Rusové se utrhli ze řetězu, za dva týdny prakticky zničili ukrajinskou přístavní infrastrukturu. Teď potápí i nákladní lodě

Dne 14. července 2026 dopadla ruská střela na civilní loď pod vlajkou Marshallových ostrovů kotvící v Odeské oblasti. Dva námořníci zemřeli. Byl to první zásah ve vlně, která se během následujících dvou týdnů rozrostla do nejintenzivnější série útoků na ukrajinskou námořní infrastrukturu od začátku plnohodnotné invaze. Nejde přitom jen o zničené molo nebo proražený trup. Skutečný cíl Moskvy je provozní: udělat z ukrajinských přístavů místo, kam žádná pojišťovna nepošle loď a žádný rejdař nepošle posádku.

Třináct dnů, které ochromily černomořský export

Chronologie mluví sama. 14. července zásah lodi v Odeské oblasti. O tři dny později útok drony Šáhid-238 na přístavní infrastrukturu v Mykolajivu: dva mrtví civilisté, tři poškozené lodě pod zahraničními vlajkami. 19. července přišel nejtěžší úder: suchonákladní loď GOLDEN LEO pod vlajkou Guineje-Bissau, naložená kukuřicí, dostala tři zásahy křídlatými střelami Ch-59/Ch-69 při odplutí z oblasti Oděsy. Deset členů posádky zahynulo. O týden později se loď potopila.

Pak se tempo ještě zvedlo. 22. července Moskva ohlásila údery na Oděsu a Chornomorsk. 24. července přidala tvrzení o zásazích v Izmajilu včetně plovoucího suchého doku. 27. července, v noci z neděle na pondělí, další raketový útok na mykolajivskou přístavní infrastrukturu: jeden mrtvý, tři poškozené civilní lodě. Třináct dnů, minimálně šest doložených útoků, desítky obětí.

Přístavy fungují, ale lodě nepřijíždějí

Formulace „prakticky zničili“ neznamená, že přístavy zmizely z mapy. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury trvá na tom, že Chornomorsk a další přístavy takzvané Velké Oděsy zůstávají ve standardním režimu. Jenže 23. července nepřiplula do ukrajinských černomořských přístavů ani jedna loď. Rejdaři příjezdy zastavili. Agrární gigant Allseeds přerušil provoz v Odeské oblasti. Maersk pozastavil služby přes terminál rybářského přístavu v Chornomorsku.

Tohle je ta „praktická destrukce“, ne srovnání přístavů se zemí, ale provozní rozvrat. Podle obchodníků a analytiků citovaných agenturou Reuters přišla Ukrajina už zhruba o třetinu kapacity vývozu obilí přes Černé moře. A přitom právě tudy v červnu 2026 putovalo asi 90 % ukrajinského exportu obilí a olejnin, jak dokládají čerstvá data Evropské komise. Solidární koridory po železnici a silnici zvládají zhruba 70 % dovozů do země, ale objemový agrární export nahradit nedokážou.

Moskva mluví o vojenském nákladu. Důkazy chybí

Ruské ministerstvo obrany každý útok rámuje stejně: zasáhli jsme sklady s vojenským materiálem, paliva, námořní drony, vykládací zařízení. U většiny těchto tvrzení Reuters opakovaně uvádí, že je nedokázal nezávisle ověřit. V nejlépe zdokumentovaném případě, lodi GOLDEN LEO, ukrajinské námořnictvo i nezávislé zdroje potvrdily, že loď vezla kukuřici, nikoli zbraně.

Ruská strana rovněž zveřejnila záběry údajných zásahů suchonákladních lodí drony Geraň a Geraň-4 v Chornomorsku a Mykolajivu. Jde o propagační videa ministerstva obrany bez nezávislého ověření. Pro tento článek platí jediné pravidlo: co Moskva tvrdí, je tvrzení Moskvy. Nic víc.

Pojišťovny, ne rakety, mohou rozhodnout

Červencová vlna není izolovaný incident. Podle Ukrajinského úřadu námořních přístavů (USPA) bylo od začátku plnohodnotné invaze poškozeno nebo částečně zničeno 843 objektů přístavní infrastruktury a 172 civilních lodí. Jen v roce 2026 zaznamenala USPA 631 útoků bezpilotními prostředky na přístavní sektor, mnohonásobně více než za stejné období loňska. Už 6. července vicepremiér Kuleba na zasedání Mezinárodní námořní organizace hovořil o více než 70 útocích na obchodní lodě od začátku roku.

IMO 13. července útoky veřejně odsoudila. Státy EU, Británie, Kanada i Japonsko podpořily ukrajinské stanovisko. Nový sankční balík cílený přímo na tuto vlnu ale v dohledaných materiálech zatím není; EU sankční režim proti Rusku průběžně rozšiřuje, konkrétní reakce na červencové potopení GOLDEN LEO však veřejně oznámena nebyla.

A právě tady je jádro ruské strategie. Moskva nemusí zničit každý jeřáb a každé molo. Stačí, aby pojišťovny přehodnotily riziko, aby se válečné pojistné vyšplhalo na úroveň, při které se rejdařům nevyplatí do Černého moře vplouvat. Stačí, aby se zopakoval 23. červenec, den, kdy nepřiplula ani jedna loď.

Co Ukrajina staví proti

Kyjev se brání. USPA investovala přes 100 milionů hřiven do ochrany přístavní infrastruktury a posílila specializované jednotky. Zelenskyj 4. července na jihu osobně jednal s velením námořnictva, prohlédl si systémy Neptune a Harpoon, nové námořní drony i torpéda a definoval další potřeby. Míra zachycení útoků se podle USPA zvyšuje.

Jenže obrana může snižovat škody, ne je eliminovat. Bez silnější vrstvené protivzdušné obrany nad přístavy a bez stabilnějšího režimu pojištění lodí zůstane hlavní problém stejný: každý vpluv do ukrajinského přístavu je sázka, že zrovna tentokrát střela netrefí.

Rusko v červenci 2026 nezkouší, jestli dokáže srovnat přístavy se zemí. Zkouší, kolik zásahů stačí k tomu, aby se námořní doprava zhroutila sama, a odpověď, kterou dostalo 23. července, byla znepokojivě krátká.