koridor rušení kopírující celé východní křídlo Aliance.

Jamming a spoofing, dva způsoby, jak oslepit navigaci

Satelitní signál GPS je extrémně slabý. Dorazí k zemi s výkonem srovnatelným se světlem žárovky vzdálené dvacet tisíc kilometrů. Přehlušit ho dokáže i relativně jednoduchý pozemní vysílač.

Při jammingu rušička vysílá šum na stejné frekvenci, čímž přijímač ztratí „zámek“ na satelity a přestane počítat polohu. Pilot to pozná okamžitě, navigační displej přestane ukazovat pozici. Horší je spoofing. Podvržený signál napodobuje strukturu skutečného GPS a přijímači vnucuje falešné souřadnice, kurz nebo čas. Systém dál funguje, jen lže. Americký letecký úřad FAA mezi varovné příznaky řadí neočekávané zatáčky autopilota, skoky na mapovém displeji nebo nesoulad mezi pozicí ADS-B a radarem.

Stanfordská GPS laboratoř ve své studii z roku 2026 popsala, že Kaliningrad používá kombinaci obou metod, nejprve jamming, pak spoofing. Cíl nejdřív ztratí navigaci a vzápětí dostane falešnou. Výzkumníci přitom odhadují, že jamming z Kaliningradu působí v okruhu zhruba 250 km.

Kaliningrad jako epicentrum, a proč to není nové

Rušení z Kaliningradské oblasti nezačalo 3. listopadu. Podle stanfordského výzkumu tam pravidelný spoofing běží od 9. listopadu 2024. Litevská bezpečnostní služba VSD ve svém hodnocení výslovně uvádí, že ruské systémy elektronického boje v Kaliningradu slouží k ochraně vojenských objektů a kritické infrastruktury před útoky bezpilotních prostředků. Evropská unie v sankčním rozhodnutí jmenuje konkrétní útvar, 142. samostatný prapor elektronického boje, a spojuje ho s aktivitami podkopávajícími bezpečnost členských států.

Finský regulátor Traficom hlásil zvýšené rušení GPS na svém území už na jaře 2026 a přímo ho přičítal ruskému území. Finská policie a pohraniční služba potvrdily, že ukrajinské drony se kvůli rušení odchýlily od kurzu a skončily ve finském vzdušném prostoru. Mechanismus je prostý: po ztrátě satelitního signálu přejde autonomní prostředek do režimu hledání polohy a silnější podvržený signál mu vnucuje falešné souřadnice.

Co dělá listopadovou mapu výjimečnou, není samotná existence rušení, ale jeho rozsah během jednoho dne. Koridor vedl od pobřeží Kaliningradu přes východní Polsko, podél bělorusko-ukrajinské hranice, přes Rumunsko a Moldavsko až k bulharskému pobřeží a západnímu Černému moři. Nešlo o lokální epizodu jako u dřívějších baltických incidentů kolem Bornholmu. Šlo o souvislý operační pás.

Ohrožení pro drony, letadla i lodě

Dopad na ukrajinské drony je přímý a zamýšlený, Rusko chrání své objekty před bezpilotními útoky. Jenže elektromagnetické vlny nerespektují hranice. Rušení, které má srazit ukrajinský dron, zároveň degraduje navigaci civilního Boeingu na trase z Prahy do Vilniusu, trajektu v Baltském moři nebo nákladní lodi u rumunské Constanțy.

Společné prohlášení Mezinárodní námořní organizace, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Mezinárodní telekomunikační unie varuje před rizikem kolizí a najetí lodí na mělčinu. Švédská námořní správa upozorňuje, že v Baltu se loď může na obrazovkách jevit ve zcela špatné poloze a chybovat může i automatický identifikační systém okolních plavidel. EASA spolu s EUROCONTROL vydaly v březnu 2026 akční plán pro bezpečný provoz během interferencí GNSS, který zahrnuje monitoring, standardní frazeologii pro piloty, výcvik a posílení záložních navigačních prostředků.

Český vzdušný prostor sice neleží v jádru listopadového koridoru, ale Úřad pro civilní letectví ČR ve svém Informačním věstníku 03/2026 varoval české dopravce před dopady rušení GPS na palubní systémy. Lety směřující do Pobaltí, Polska nebo Rumunska procházejí zasaženými oblastmi a piloti musí počítat s přechodem na pozemní radionavigační prostředky.

Nový normál východního křídla

NATO problém neoznačuje za ozbrojený útok, ale za hybridní destabilizační hrozbu s bezpečnostními důsledky. Alianční letecký výbor mluví o posílení civilních i vojenských mechanismů, program NATO DIANA už testuje navigaci v prostředí bez funkčního GPS a systémy schopné geolokalizovat zdroj rušení. Jde spíš o zmírnění dopadů než o jednoduché „vypnutí“ ruských rušiček na druhé straně hranice.

Právě v tom spočívá strategický problém. Rusko nemusí vypnout GPS jako systém, stačí, že na východním křídle Aliance vytvoří prostředí, kde se na satelitní navigaci nedá spolehnout. Pro armádu, která staví svou přesnost na GNSS, pro civilní letectví závislé na satelitních přiblíženích, pro námořní dopravu řízenou elektronickými mapami je to zásadní provozní komplikace.

3. listopad 2026 ukázal, že toto prostředí už není teoretický scénář z aliančních cvičení. Je to provozní podmínka, se kterou musí počítat každý pilot, kapitán i operátor dronu od Helsinek po Varnu.