Rusové jsou v boji neschopní, Ukrajinci už je loví až 160 km od fronty. Iniciativu mají na své straně

Když 12. ledna 2026 operátoři 412. brigády Nemesis Sil bezpečnostní služby zveřejnili seznam zásahů z předchozích 48 hodin, čísla vypadala jako inventura ruské protivzdušné obrany: systémy Tor, Buk, Buk-M1, Tor-M2, Strela-10, radar komplexu S-350 „Vitjaz“ 50N6E, vše v hloubce 46 až 160 kilometrů za kontaktní linií. Nešlo o propagandistický highlight jednoho šťastného zásahu. Šlo o třídenní sérii, která ukázala, že Ukrajina dokáže systematicky ničit ruský protivzdušný deštník v operační hloubce. A od té doby se dosah i kadence úderů jen zvyšují.

Od výjimky k systému: jak se posunul dosah

Klíčové není, že Ukrajina jednou zasáhla cíl daleko za frontou. Klíčové je tempo, s jakým se hluboké údery staly každodenní praxí. Časová osa z otevřených primárních zdrojů vypadá takto:

• Leden 2026 – jednotky SBS oficiálně hlásí zásahy v pásmu 46–160 km.
• Březen 2026 – hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvádí operace „middle strike“ na 30–120 km; za měsíc zničeno 143 logistických objektů a skladů, 52 velicích stanovišť.
• Duben 2026 – Syrskyj zveřejňuje souhrnná data: 424 zasažených objektů na 20–250 km.
• 8. května 2026 – tisková služba brigády Azov oznamuje, že její průzkumné a úderné drony patrolují silnice směrem k okupovanému Mariupolu do hloubky 160 km a loví logistiku, personál i techniku na komunikacích.

Technicky nejde o zcela novou hranici, už v dubnu 2025 Azov veřejně představil komplex „Sych“ s doletem do 200 km. Nové je to, že se z maximálního doletu stal standardní operační režim.

Co přesně Ukrajinci „loví“ a proč to bolí

Cíle v hloubce 160 km nejsou náhodné kolony nebo osamělá vozidla. Jde o páteř ruského válečného stroje: protivzdušnou obranu, radary, systémy elektronického boje, logistické uzly a velitelská stanoviště. Jen za duben 2026 Síly bezpečnostní služby oficiálně uvádějí zásah 25 prostředků PVO a 13 radarových či systémů elektronického boje v odhadované hodnotě přibližně 1,1 miliardy dolarů.

Každý zničený radar nebo protiletadlový komplex znamená díru v ruském protivzdušném deštníku, a tou dírou proletí další ukrajinské drony. Vzniká kaskádový efekt: čím víc PVO Ukrajina vyřadí, tím snáze zasahuje další cíle. Rusko je nuceno přesouvat prostředky z jiných úseků, rozmisťovat nové pluky a baterie mimo původní plán a posilovat obranu Moskvy i Krasnodarského kraje. Syrskyj sám uvádí, že Rusko rozšířilo své bezpilotní jednotky na 101 tisíc vojáků s cílem 165 500 do konce roku 2026. Adaptace probíhá, ale reaktivně, nikoli z pozice síly.

Iniciativa neznamená průlom, ale diktování tempa

Britský vojenský zástupce při OBSE 30. dubna 2026 konstatoval, že Rusko utrpí přes 30 tisíc ztrát měsíčně při jen omezených územních ziscích. Syrskyj ve svém březnovém hodnocení výslovně říká, že na některých směrech ukrajinské síly „převzaly iniciativu a vedou vlastní aktivní akce“ a že Rusko nedokáže obnovit širokospektrální ofenzivu.

Co to znamená v praxi? Nikoliv rychlý posun frontové linie. Iniciativa v tomto konfliktu vypadá jinak: Ukrajina vybírá čas, směr a typ boje. Rusko musí stále větší část zdrojů věnovat ochraně vlastního týlu místo přípravě dalšího tlaku. Analytici RUSI už na podzim 2025 popsali koncept „zdi dronů“, přibližně 30kilometrového pásma, v němž je soustřeďování sil a logistický pohyb extrémně nákladný. Jarní data roku 2026 ukazují, že se tato logika posouvá hlouběji a stává se organizovanější.

Lekce z ukrajinského bojiště

Dronová válka na Ukrajině není jen vzdálená reportáž. Ministerstvo obrany ČR v dubnu 2026 na cvičení Federated Cloud předvedlo scénáře ochrany obyvatel a kritické infrastruktury před bezpilotními prostředky a potvrdilo plán nákupu téměř 3 tisíc dronů do roku 2028. NATO v březnu 2026 otevřelo v Lotyšsku polygon pro testování protidronových technologií s účastí spojenců i Ukrajiny.

Česká muniční iniciativa mezitím pokračuje, prezident Pavel v únoru 2026 uvedl, že přes ni na Ukrajinu dorazilo 4,4 milionu kusů velkorážové munice. Debata se posouvá od otázky „pomáhat či ne“ ke konkrétnímu „čím přesně“: drony, senzory, elektronický boj, protidronová ochrana.

Mír zatím v nedohlednu

Únorová jednání v Ženevě skončila bez průlomu i bez termínu další schůzky. Začátkem května 2026 Kyjev obvinil Moskvu z porušování navrženého klidu zbraní a současně avizoval pokračování hlubokých úderů, dokud bude Rusko útočit. Hlubší ukrajinské zásahy zlepšují vyjednávací páku, ale samy o sobě rychlý mír nepřibližují.

Válka se neotáčí jedním úderem. Otáčí se tím, že jedna strana přestává určovat rytmus a druhá ho přebírá. Na jaře 2026 ten rytmus diktuje Ukrajina, dron po dronu, radar po radaru, 160 kilometrů za frontou.