Velkou ztrátu pocítilo ruské letectvo, když přišlo o vyspělý Su-30SM, který je silný proti vzdušným i pozemním cílům. Z rutinního letu se ani jeden pilot nevrátil.
Ani početné ruské letectvo si nemůže dovolit ztrácet letouny, a každý případ je pro něj citelný tím spíše, že se aktuálně nachází ve válečném stavu. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad ztrátu Suchoje Su-30SM v Karélii ležící na východní hranici NATO, konkrétně u Finska, kde mělo dojít k pádu do zalesněné oblasti. Není jasné, z jakého důvodu, a zřejmě se tak stalo během rutinního letu 13. listopadu 2025, z něhož se ani jeden pilot nevrátil, potvrzuje TASS.
Schopný letoun Su-30SM záhadně havaroval
V ruském letectvu má být aktuálně necelých 3 700 letounů, z čehož je asi 1/4 bojových, a něco přes 40 % tvoří helikoptéry. Zajímavé přitom je, že pouze polovina ze všech má mít 50% míru připravenosti, uvádí WDMMA. Z nejmodernějších bojových letadel jde o Suchoj Su-57, Suchoj S-35 nebo Su-30, eventuálně také Su-34, ale to je spíše frontový bombardér.
Konkrétně Su-30SM, což je nejvyšší modernizace „třicítky“, mělo mít Rusko 130 k roku 2024, uvádí Wikipedia s tím, že to z ní udělalo letoun generace 4+. Hlavním zlepšením je radar s detekčním dosahem 400 km a vyhledávacím dosahem 200 km pomocí fázované antény, čelní horizontální ploutve a řiditelné trysky umožňující Su-30SM supermanévrovatelnost.
Armádní Zpravodaj připomíná, že jde o velikou výhodu v boji na blízko, která je však dnes skoro k ničemu, jelikož souboje probíhají na vzdálenost i stovek kilometrů. Vedle toho může být ovšem silně vyzbrojen střelami vzduch-vzduch i vzduch-země, stejně jako pumami, a to do celkové hmotnosti až 8 000 kg, což je na víceúčelový stíhací letoun solidní.
Nejedná se přitom o první, a hlavně ojedinělou ztrátu bojového letounu v ruském letectvu. Za připomínku stojí havárie Suchoje Su-34 roku 2025, který poslala k zemi závada podvozku, zatímco o dva roky dříve spadl k zemi ten samý letoun a zabil při tom 15 lidí. V roce 2024 se zase zřítil Iljušin Il-76, a takových incidentů je v posledních letech stále více.
Armádní Zpravodaj se domnívá, že nejde přímo o důsledek války proti Ukrajině, jako spíše o dlouhodobé zanedbávání předpisů, nepravidelné a nedostatečně kvalitní údržby, a v neposlední řadě o nedostatek počtu letových hodin u posádky, která pak nemusí některé situace zvládnout. S tímto se nicméně potýká ruské letectvo dlouho, ne až poslední roky.

