Video: Rusové se na Krymu cítili v bezpečí, tak jim Ukrajinci připomněli, kdo je tam doma. Zasáhli Su-24M přímo na základně Saky

Ukrajinská vojenská rozvědka v noci zasáhla ruský bombardér Su-24 přímo na letišti, které Moskva považuje za bezpečné týlové zázemí. Základna Saky přitom byla terčem už popáté za necelé tři měsíce.

Taktický bombardér Suchoj Su-24M i Zdroj fotografie: Vladislav Demjanenko / Creative Commons / CC
                   

V noci z 6. na 7. září 2026 operátoři speciální jednotky DAD při Hlavní správě zpravodajství Ukrajiny (GUR) pronikli obranou jedné z nejstřeženějších ruských leteckých základen na Krymu a zasáhli frontový bombardér Su-24 s bortovým číslem 49. GUR zásah oznámila na svém Telegramu v Den vojenské rozvědky Ukrajiny a výslovně ho označila za „dárek“ k profesnímu svátku. Symbolika stranou, fakta mluví jasně: Saky leží u Novofedorivky na západním pobřeží Krymu, desítky kilometrů od nejbližšího frontového úseku, a přesto se tam Ukrajina opakovaně dostane.

Základna, která měla být nedotknutelná

Saky není ledajaké polní letiště. Jde o domovskou základnu 43. pluku námořního letectva, který odtud provozuje taktické bombardéry Su-24M i víceúčelové letouny Su-30SM. Už v září 2022 Centrum obranných strategií evidovalo na letišti 31 letounů pluku, z toho dvanáct Su-24M. Rusko základnu po celou dobu okupace využívá jako klíčový uzel pro údery na jih Ukrajiny, právě odtud startují stroje nesoucí řízenou i neřízenou munici proti ukrajinským pozicím a infrastruktuře.

Moskva si důležitosti Saky je dobře vědoma. Podle zprávy Ukrinformu z konce roku 2024 tam ruské síly budovaly obranné struktury, hangáry a fortifikace. Logika byla jednoduchá: vzdálenost od fronty plus protivzdušná obrana plus betonové kryty se rovná bezpečí. Jenže ta rovnice přestala platit.

Pětkrát za tři měsíce

Zářijový zásah není izolovaný průnik. Je to pátý doložený útok na Saky během léta 2026:

  • 1. července – SBU zasáhla hangáry na letišti, kde Rusko ukrývalo letectvo.
  • 3. července – druhý úder SBU během jednoho týdne; podle GlobalSecurity bylo zasaženo sedm hangárů.
  • 16. července – jednotka Omega Národní gardy dronem zasáhla Su-24M, který se údajně připravoval k bojové misi. Útok byl veden ze vzdálenosti přes 185 kilometrů od linie bojového styku.
  • 20. srpna – Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny následně potvrdil zničení Su-24M a čtyř kusů letištní techniky.
  • 6./7. září – aktuální zásah GUR na letoun s bortovým číslem 49.

Na Saky tedy neútočí jedna služba, ale hned několik: SBU, Omega při Národní gardě i GUR. To samo o sobě vypovídá o tom, že základna patří mezi dlouhodobě prioritní cíle ukrajinských hlubokých úderů. A hlavně: Rusko tam pokaždé něco ztratilo.

Su-24M – stroj, který Rusko nemá nazbyt

Su-24M je modernizovaná verze sovětského nadzvukového frontového bombardéru konstruovaného pro údery na pozemní cíle. Varianta M2 navíc disponuje navigačně-útočným systémem SVP-24, který zvyšuje přesnost neřízené munice. Podle otevřených odhadů vycházejících z Military Balance 2026 má ruské letectvo řádově desítky až nízké stovky kusů celé rodiny Su-24, konkrétně se uvádí 74 Su-24M/M2 a 54 průzkumných Su-24MR v taktickém letectvu, plus menší počet v námořním. Nejde o garantovaně bojeschopný stav, ale o inventární odhad.

Každý ztracený kus proto bolí. Rusko nemůže Su-24M nahradit novou výrobou, stroj se už sériově nevyrábí. A opravit bombardér zasažený dronem na otevřené ploše nebo v hangáru není totéž jako vyměnit pneumatiku. U srpnového úderu Generální štáb výslovně potvrdil zničení letounu. U zářijového zásahu GUR zatím hovoří o tom, že „rozsah škod se vyhodnocuje“. I kdyby šlo „jen“ o těžké poškození, znamená to měsíce mimo provoz a další díru v sestavě 43. pluku.

Obrana, která nefunguje

Tady je jádro celého příběhu. Rusko na Saky stavělo fortifikace, budovalo hangáry, rozmisťovalo protivzdušnou obranu. A přesto tam Ukrajina opakovaně proniká. Typ dronu použitého při zářijovém útoku GUR nezveřejnila. U červencové operace Omegy se v technických rozborech objevil dron Hornet, jehož cena je podle Defense Express řádově nižší než hodnota zasaženého letounu. Ať už šlo o Hornet, nebo o jiný prostředek, výsledek je stejný: malý, levný bezpilotní stroj dokáže překonat obranu základny, kterou Rusko považuje za klíčovou.

Problém pro Moskvu není jen materiální. Je psychologický a operační. Pokud musíte na jednom letišti zároveň provozovat bojové letectvo, stavět obranné struktury, rozptylovat techniku a počítat s tím, že vám kdykoli v noci přiletí dron na parkující bombardér, přestáváte mít bezpečné zázemí. Máte jen drahý provoz s nejistým výsledkem. Krym pro Rusko zůstává důležitou leteckou platformou, ale označovat ho za nedotknutelné útočiště už může jen ten, kdo ignoruje posledních pět útoků na jedno a totéž letiště.

Co to znamená pro Krym

Opakované zásahy Saky neznamenají, že Ukrajina převzala kontrolu nad krymským vzdušným prostorem. Ale znamenají něco jiného: cena, kterou Rusko platí za držení Krymu jako operační základny, vytrvale roste. Každý útok nutí rozptylovat letouny, posilovat obranu, opravovat infrastrukturu a přijímat riziko, že další stroj skončí jako bort číslo 49, zasažený v noci na vlastní dráze.

Saky leží na mezinárodně uznaném ukrajinském území. A Ukrajina to Rusku připomíná s rostoucí frekvencí i přesností. Pátý zásah za necelé tři měsíce není náhoda. Je to vzorec.

Co Rusům po vyčerpávající válce zbyde?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články