Rusové záměrně ničí humanitární pomoc Ukrajině. Na sklad OSN poslali rovnou balistickou raketu

Přesně naváděný Iskander 25. května zničil v Dnipru potravinovou pomoc pro 130 000 lidí. Byl to druhý zásah stejného skladu za půl roku.

Odpálení ruské balistické rakety 9K720 Iskander-M i Zdroj fotografie: Alexej Ivanov / Creative Commons / CC BY
                   

Ráno 25. května 2026 dopadla na sklad Světového potravinového programu v Dnipru balistická raketa Iskander, taktická střela s doletem až 500 kilometrů, naváděná na předem určený bod. Exploze pohltila zásoby potravin v hodnotě 1,4 milionu dolarů, které měly putovat k lidem žijícím u frontové linie. Šéf WFP na Ukrajině Richard Ragan to ve vyjádření na webu OSN shrnul jednou větou: jde o druhý zásah téhož skladu. Poprvé ho zasáhl dron v listopadu 2025, tehdy shořelo nejméně 10 000 potravinových balíků. Tentokrát je bilance několikanásobně vyšší, a hlavně už nejde o izolovaný incident.

Pět dní, dva sklady OSN, jedno město

20. května 2026, pouhých pět dní před zásahem WFP, dopadla balistická střela na sklad Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ve stejném městě. UNHCR ve svém prohlášení popsal zničení 900 palet humanitárního materiálu za více než milion dolarů. Dva skladníci útok nepřežili.

Sečteno: za necelý týden Dnipro přišlo o humanitární zásoby v hodnotě přes 2,4 milionu dolarů a o dva lidské životy. Obě střely zasáhly objekty agentur OSN sloužící výhradně civilnímu účelu. Obě byly přesně naváděné.

Tady už se příběh nedá číst jako „škoda na budově“. Dnipro funguje jako logistický uzel, z něhož WFP zásobuje frontové a těžko dostupné oblasti. Opakovaný zásah tohoto uzlu zvyšuje náklady, nutí organizaci rozptylovat zásoby do náhradních lokalit a rozbíjí rytmus distribuce. Podle nás jde o soustředěný tlak na páteř humanitární logistiky, ne o náhodu.

Co přesně shořelo a koho to zasáhne

Standardní měsíční potravinový balík WFP pro Ukrajinu obsahuje mouku, těstoviny, pohanku, oves, konzervované fazole nebo maso, slunečnicový olej, cukr a sůl. Téměř veškeré potraviny program nakupuje přímo na Ukrajině, aby podpořil místní ekonomiku a zkrátil dodací řetězec. Květnový Iskander zničil zásoby určené pro 130 000 příjemců, tedy lidí, kteří na balíky čekají, protože žijí v oblastech, kam se běžný obchod nedostane.

WFP zatím veřejně neupřesnil, z jakých zásob výpadek pokryje. Po listopadovém dronovém útoku se podařilo přesunout zbývající balíky do partnerských skladů a distribuce pokračovala. Tentokrát je ale rozsah destrukce výrazně větší a organizace navíc operuje s chronickým nedostatkem peněz: k 23. březnu 2026 byla ukrajinská operace WFP financována jen z necelých 19 procent. Chybějících 1,7 miliardy dolarů znamená, že každá zničená paleta bolí dvojnásob.

Česká republika přispěla do ukrajinského portfolia WFP částkou téměř 516 000 dolarů. Přímé přiřazení zničených zásob ke konkrétním českým penězům veřejně doložit nejde; WFP netaguje zásoby podle dárce. Ale princip je prostý: české peníze pomáhají plnit stejné sklady, které Iskandery vyprazdňují.

Vzorec, který nelze přehlédnout

Samotný WFP za posledních 18 měsíců eviduje přes 84 incidentů zasahujících jeho sklady, vozidla, distribuční místa a majetek lokálních partnerů na Ukrajině. Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN loni v září popsala systematické útoky ruských dronů na civilisty a civilní objekty v Dněpropetrovské oblasti.

Veřejně neexistuje soudní verdikt, který by květnový úder na sklad WFP právně kvalifikoval jako úmyslný útok na humanitární cíl. Existují ale fakta, z nichž úmysl vyplývá těžko jinak:

  • Iskander je přesně naváděná střela; nezabloudí na sklad omylem.
  • Tentýž sklad byl zasažen podruhé za šest měsíců.
  • Pět dní předtím byla v témže městě zničena balistickou střelou jiná budova OSN.

Římský statut Mezinárodního trestního soudu řadí úmyslné útoky na zařízení, materiál a vozidla humanitární mise mezi válečné zločiny. Žalobce ICC je od roku 2022 zapojen do společného vyšetřovacího týmu podporovaného Eurojustem, který shromažďuje důkazy o mezinárodních zločinech na Ukrajině. Mechanismus vymáhání tedy existuje; otázkou zůstává jeho rychlost a dosah.

Co bude dál s pomocí u fronty

WFP po útoku výslovně uvedl, že navzdory rostoucím bezpečnostním rizikům dál pomáhá téměř 600 000 lidem měsíčně ve frontových regionech. Signál stahování z Ukrajiny žádná agentura OSN nevyslala. Spíš než odchod lze čekat dražší a složitější provoz: větší redundanci skladů, rozptýlení zásob do více lokalit, vyšší závislost na partnerech a ještě silnější tlak na dárce.

Jenže právě tady je háček. Operace, která je financována z necelé pětiny, nemá kam sahat. Každý Iskander, který dopadne na sklad, neničí jen palety s moukou. Ničí ochotu věřit, že pomoc dorazí včas, a to je přesně ten druh škody, který se nedá vyčíslit v dolarech.

Jak vnímáte takový ruský čin?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články