S cílem provokovat západní státy, potažmo členské země NATO, podniká ruské letectvo přelety v těsné blízkosti hranic, případně narušuje jejich vzdušný prostor. V obou případech to vyžaduje pohotovost aliančních letounů, které musí minimálně dohlédnout, že bude vše v pořádku. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje incident z 18. na 19. listopadu 2025, kdy ruský dron opakovaně přeletěl hranice Rumunska, uvedlo tamní ministerstvo obrany.

Sestřelení by bylo drahé, ale oprávněné

Když rumunské protiletadlové síly zaznamenaly ruský dron narušující vzdušný prostor, vyslaly k němu nejdříve v 00:20 německé Eurofightery Typhoon v severní části okresu Tulcea, kde jsou umístěny v rámci mise NATO na posílení protivzdušné obrany členských států. Zachytit tam měly neznámý dron, který vstoupil 8 kilometrů na rumunské území.

Číňané utíkají světu. Do vzduchu se úspěšně vznesl druhý prototyp těžkého stíhacího letounu J-36 šesté generace

Armádní Zpravodaj to vnímá jako jasný úmysl, protože ani ruské lokalizační a naváděcí schopnosti nemohou být tak špatné, aby se spletly o osm kilometrů. Mnozí obdivovatelé Ruska sice takové incidenty opakovaně obhajují slovy, že se přece nic nestalo, že za několik minut ve vzdušném prostoru člena NATO nelze napáchat škody, že to je zbytečná hysterie apod.

Ze všeho nejdříve je nutné zdůraznit, že jde o hrubé narušení vzdušného prostoru a bezpečnosti dané země. Lze pochopit, pokud letounu nefungují přístroje a zabloudí, potřebuje pomoct apod., ale to v tomto případě rozhodně neplatilo (stejně jako v jiných). Takové prakticky přitom zkoušeli Rusové i na Turky, kterým 26. listopadu 2015 došla trpělivost a Su-24, který jim opět narušil vzdušný prostor, sestřelili, a dali tak Putinovi tvrdou lekci s jasným vzkazem.

Rusko oznámilo první exportní spěch stíhaček Su-57, které již zahájily bojovou službu. „Zákazník je spokojený,“ dme se pýchou

Ostatní evropské země jsou však zdrženlivé a silně tolerantní, přestože by měly plné právo na ruské provokace a přímé ohrožování bezpečnosti reagovat silou. Dosud ale nanejvýš sestřelily dron poblíž estonské vojenské základny, ale třeba letadla, která vletěla do Litvy, nebo vrtulník z Estonska, pouze vyprovodily. Konfliktů však přibývá, potvrzuje Wikipedia.

Armádní Zpravodaj se domnívá, že tomu Vladimir Putin nedá stopku, dokud mu to NATO bude dovolovat. Stále mu totiž do jisté míry vychází taktika tzv. žáby v hrnci, kdy nechává podnikat různé akce včetně narušování vzdušného prostoru, a zkouší, kam až ho Západ nechá zajít. Tento incident s dronem nad rumunským územím je toho dalším důkazem.

Zmatek na cvičišti: Češi měli připravit Ukrajince na moderní válku, ale sami uznali, že vůbec nepobírají, co se děje

Zprvu se přitom objevil v oblasti Dunaje poblíž ukrajinské hranice, načež zmizel, ale o 12 minut později byl opět zaznamenán na radarech rumunských sledovacích stanic. Tentokrát však letěl z Moldavska, konkrétně z oblasti Colibași, směrem k rumunské vesnici Folești, a později se objevil poblíž Oancea v okrese Galați, což donutilo vzlétnout i dvě rumunské F-16 ze základny Câmpia Turzii, uvádí Mezha s tím, že měly ony i Eurofightery povolení střílet.

K tomu však nakonec nedošlo a dron se nakonec nepodařilo usledovat. Mohl buď spadnout, nebo být odkloněn nad Ukrajinu, kde nakonec dopadl na nějaký cíl, aby způsobil škody alespoň troskami. Jak F-16, tak Eurofightery by neměly s dronem problém, k jeho sestřelení mají třeba střelu AIM-9 Sidewinder s dosahem 35,4 km, uvádí Wikipedia, ale byla by jí škoda.

Rozhovor: „1 ze 3 raket Orešnik zničili Ukrajinci dříve, než vzlétla.“ Rusko zatajilo, jak v roce 2023 trpělo

Její cena se totiž pohybuje kolem 400 tisíc dolarů, což je v přepočtu asi 8,6 milionů korun. Je tedy pravděpodobné, že by k tomu došlo pouze v případě, kdy by hrozilo například narušení nějaké vojenské základny, ohrožení obyvatelstva nebo infrastruktury apod. Je možné, že Rusové pomocí dronu monitorovali situaci a sbírali vizuální informace, ale také mohli jenom „prudit“.