Jednou z věcí, která musí vojáky v první linii opravdu trápit, je vědomí, že se na ně spolubojovníci vykašlou, nebo hůře, že na ně sami zaútočí. Redakce Armádního Zpravodaje zachytila, že přesně to se stalo ruským vojákům, které se nakonec rozhodla zachránit ukrajinská armáda, aby je následně zajala a předala do tzv. výměnného fondu. Její operace v sektoru tak dopadla úspěšně, jelikož nejenom zastavila nepřátelský postup, ale ještě zajistila přežití vlastním.

Netrefili se, tak mohli vojáci padnout do zajetí

Video je hodně sestříhané, ale to podstatné ukazuje poměrně jasně. Na začátku jsou vidět dva ruští vojáci, jak kráčí po poli kolem zalesněného pásu, nejspíše již k ukrajinským pozicím, kde se chtěli vzdát. Následně se ale začnou krčit pod palbou vlastní armády, která proti nim použila dokonce minomet, ale trefit je nedokázala, a tak ve vzdávání se pokračovali.

Mají se Rusové bát? Britové je důrazně varovali, že tvrdě zakročí, pokud si ještě dovolí napadnout jejich letadlo

Armádní Zpravodaj doplňuje, že to není úplně překvapivá reakce, jelikož někteří vojáci netolerují, pokud se chce někdo ze spolubojovníků vzdát, a jako trest se ho snaží sami zabít – jako v případě, kdy dokonce Rus došel ke svému kamarádovi a popravil ho střelbou z 20 cm. Jindy zase přivázali spolubojovníka drátem za krk ke stromu, protože odmítl jít na sebevražednou misi.

V tomto případě se ale podařilo dostat ruským vojákům až k jednomu ukrajinskému, který už na ně čekal, zatímco situaci ze vzduchu monitoroval dron. Když je zajal, dovedl je k pozicím, kde se přidal jeho spolubojovník, aby ho jistil. O zajetí se měla postarat 42. mechanizovaná brigáda, ale kde přesně, uvedeno nebylo. Armádní Zpravodaj nicméně zjistil, že byla roku 2023 vyslána do Kupjanského rajónu na východě Charkovské oblasti na východě země, uvádí Wikipedia.

Video: Rusové silně zaplakali. Speciální jednotky jim zasáhly Mi-26, skutečný kolos mezi vrtulníky

Je tedy pravděpodobné, že došlo k zajetí někde v tomto regionu, možná u samotného města Kupjansk, u něhož probíhají boje, potvrzuje LiveUAmap. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský také v září 2025 ujistil, že probíhá pravidelná směna zajatců mezi jeho zemí a Ruskem, pro níž je obvyklý „kurz“ 1:1. Každého vojáka se tedy vyplatí zajmout, i když je to riskantní.

Jakými minomety mohli ruští vojáci po vlastních spolubojovnících pálit, nelze odhadovat. Mají nicméně ve výzbroji například 2S12 Sani ráže 120 mm s dostřelem až 7,1 km a 16kg projektilem nebo 2B14 Podnos s kratším dosahem 4,27 km, uvádí Wikipedia. Proti pěchotě jde o nesmírně ničivé zbraně, které umí zabít nebo zranit i několik vojáků na jediný výstřel.