Rusko zažije na frontě těžší dny, Belgie pošle Ukrajině ještě letos F-16. Dorazí i urgentní zásilky munice ze Španělska

V noci na 29. září 2026 vypustilo Rusko na ukrajinská města střelu Zirkon, dvě balistické střely Iskander a 152 dronů, z toho 82 proudových. Jen o den dříve to bylo 124 útočných dronů a zásahy na 26 místech. Právě proti této lavině Ukrajina zoufale potřebuje každý další stroj schopný vzlétnout a lovit cíle ve vzduchu. A právě proto Volodymyr Zelenskyj 29. září oznámil, že Belgie urychlí dodání tří F-16 Fighting Falcon ještě do konce letošního roku, spolu s urgentními zásilkami munice, na nichž se podílí i Španělsko.

Tři letouny v urychlené proceduře

Belgický závazek není nový. Bezpečnostní dohoda podepsaná 28. května 2024 mezi Bruselem a Kyjevem počítá s předáním celkem 30 strojů F-16 do roku 2028, včetně munice, výcviku pilotů, údržby a budování potřebné infrastruktury přímo na Ukrajině. Nové je načasování. Když se Zelenskyj v červnu 2026 sešel v Bruselu s belgickým premiérem Bartem De Weverem, poprvé zaznělo, že první stroje dorazí ještě letos. Na konci září už prezident mluví o třech konkrétních kusech do 31. prosince, v urychlené proceduře.

Co urychlení umožnilo? Belgie postupně přechází na americké F-35 a starší F-16 se uvolňují rychleji, než původní harmonogram předpokládal. Zároveň roste tlak z fronty. Jednání ukrajinského náměstka ministra obrany Jevhena Chmary s belgickým protějškem Théem Franckenem z 10. září 2026 výslovně zmiňovalo potřebu dodatečné munice pro F-16 určené proti proudovým bezpilotním prostředkům. Brusel neslibuje jen prázdné draky letadel, součástí balíku jsou náhradní díly, servisní podpora a právě munice.

Munice je stejně důležitá jako samotné letouny

V březnu 2026 přinesl Reuters znepokojivou zprávu: ukrajinské F-16 byly po několik týdnů prakticky bez amerických raket AIM-120 a AIM-9, tedy bez hlavní výzbroje pro vzdušný boj a lov dronů. Letouny stály na zemi nebo létaly s omezenou kapacitou. Přesný počet bojeschopných ukrajinských F-16 zůstává neveřejný, agentura hovořila jen o „desítkách“ strojů v různém stupni připravenosti.

Právě proto je zpráva o urgentních zásilkách munice minimálně stejně podstatná jako samotné dodání letounů. Zelenskyj ve svém oznámení z 29. září jmenoval Belgii i Španělsko mezi zeměmi, které munici pro F-16 dodaly. Konkrétní technický rozpis (typy raket, množství, přesné termíny) zveřejněn nebyl. Ze španělských oficiálních materiálů víme, že Madrid na jednání kontaktní skupiny 8. září zdůraznil prioritu nejurgentnějších ukrajinských potřeb: protivzdušnou obranu, drony, střely a dělostřeleckou munici. Španělsko rovněž navyšuje vlastní výrobní kapacity munice určené pro Ukrajinu. Přesnou skladbu zásilky ale veřejně nespecifikovalo, a je fér to přiznat.

Proč to Rusku zkomplikuje život

Tři stíhačky samy o sobě válku nezlomí. To by bylo naivní tvrdit. Změní ale matematiku ruských vzdušných útoků. Každý další F-16 v pohotovosti znamená víc vzletů, lepší rotaci, menší tlak na pozemní systémy protivzdušné obrany a vyšší šanci zničit dron nebo střelu dřív, než dopadne na obytný dům, elektrárnu nebo železniční uzel.

Rusko v posledních týdnech masivně sází na kombinované údery: balistické střely, hypersonické Zirkony a stovky dronů v jedné vlně. Cíl je jasný: přetížit ukrajinskou obranu, vyčerpat zásoby drahých západních raket a prorazit štít nad městy. Doplnění letounů i munice tento kalkul přímo narušuje. Každý ruský nálet se stává dražším a riskantnějším.

Důležitý je i širší kontext. Belgie v roce 2026 schválila vojenský balík za miliardu eur a dalších 100 milionů eur do programu PURL pro rychlé pořízení americké výzbroje. Dánsko předalo 19 strojů, Norsko šest, Nizozemsko dodávky potvrdilo bez zveřejnění přesného počtu. Belgické tři kusy jsou menší balík než dánská linka, jejich hodnota ale spočívá v načasování a v tom, že přicházejí s municí a servisem, ne jako izolované gesto.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Závěry Evropské rady z června 2026 i deklarace summitu NATO v Ankaře z července 2026 rámují obranu Ukrajiny jako neoddělitelnou součást evropské bezpečnosti. Silnější ukrajinský vzdušný štít znamená menší prostor pro ruský tlak na východní křídlo Aliance a menší riziko, že se bezpečnostní hrozby přelijí směrem ke středoevropským členským státům.

Česko se na dodávkách F-16 přímo nepodílí. Jeho hlavní příspěvek zůstává muniční iniciativa, přes kterou v roce 2024 putovalo na Ukrajinu kolem 1,5 milionu kusů velkorážné munice. Iniciativa pokračuje i v roce 2026, byť nová vláda ji drží spíš jako zprostředkovatelský formát financovaný partnery. Pro Prahu je ale přenositelná i zkušenost z ukrajinského boje proti dronům, ochrana kritické infrastruktury před bezpilotními prostředky je téma, které česká bezpečnostní komunita řeší stále intenzivněji i doma.

Tři belgické F-16 neukončí válku. Ale pro ruské plánovače vzdušných útoků, kteří každou noc posílají na ukrajinská města stovky dronů, to znamená jednu věc: ve vzduchu na ně bude čekat víc lovců. A to jsou přesně ty těžší dny, které Moskva nechce zažívat.