Konstrukce vyvolává rozpaky, ale je extrémně odolná. Rusové vsadili na velikost a stvořili ježky známé také jako carské tanky, které mají prorazit cestu ostatním.
Inženýři se snaží v posledních letech najít efektivní řešení ochrany techniky proti dronům, ale zatím se asi žádné neukázalo jako mimořádně účinné. Cílem bylo často zachovat malé rozměry a bojové schopnosti, ale Rusové na to jdou jinak a stále častěji nasazují tzv. carské tanky, též známé jako ježci, které připomínají. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z fotografií od „Vodohrai“, na nichž jsou vidět dvě až bláznivé, avšak zřejmě vysoce účinné, konstrukce.
Robustní konstrukce přivede dron k výbuchu
Rusové improvizují v ochraně proti dronům od samého počátku, ale často bez uspokojivého výsledku. Jinak tomu však bývá v některých případech, kdy – obvykle na tanky – přidělají různé stěny z plechu, pletiva a drátů – taková konstrukce je zpravidla odolnější než klasický pancíř, ale také jim bere bojeschopnost a výhled, a vojáci z ní unikají jenom těžko.
Jako mnohem účinnější se pak ukázal „carský tank“, jemuž dali někteří přezdívku podle toho, že je veliký a vysoce odolný, což je pravda. V jednom případě bylo potřeba k jeho zničení 60 dronů, zatímco standardně stačí dokonce i na nejmodernější T-90M jeden, pokud se dobře trefí. Rusové se tak zjevně rozhodli, že vytvoří takových bláznivých konstrukcí více.
Od pohledu vypadají jako ježci nebo extrémně husté koruny stromů – mají na sobě ocelové dráty, které tank z většiny překrývají, ale třeba kolem kanonu je natažena síť. V přední části podvozku se pak objevily nějaké pláty a robustnější kovová síť, zatímco na vrcholu tanku jakýsi buben, což bude podle Armádního Zpravodaje zřejmě rušička proti dronům.
Smyslem dlouhých drátů je, že poškodí vrtule dronů, jejichž hlavice exploduje dostatečně daleko od samotného pancíře tanku, což platí i v momentě, že bude náraz zamýšlený. Prakticky k němu ve většině případů ani nepronikne, a pakliže se nepodaří proletět sítí v přední části, není při útoky drony jiná možnost, než opakovaně udeřit do stejného místa a ochranu oslabit.
Jeden z tanků má konstrukci zcela černou, druhý je barevně hnědo-žluto-zelený, což má zjevně odpovídat podzimní přírodě. Oba obrněnce pak mají odminovávací zařízení – to dává smysl, neb je bude extrémně náročné zastavit – v prvním případě jde o TMT-K na tanku T-80BVM, což jde z černého tanku celkem špatně rozpoznat, ale odpovídají tomu zmíněné pláty a síť.
Army-Guide uvádí, že ničí miny protipásové i protidronové s kontaktními a bezkontaktními magnetickými pojistkami, a stejně tak „anti-side“ miny s bezkontaktními seismicko-optickými roznětkami, ale také dráty vedoucí k dálkové detonaci. Pracuje přitom při max. rychlosti 15 km/h, takže je jedno, že mohutná a těžká ježčí konstrukce snižuje rychlost tanku.
V druhém případě jde potom o KMT-7 na tanku T-72B3M, který je podle Forbes nedokáže zničit miny s magnetickými, akustickými nebo seizmickými pojistkami, a problém má i s těmi hluboko zakopanými většími náložemi. Obě verze obrněnců jsou přitom nejvyšší modernizací dané řady, potvrzuje Wikipedia, což svědčí o vysokém významu takto stvořených ježků.
Velikostně jsou přitom viditelně asi 2krát větší než klasické konstrukce. Pochopitelně je to dělá viditelnějšími a prakticky nelze pomýšlet na nějaký úkryt nebo maskování pomocí plachet apod., ale to ani není záměrem – naopak mají být v oblastech s vysokou působností dronů, aby udělaly cestu ostatním (nejenom obrněným) vozidlům směrem k ukrajinským pozicím.


