Některá technika je pro armádu natolik cenná, že se ji pokusí zatáhnout i v momentě, kdy je nejenom poškozená, ale dokonce v procesu likvidace. Za dobrý příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak Rusové odtahují želví tank na základě velmi starého T-54 nebo T-55 i přesto, že poměrně silně hoří. I když to mohlo vypadat bezpečně, v nějaké míře hrozilo rozšíření plamenů, což by mohlo skončit katastrofou.

Kořeny v roce 1947, přesto je zpět na bojišti

Želví tank je jednou z mnoha ruských improvizací a pokusů, a ačkoliv má své slabé stránky, ten hlavní účel – prorazit ukrajinskou obranu a vyčerpat její prostředky – v řadě případů zvládá. To bude nejspíše také důvod, proč se ho ruská armáda rozhodla zachránit, protože pro ni má velkou cenu, a jelikož takto zariskovala, poukazuje to také na nedostatek techniky.

Rusové se pořádně zapotí, společné evropské úsilí překvapilo. Ukrajina získala mikroraketu proti dronům, na které sází nejvíce

Podle Wikipedie se želví tank objevil poprvé v dubnu 2024 u Krasnohorivky, kde se evidentně osvědčil. Nelze sice tvrdit, že by byl dnes nasazován nějak masově, ale lze se s ním setkat de facto na celé frontě. Jeho princip je jednoduchý – na tank je navařena konstrukce s pláty plechů, často ještě překrytá pletivem, z níž často trčí různě dlouhé dráty a visí řetězy.

Na její poražení je běžně potřeba nejméně několik dronů, které musí obranu vrstvu po vrstvu ničit, než se konečně dostanou k vlastnímu pancíři. Evolucí jsou potom carské tanky (též známé jako ježci), na jejichž zdolání musí Ukrajinci nasazovat i desítky dronů. Stejně tak ale vznikají „rychlokvašky“ s pomocí lodních kontejnerů, které mají de facto stejný záměr.

Jedna z historických zakázek na F-35A v troskách. Letectvo zkoumá švédskou nabídku na Gripeny E/F

Základem želvích tanků přitom bývá v omezené míře T-80, nejčastěji však T-72 a T-62, a jak je patrné z videa, tak někdy i prehistorický T-54 nebo T-55. V prvním případě pochází z roku 1947, v druhém potom z roku 1958, přičemž jde o jeho modernizaci, uvádí Wikipedia. V podstatě jde dnes o muzejní kousky, ale mnoho armád provozuje hlavně T-55 dodnes.

Vzhledem k tomu, že se ho Rusové rozhodli odtáhnout, zřejmě hořel jenom povrchově, zdá se, že na věži, ale znamená to, že pravděpodobně drony pronikly jeho ochranou, která tedy byla narušena, a plameny se navíc mohly rozšířit. Největším rizikem je zasažení motorové části, a je-li na správném místě proražen pancíř, tak i odpálení munice, ale to nelze vyhodnotit.

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že T-54 ani T-55 ještě neměly automatické nabíjení, ale munice byla přesto uložena v prostoru pro posádku, konkrétně vedle řidiče a ve věži, takže hrozí úplně stejný scénář známý od tanků T-64 s automatickým nabíjením, kdy může proražení pancíře hromadně odpálit takto uloženou munici a prakticky rozervat tank zevnitř.

Video: MiG-29 tvrdě udeřil na dronovou základnu. Rusové vůbec netušili, že je Ukrajinci sledují

V tomto případě nelze úplně určit, jak moc velké poškození bylo, ani zda měly plameny možnost snadno proniknout dovnitř tanku, ale „táborák“ to byl poměrně slušný. Minimálně by dávalo smysl uhasit ho dříve, než se ho vojáci pokusí odtáhnout, protože to je zbytečný risk, který je mohl připravit nejenom o další techniku, jiný tank, ale také o životy.