Rusové schovali jedno z nejcennějších děl za 88 milionů Kč hluboko za frontu. Ukrajinci ho stejně sežehli

Ukrajinská 33. mechanizovaná brigáda zveřejnila záběry, jak série levných FPV dronů proměnila v plamenný vrak ruský 2S5 Giatsint-S, samohybné dělo za více než 4 miliony dolarů.

Samohybná houfnice 2S5 Hyacint i Zdroj fotografie: Alexej Vasilenko / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Dne 6. května 2026 se na kanálu brigády objevilo video s lakonickým popiskem: „Dárek ke Dni pěchoty.“ Na záběrech je vidět opakovaný zásah masivního dělostřeleckého systému ukrytého v ruském týlu, pod maskováním a ochranou elektronického boje. Po sérii nárazů FPV dronů vzplane požár, který podle všeho znamená konec stroje. Brigáda útok zarámovala jedinou větou: střet několika levných FPV dronů proti systému za více než čtyři miliony dolarů. Ta věta říká víc než celý taktický rozbor.

Co přesně Ukrajinci zasáhli

2S5 Giatsint-S je sovětský samohybný 152mm dělostřelecký systém, který vstoupil do služby v sedmdesátých letech a dodnes patří k ruským prostředkům s nejdelším dosahem v kategorii trubkového dělostřelectva. Běžnou municí střílí na zhruba 28 kilometrů, raketově asistovanými granáty dosáhne 33 až 40 kilometrů. Právě proto ho Rusko drží daleko za linií dotyku: jeho úkolem není přímý boj, ale palba z hloubky na ukrajinské pozice, logistiku a zásobovací trasy.

Otevřené zdroje shrnující data IISS a Oryx uvádějí u 2S5 přibližně 100 aktivních kusů a 300 ve skladech. K říjnu 2025 bylo zdokumentováno nejméně 89 ztracených exemplářů. Giatsint-S tak už dávno není masový prostředek: každý další zničený kus zužuje Moskvě manévrovací prostor v segmentu, kde náhrada není snadná.

Proč maskování a elektronický boj nestačily

Ruská strana udělala přesně to, co předepisuje doktrína: cenný systém odsunula do týlu, zamaskovala a obklopila prostředky elektronického boje, které mají rušit navigaci a řízení dronů. Jenže 33. brigáda disponuje vlastním praporem bezpilotních systémů, který kombinuje průzkumné drony, termovizi, zabezpečené spojení, korekci palby i finální FPV údery v jednom řetězci. Konkrétní postup proti elektronickému boji brigáda nezveřejnila, ale samotný výsledek ukazuje, že šlo o vrstvenou operaci: najít, potvrdit, dobít. Nikoli o šťastnou náhodu jednoho operátora.

Analýza amerického Military Review z počátku roku 2026 popisuje, jak drony posouvají zónu vysokého rizika pro těžkou techniku až 25 až 30 kilometrů od přední linie. Bezpečný týl se zkracuje rychleji, než stačí velitelé přepisovat rozkazy k rozptylu.

Giatsint versus Tyulpan: dvě ztráty, dvě role

Koncem dubna 2026 Ukrajina zveřejnila zničení jiného sovětského kolosu: 240mm samohybného minometu 2S4 Tyulpan u Vovčansku. Na první pohled podobný příběh, ve skutečnosti jiná kategorie. Tyulpan nese výrazně těžší munici a ničí fortifikace na kratší vzdálenost, zhruba 10 až 18 kilometrů. Střílí jednu ránu za minutu. Giatsint-S je naopak „dlouhé rameno“: menší ráže, ale dvojnásobný dostřel a vyšší kadence. Ztráta Tyulpanu bolí Rusko v segmentu demoličních úderů, ztráta Giatsintu v segmentu hloubkové palby. Obě rány přišly během jediného týdne.

Drony jako systémová zbraň, ne improvizace

Zásah 2S5 není izolovaný virální klip. Ukrajinská Národní bezpečnostní a obranná rada už v lednu 2026 konstatovala, že FPV drony vytvořily na frontě takzvané zóny likvidace a brání volnému pohybu těžké techniky. Kyjev do FPV investuje průmyslově: ministerstvo obrany v roce 2025 vyčlenilo přes 44 miliard hřiven na nákup FPV dronů včetně variant řízených přes optické vlákno, které jsou vůči elektronickému rušení prakticky imunní.

Česká diplomacie v květnu 2025 výslovně hovořila o spolupráci s Ukrajinou zaměřené na munici a drony, české ministerstvo obrany do února 2024 darovalo mimo jiné 13 samohybných kanónových houfnic. Přímou vazbu na tento konkrétní zásah doložit nelze, ale Česko je součástí ekosystému, který ukrajinským brigádám umožňuje kombinovat klasické dělostřelectvo s dronovými údery.

Co to mění na mapě

Rusko reaguje rozptylem: menší skupiny děl, častější přesuny, hlubší pozice. Jenže každý kilometr navíc od fronty znamená delší dobu letu granátu, pomalejší reakci na požadavek pěchoty a složitější logistiku. Drony tak Moskvě neberou jen kusy techniky. Berou jí čas.

Hořící vrak Giatsintu v ruském týlu je důkaz, že samotná vzdálenost od čáry dotyku přestala být pojistkou. Pro ruské dělostřelce to znamená jedinou věc: bezpečná hloubka už neexistuje, existuje jen hloubka, kde vás ještě nenašli.

Jak hodnotíte ukrajinské schopnosti proti ruskému dělostřelectvu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články