Ruská média odhalila, co Kreml tajil: 344 branců bránilo Kursk, většina se domů nevrátila. Ukrajinci je pohřbili

V březnu 2023 vystoupil zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cymľanskij před kamerami RIA Novosti a prohlásil, že žádný branec nebude vyslán do zóny „speciální vojenské operace“. O sedmnáct měsíců později, v srpnu 2024, ukrajinské jednotky překročily hranici Kurské oblasti a na pohraničních pozicích zastihly právě brance. Osmnáctileté, dvacetileté kluky se základní výzbrojí, kteří tam podle všeho neměli být. Nezávislá ruská média Important Stories a Verstka strávila měsíce skládáním jejich příběhů z nekrologů, telegramových chatů, výzev zoufalých matek a seznamů výměn zajatců. Výsledek je zdrcující, a pro Kreml mimořádně nepohodlný.

Chaos prvních hodin a branci, kteří zmizeli

Když 6. srpna 2024 ukrajinské síly zahájily průnik do Kurské oblasti, pohraniční pozice obsazovaly jednotky, v nichž sloužili vojáci základní služby. Podle zjištění Verstky mohlo být na hranici v tu chvíli přes sto branců. Někteří patřili k 488. motostřeleckému pluku, další k menším útvarům rozmístěným podél hraniční linie.

V prvních dnech se rozjelo zběsilé pátrání, ne ze strany státu, ale ze strany rodin. Matky obvolávaly nemocnice, prohledávaly sociální sítě, sledovaly videa ze zajetí, která se objevovala na ukrajinských telegramových kanálech. Stát jim přitom na horkých linkách odpovídal vyhýbavě, nebo přímo popíral, že by jejich synové u hranice vůbec byli. Important Stories dokázaly jmenovitě identifikovat 22 pohřešovaných branců jen z prvních dnů průniku, a to na základě veřejných výzev příbuzných a náhlé neaktivity účtů na VKontakte.

Šedesát mrtvých, desítky nezvěstných

Verstka v pozdější investigaci doložila, že nejméně 60 ruských branců v Kurské oblasti zahynulo během léta a podzimu 2024. Dalších více než 60 zůstávalo pravděpodobně pohřešovaných. Projekt „Chci žít“ mezitím zveřejnil seznam 217 mrtvých vojáků základní služby za celou dobu války, a kurských 60 z toho tvoří zhruba 38 procent dříve nezávisle potvrzených 160 padlých branců za předchozí období konfliktu.

Jinými slovy: jediná operace v Kurské oblasti přinesla brancům ztráty, které odpovídají více než třetině všeho, co bylo doloženo za předchozí dva a půl roku války. Podle investigací mohlo být v Kurské oblasti nasazeno až 344 branců, z nichž se značná část domů nevrátila; padli, zmizeli beze stopy, nebo skončili v ukrajinském zajetí. Ukrajinská strana je vojensky pohřbila v tom nejdoslovnějším smyslu: zabila, rozprášila jejich pozice a část z nich zajala. Těla některých padlých zůstala v zóně, kam se dlouhé týdny nedalo dostat.

Podpis kontraktu, nebo soud

Příběh branců nekončil u těch, kteří přežili první dny. Important Stories přinesly zjištění, že evakuovaní branci byli po stažení od hranice nuceni podepisovat profesionální kontrakty. Argumentace velitelů byla přímočará: buď podepíšeš, nebo půjdeš pod soud, a stejně skončíš na frontě.

Tím se uzavíral kruh. Stát nejprve slíbil, že branci do bojů nepůjdou. Pak je nechal na ohrožených pozicích. Když přežili, převedl je na kontraktníky, aby je mohl legálně vrátit do boje. A celou dobu popíral, že se cokoliv z toho děje. Petice za stažení branců z bojové zóny nasbírala během jediného týdne 7 200 podpisů, v zemi, kde veřejný nesouhlas s válkou může znamenat trestní stíhání.

Výměnný fond z jednoho směru

Pro Kyjev mělo zajetí ruských branců ještě jeden rozměr. Prezident Zelenskyj 4. září 2024 označil kurskou operaci za největší doplnění výměnného fondu z jednoho směru. Veřejně doložené výměny to potvrzují: 24. srpna 2024 bylo vyměněno 115 ruských zajatců z Kurské oblasti, následovala dvoudenní výměna 147 vojáků z kurského směru a 14. září Kyjev oznámil návrat 103 vlastních obránců.

Stovky ruských vojáků, z nichž mnozí byli branci, kteří na frontě neměli co dělat, se tak staly vyjednávací kartou. Pro jejich rodiny paradoxně zajetí představovalo lepší zprávu než mlčení.

Investigace navzdory represím

Verstka i Important Stories pracují v podmínkách, které by většinu redakcí umlčely. Verstka byla v prosinci 2023 zařazena ruským ministerstvem spravedlnosti do registru „zahraničních agentů“. Obě redakce fungují v exilu. Podle článku 284.1 ruského trestního zákoníku může opakovaná spolupráce s organizací označenou jako „nežádoucí“ přejít do trestní roviny.

Přesto dokázaly po vrstvách složit obraz, který Kreml systematicky rozmazával: jména, data, místa, osudy. Forenzní práce s veřejnými výzvami příbuzných, neaktivními účty na sociálních sítích, nekrology z regionálních médií a seznamy výměn zajatců vytvořila mozaiku, kterou žádné oficiální popírání nedokáže vrátit do původního stavu.

Kursk nebyl jednorázový incident. Byl to moment, kdy se kremelský slib o bezpečné základní službě rozpadl na kusy, a nezávislá média ty kusy sebrala a spočítala.