Rusové na frontě stojí, přes Ukrajince se nedostanou. Týl se jim mezitím mění ve spálenou zem

Dva dny, které shrnou měsíce. Ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, se v Doněcké oblasti zasekla v tempu, jež analytici z DeepState už 21. července popsali jako výrazné zpomalení bez růstu okupované plochy na řadě úseků. Ukrajina mezitím neseděla za zákopy a nečekala. Místo toho rozjela sérii úderů do hloubky ruského území, která nemá za cíl jeden velký průlom, ale něco účinnějšího: systematicky zdražovat Rusku každý další metr postupu.

Fronta, která se nehýbe

Když DeepState, ukrajinský analytický projekt sledující frontovou linii, publikoval 21. července svou situační zprávu, čísla mluvila jasně. Na klíčových úsecích Doněcké oblasti ruský postup zpomalil natolik, že na některých místech se okupovaná plocha vůbec nezvětšila. To neznamená, že se tisícikilometrová fronta zamrazila celá. Znamená to, že poměr ruských ztrát k získanému území přestal dávat vojenský smysl.

Ukrajinské ministerstvo obrany pracuje s konceptem prahu ztrát, bodu, za nímž je další postup neudržitelný. Program Army of Drones jen za zimu 2025/2026 vyřadil podle ukrajinských údajů 92 000 ruských vojáků. Mezi nejúčinnějšími jednotkami figurují Magyar’s Birds, jejichž FPV drony proměňují každý pokus o přesun techniky v hazard. Rusové se přes tuto kombinaci obrany, dronového opotřebování a hlubokých úderů na logistiku jednoduše nedostanou.

Týl v plamenech

Zatímco fronta stagnuje, v ruském zázemí hoří. A nehoří náhodně. V noci z 1. na 2. srpna agentura Reuters potvrdila souběžné zásahy na čtyřech geograficky vzdálených místech: saratovská rafinerie, letecká základna Engels, průmyslové objekty v Ufě a sklad Wildberries v Samarské oblasti, zhruba 800 kilometrů od nejpokročilejších ukrajinských pozic.

Nejde o izolované akce. Velitel ukrajinských sil Robert Brovdi 4. srpna uvedl pro AP, že za pouhých 18 dnů od 18. července zasáhla Ukrajina 15 skladů Wildberries, z toho 13 s potvrzeným požárem. Wildberries, ruský gigant internetového obchodu, přitom už 7. července preventivně změnil smluvní podmínky tak, aby při dronovém útoku nesl škody na zboží prodejce, nikoli firma. Podle serveru Meduza mohly zasažené objekty představovat až 15 % celkové skladové kapacity firmy. Válka se tak přenesla z fronty přímo na bedra ruských malých obchodníků.

A pak je tu Moskva. 1. srpna explodovalo improvizované výbušné zařízení u restaurace Balzi Rossi v centru hlavního města. Tři mrtví, 21 zraněných. Starosta Sobjanin incident označil za teroristický akt, pachatel zůstává neznámý. Podle neověřených informací mohl být mezi zamýšlenými cíli nově jmenovaný velitel ruských vzdušně-kosmických sil Alexandr Čajko, jeho smrt ani zranění se ale z otevřených zdrojů potvrdit nepodařilo. I bez potvrzení je samotný fakt, že násilí proniklo do centra Moskvy, symbolicky devastující.

Jedna operační logika

Ukrajinské ministerstvo obrany to neprezentuje jako sérii náhod, ale jako doktrínu. Takzvané middle-strike operace cílí na radary, protivzdušnou obranu, logistická překladiště a energetickou infrastrukturu v operační hloubce. Logika je přímočará: zničený radar znamená „slepější“ protivzdušnou obranu. Slepější protivzdušná obrana znamená snazší průnik dalších dronů. Snazší průnik znamená další zásahy na sklady, rafinerie a základny.

Jen za první polovinu března 2026 Ukrajina zasáhla přes 20 cílů spojených s ruskou protivzdušnou obranou. Každý takový zásah otevírá další úderné okno. Kumulativní efekt je důležitější než jakýkoli jednotlivý požár; Rusko dokáže vstřebat jeden zásah, ale opakovaná série se do fronty propsat musí. Bez fungující logistiky nelze přesouvat munici, bez radarů nelze chránit zásobovací trasy, bez rafinérií nelze tankovat techniku.

Co to znamená pro Česko

Nabízí se otázka, zda hořící ruské rafinerie ohrožují dodávky ropy do střední Evropy. Odpověď je jednoznačná: nikoli přímo. Česká republika je od dubna 2025 zásobována výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL, jak potvrdil Úřad vlády ČR. Rada EU navíc v lednu 2026 schválila postupný zákaz dovozu ruského plynu a plán na úplný konec ruské ropy do konce roku 2027. Podíl ruské ropy na celkovém dovozu EU klesl na zhruba dvě procenta.

Pro českého řidiče to neznamená prázdné pumpy. Může to ale znamenat cenové výkyvy; globální trh s ropou reaguje na každý požár rafinerie, i když ta ropa do Česka fyzicky neteče.

Cena za každý metr

Ukrajina Rusko nezastavila jedním velkým protiúderem. Zastavila ho tím, že mu současně zdražuje ofenzivu na frontě i život v týlu. Každý zničený radar otevírá cestu dalšímu dronu. Každý vyhořelý sklad přenáší náklady války na ruské podnikatele. Každý výbuch v Moskvě připomíná, že bezpečné zázemí neexistuje. Jednotlivě to Rusko ustojí. Dohromady, a to je podstata ukrajinské strategie, to ustát nemůže donekonečna.