Rusko zjistilo, že éra bitevních helikoptér skončila, a pomalu je vyřazuje. Ukrajinci je proškolili, jak to nikdy nečekali

Když v srpnu 2024 ukrajinský FPV dron zasáhl ruský Mi-28 za letu nad Kurskou oblastí, analytici z Janes to označili za první zdokumentovaný úspěšný zásah pilotovaného stroje bezpilotním prostředkem ve vzduchu. O necelé dva roky později, 20. března 2026, operátoři z ukrajinských bezpilotních sil podle hlášení velitele Roberta Brovdiho sestřelili Ka-52 Alligator optovláknovým FPV dronem u Nadiivky. Třetí případ v celé válce, a zároveň důkaz, že problém bitevních vrtulníků nad frontou se nezmenšuje, ale narůstá. Rusko na to reaguje jedinou možnou cestou: stahuje své nejdražší stroje dál od linie dotyku a mění způsob, jakým je používá.

Konec lovce, ne konec stroje

Éra bitevních vrtulníků nekončí tak, že by Ka-52 a Mi-28 mizely z hangárů. Končí jejich role beztrestného samostatného lovce, který kroužil nad frontou a ničil cíle přímou palbou. Podle analýzy britského think-tanku RUSI se ruské vrtulníky stáhly od průnikových letů za linii už na jaře 2022, po těžkých ztrátách způsobených přenosnými protiletadlovými systémy MANPADS. Přešly k opatrnějším útokům na odstup, odpalu řízenými střelami typu LMUR a Ch-39 z větší vzdálenosti.

Jenže ani to nestačilo. Vizuálně potvrzené ztráty podle databáze Oryx k srpnu 2026 činí 68 Ka-52 a 20 Mi-28, a to jde o dolní hranici, protože Oryx eviduje jen případy doložené fotografií nebo videem. Skutečná čísla budou vyšší.

Lekce, kterou Rusko nečekalo

Překvapení nespočívá v tom, že vrtulník lze sestřelit. To umí MANPADS desítky let. Šok je v ekonomice a v tom, co proti němu nefunguje.

FPV dron stojí řádově tisíce korun. Ka-52 Alligator se odhaduje na zhruba 400 milionů korun. Poměr ceny je absurdní, a přesně tím se řídí válka na Ukrajině, kde levná masa dronů vytlačuje drahé platformy z prostoru, kde dříve dominovaly.

Ještě závažnější je technologický rozměr. Optovláknové FPV drony, které Ukrajinci nasadili proti Ka-52 u Nadiivky, nejsou řízeny rádiovým signálem. Video i povely putují po tenkém vláknu odvíjeném z cívky přímo na dronu. Podle amerického Centra pro poučení z boje (CALL) to znamená, že klasický elektronický boj, páteř ruské obrany, je proti nim neúčinný. Tepelné pasti a laserové systémy typu ATIRCM, navržené proti infračerveně naváděným střelám, řeší úplně jinou hrozbu. Proti operátorovi, který dron navádí kamerou po optickém kabelu, prostě nemají co nabídnout.

Ruská vojenská blogosféra to po březnovém zásahu Ka-52 sama přiznala. Komentátoři kritizovali, že posílat stroj za stovky milionů korun s bloky neřízených raket S-8 k podpoře blízko fronty je při dnešních podmínkách plýtvání. Levnější FPV podle nich pro stejné cíle dávají větší smysl.

Ruská adaptace: dál od fronty, blíž k dronům

Moskva nešrotuje Ka-52 ani Mi-28. Místo toho je tlačí do jiné role. Modernizovaný Ka-52M, který Rostec oficiálně prezentuje jako stroj adaptovaný ke spolupráci s bezpilotními prostředky, má fungovat spíš jako létající velitelský uzel a nosič palby z bezpečné vzdálenosti než jako přímý útočník nad zákopy. Mi-28NM prochází podobnou proměnou: více zbraní pro boj na odstup, méně přímého kontaktu.

Je to pragmatická reakce. Rusko vede vyčerpávající válku teď a nemůže si dovolit zastavit výrobu a modernizaci vrtulníků, které potřebuje jako dostupné nosiče senzorů a řízených střel. Zároveň ale čím dál víc úkolů, které dříve plnily vrtulníky, přebírají levné FPV drony a další bezpilotní prostředky.

Západ si vzal stejnou lekci, jen jinak

Spojené státy vyvodily důsledky ještě razantněji. V únoru 2024 americká armáda zrušila program FARA, vývoj nového průzkumného vrtulníku, s oficiálním odůvodněním, že „letecký průzkum se zásadně změnil“ a potřebné schopnosti lze levněji získat kombinací stávajících strojů, dronů a satelitů. V březnu 2026 Apache AH-64 úspěšně vypustil bezpilotní prostředek Altius 700, praktická ukázka konceptu, kde vrtulník neútočí sám, ale vysílá dopředu autonomní „prodlouženou ruku“.

Anduril a Archer v červenci 2026 představili Thunder, autonomní útočný rotorcraft navržený jako wingman pilotovaných vrtulníků. Směr je jasný: vrtulník budoucnosti neletí sám, ale řídí roj.

NATO mezitím v červenci 2026 oznámilo investice přes bilion korun do protidronových schopností v příštích pěti letech a cíl vycvičit do konce roku 2027 pětkrát více operátorů dronů. Alianční výcvikové centrum JATEC v polské Bydhošti systematicky sbírá a aplikuje poučení z Ukrajiny, a ta se promítají i do zemí jako Česko, které provozuje bitevní vrtulníky AH-1Z Viper.

Co to znamená pro Česko

Armáda České republiky má ve výzbroji čtyři AH-1Z Viper a osm víceúčelových UH-1Y, s objednanými dalšími osmi stroji. Veřejně dostupné dokumenty zatím neuvádějí, že by AČR explicitně přepisovala roli svých bitevních vrtulníků na základě ukrajinských zkušeností. Širší alianční trend je ale nepřehlédnutelný: důraz na protidronovou obranu, integraci bezpilotních prostředků a vrstvený přístup k ochraně nízké výšky.

Podle nás je otázkou času, kdy se i české vrtulníkové letectvo začne systematicky připravovat na prostředí, kde nad frontou létají stovky levných dronů. Ukrajina ukázala, že to není scénář budoucí války. Je to realita té současné.

Ka-52 Alligator zůstane ve službě ještě roky. Ale jeho éra jako pána nízké výšky nad frontou skončila nad ukrajinskými poli, sestřelená dronem, který stál méně než jedna jeho řízená střela.