Rusové mají tak obrovské ztráty, že to nedokáží skrývat. Čísla ale nafukuje počtářská chyba, která cituje i NATO

Když v únoru 2026 anonymní seniorní představitel NATO řekl novinářům číslo 1,3 milionu ruských ztrát a 350 000 padlých, obletělo to redakce po celém světě. O pár týdnů dříve americký think-tank CSIS publikoval vlastní odhad: téměř 1,2 milionu ztrát do konce roku 2025. Česká média čísla převzala s atribucí, ale většinou bez vysvětlení, co přesně měří. A právě v tom je problém. Nejde o to, že by Rusko nekrvácelo, krvácí enormně. Jde o to, že různá čísla měří různé věci, a jedno konkrétní zkreslení způsobuje, že hlavně tempo ztrát v roce 2025 vypadá dramatičtěji, než odpovídá realitě.

Co přesně měří které číslo

Klíč k celé debatě je rozlišit čtyři vrstvy, které se ve veřejném prostoru běžně zaměňují:

• Jmenně potvrzení mrtví — databáze Mediazony a BBC eviduje k 9. května 2026 celkem 217 808 ruských vojáků, jejichž smrt se podařilo doložit jménem z nekrologů, oznámení a veřejných zdrojů. Je to tvrdé minimum, skutečný počet mrtvých je vyšší.
• Odhad mrtvých — Mediazona společně s Meduzou odhaduje na základě ruského dědického registru 352 000 mrtvých ruských občanů ve věku 18–59 let od začátku invaze do konce roku 2025. Z toho asi 261 000 „běžně“ registrovaných a přibližně 90 000 pozdě zapsaných, typicky po soudním prohlášení nezvěstných za mrtvé.
• Permanentní ztráty — nizozemská vojenská rozvědka MIVD ve výroční zprávě za rok 2025 uvádí 1,2 milionu, z toho přes 500 000 mrtvých. Zahrnuje ale i trvale zraněné, zajatce a dezertéry, tedy každého, kdo se už nevrátí do boje.
• Ztráty celkem — nejširší kategorie. CSIS i briefing NATO pracují s čísly kolem 1,2 až 1,3 milionu. Zahrnují mrtvé, raněné, nezvěstné i zajaté. Jenže podstatná část raněných se vrací do služby, takže toto číslo neříká, kolik lidí Rusko skutečně ztratilo.

Rozdíl mezi 352 000 mrtvými a 1,3 milionu celkových ztrát není spor o to, kdo lže. Je to spor o to, co kdo počítá.

Kde přesně vzniká chyba

Investigativní rozbor Meduzy z února 2026 popsal mechanismus, který zkresluje hlavně tempo ztrát v posledním roce. Problém má dvě vrstvy.

První je starý multiplikátor. Mediazona a BBC dlouhodobě pracovaly s koeficientem 1,76, tedy na každé jmenně potvrzené úmrtí připadalo odhadem 1,76 skutečného mrtvého, které veřejné zdroje nezachytily. Koeficient fungoval rozumně, dokud vstupní data měla stabilní strukturu.

Jenže od druhé poloviny roku 2024 se struktura dat změnila. Ruské soudy začaly masově prohlašovat dříve nezvěstné vojáky za mrtvé, aby rodiny mohly dědit, pobírat dávky a uzavřít právní případy. Mediazona v prosinci 2025 zdokumentovala prudký nárůst těchto soudních řízení. Důsledek: do databází najednou přibyli vojáci, kteří ve skutečnosti zemřeli v letech 2022 až 2024, ale administrativně se „objevili“ až v roce 2025. Kdo na tato nová data aplikuje starý multiplikátor 1,76, nevědomky počítá část starších úmrtí dvakrát, jednou jako skutečné ztráty minulých let, podruhé jako čerstvé ztráty roku 2025.

Výsledek? Mediálně obíhající odhady 35 až 50 tisíc ruských ztrát měsíčně. Meduza po očištění dat dochází k výrazně nižšímu číslu: zhruba 600 bojových úmrtí denně a asi 900 nevratných ztrát denně, tedy kolem 27 000 měsíčně. Pořád obrovské číslo, ale ne takové, které by signalizovalo bezprostřední personální kolaps.

Proč to přebírají i seriózní instituce

Veřejně dostupný metodický podklad NATO k číslu 1,3 milionu se nám nepodařilo dohledat, v otevřených zdrojích existuje pouze zprostředkování přes anonymní briefing. Analýza CSIS je transparentnější, ale i ona směšuje kategorie a pracuje s extrapolacemi, které Meduza kritizuje.

V českém prostoru to vypadá podobně. ČT24 v dubnu 2026 převzala odhad MIVD o 1,2 milionu permanentních ztrát. Seznam Zprávy naproti tomu přes ČTK citovaly nižší a metodicky přísnější údaj BBC a Mediazony, 204 626 jmenně doložených mrtvých a pásmo 315 až 455 tisíc reálných padlých. Obě čísla jsou korektní, ale měří něco jiného. Bez vysvětlení kategorie je čtenář ztracený.

Důležité je, že na česká rozhodnutí o podpoře Ukrajiny tato čísla nemají přímý vliv. Muniční iniciativa je zdůvodňována potřebou udržet ukrajinskou obranyschopnost, ne odkazem na konkrétní počet ruských ztrát.

Obrovské ztráty, žádný kolaps

I po střízlivé korekci zůstávají ruské ztráty mimořádné. Tři sta padesát dva tisíc mrtvých za necelé tři roky, to je víc, než kolik Sovětský svaz ztratil za deset let v Afghánistánu, a to několikanásobně. Ruské veřejné databáze, dědické registry a soudní spisy to prozrazují navzdory snaze Kremlu ztráty utajit.

Jenže vysoké ztráty automaticky neznamenají blížící se zhroucení. Analytici z britského think-tanku RUSI ve své studii taktického vývoje třetího roku války ukazují, že Rusko našlo funkční model opotřebování: masové nasazení klouzavých bomb UMPK, z odhadovaných 40 000 kusů v roce 2024 na očekávaných 70 000 v roce 2025, umožňuje ničit ukrajinské pozice, aniž by ruské letectvo muselo získat vzdušnou převahu. Nosiče zůstávají 30 až 90 kilometrů od fronty. Ukrajina proti tomu zatím nemá účinné plošné protiopatření.

A sama MIVD, která přišla s číslem 1,2 milionu permanentních ztrát, současně konstatuje něco zdánlivě protichůdného: ruská armáda je dnes větší a v některých oblastech efektivnější než před válkou, zejména v oblasti bezpilotních prostředků. Hlavní ruské ofenzívy přitom podle CSIS postupují tempem 15 až 70 metrů denně. Rusko tedy krvácí a zároveň se adaptuje. Fronta se hýbe v metrech, ne v kilometrech.

Jak číst čísla a nenechat se zmást

Pro každého, kdo chce ruským ztrátám rozumět, platí jednoduchá hierarchie důvěryhodnosti. Jmenný seznam Mediazony a BBC je tvrdé minimum. Odhad z dědického registru je nejlepší veřejně dostupný odhad padlých. Zpravodajské odhady typu MIVD fungují, jen pokud je jasně řečeno, že jde o permanentní ztráty, ne o čisté mrtvé. A souhrnné ztráty z think-tanků či aliančních briefingů jsou použitelné výhradně jako nejširší scénář, nikdy jako důkaz počtu padlých ani blížícího se zhroucení.

Bez jasně uvedené kategorie nemá smysl žádné číslo přebírat. Ruské ztráty jsou obrovské i bez nafukování, stačí je správně pojmenovat.