Prezident Zelenskyj 4. července v Oděské oblasti poprvé veřejně předvedl americký protilodní systém Harpoon jako součást aktivního ukrajinského námořního arzenálu.
Čtyři roky po prvních dodávkách z Dánska a USA zůstával Harpoon v ukrajinské službě prakticky neviditelný, chráněný přísným operačním utajením, schovaný v mobilních odpalovacích vozidlech někde podél černomořského pobřeží. Pak přišel 4. červenec 2026. Zelenskyj dorazil do Oděské oblasti na koordinační poradu s velením námořnictva a nechal si předvést celou paletu úderných schopností: střely Neptune, systémy Harpoon, pokročilé námořní drony, torpéda. Poprvé v dohledatelné historii války tak ukrajinský prezident veřejně ukázal americkou protilodní střelu v aktivní službě, ne ve skladu, ne na propagandovém videu, ale jako živou součást pobřežní obrany. A rovnou dodal, že Harpoon spolu s Neptunem „efektivně působí proti ruské flotile a jsou využívány i pro hloubkové úderné operace“.
Střela, která letí metr nad vlnami
Harpoon Block II od Boeingu patří mezi nejrozšířenější protilodní střely na světě a jeho parametry vysvětlují, proč ho Ukrajina tak dlouho skrývala, a proč ho teď ukazuje. Dosah přesahuje 124 kilometrů. Střela využívá GPS-podporovanou inerciální navigaci v mezifázi letu a v závěrečné fázi přepíná na aktivní radarové navedení. Letí těsně nad hladinou v režimu sea-skimming, případně těsně před cílem provede takzvaný pop-up manévr, prudké stoupání a následný strmý sestup na palubu lodi. Nese 227kilogramovou tříštivotrhavou hlavici.
Co to znamená v praxi? Ruská loď operující v severozápadním Černém moři nemá kam utéct. Harpoon funguje za každého počasí, ve dne i v noci, a dokáže zasáhnout plavidlo nejen na otevřeném moři, ale i v přeplněném přístavu. Americké námořnictvo výslovně zdůrazňuje schopnost Harpoonu operovat v pobřežním prostředí plném radarového šumu, kde se běžné střely snáze pletou.
Vasilij Bech: precedent, který změnil pravidla
Harpoon není v ukrajinské válce nováčkem, jen byl dosud skrytý za závojem operačního utajení. Jeho první doložený bojový úspěch sahá do června 2022, kdy ukrajinské námořnictvo zasáhlo ruský remorkér Spasatel Vasilij Bech. Podle ukrajinského ministerstva obrany šlo o vůbec první úspěšné použití západních protilodních střel od začátku plnohodnotné ruské invaze.
Důsledek byl okamžitý a tvrdý. Vasilij Bech zásoboval ruskou posádku na Zmijím ostrově, strategickém bodě, z něhož Rusko kontrolovalo severozápadní část Černého moře. Zásah přerušil logistický řetězec a přispěl k tomu, že Rusko muselo ostrov opustit. Obranný systém Tor na palubě remorkéru nedokázal zachytit nízko letící střelu. Přesně v tom tkví „nemilosrdnost“ Harpoonu: přilétá tak nízko a tak rychle, že starší obranné systémy na ruských plavidlech nestíhají reagovat.
Čtyři roky pod pokličkou, a proč právě teď
Příběh Harpoonu na Ukrajině začal na jaře 2022. Dánsko jako první darovalo pobřežní systémy Harpoon, Spojené státy v červnu téhož roku oficiálně oznámily dodávku dvou kompletních pobřežních obranných systémů v rámci bezpečnostní pomoci. Nešlo o komerční nákup, šlo o spojenecký dar, včetně výcviku a logistické podpory.
Proč tedy trvalo čtyři roky, než Ukrajina systém veřejně předvedla? Odpověď je prostá: přežití. Oděská oblast je pod trvalým tlakem ruských úderů drony Šáhid a balistickými raketami. Mobilní pobřežní baterie, které se přesouvají podél pobřeží a odpalují z nákladních vozidel, jsou účinné právě proto, že je protivník nedokáže lokalizovat. Zveřejnit jejich existenci dříve by znamenalo namalovat na ně terč.
Co se změnilo? Podle všeho převážila odstrašující a politická hodnota kontrolovaného odhalení. Zelenskyj na stejné návštěvě ocenil 65. a 68. samostatný pobřežní raketový divizion 360. samostatné pobřežní raketové brigády, konkrétní útvary, konkrétní lidé, konkrétní technika. Vzkaz míří dvěma směry: Rusku říká, že Černé moře pro něj nebude bezpečné. Západním partnerům ukazuje, že dodaná zbraň nesedí ve skladu, ale je plně začleněná do bojové architektury.
Vrstvená past na ruskou flotilu
Harpoon sám o sobě rovnováhu sil na Černém moři nepřevrátí. Ale o to nejde. Ukrajinská strategie nestojí na jedné „zázračné střele“, nýbrž na vrstvené pasti: Harpoon pokrývá vzdálenosti přes sto kilometrů, domácí Neptune přidává suverénní výrobní kapacitu a nezávislost na dodávkách, námořní drony operují v blízkém dosahu a torpéda chrání přístavy. Dohromady vytvářejí zónu odepření přístupu, do které ruské lodě vstupují s vědomím, že každý kilometr blíž k ukrajinskému pobřeží zvyšuje pravděpodobnost zásahu.
Čísla mluví jasně. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu 2026 uvedlo, že zhruba 30 % bojových aktiv Černomořské flotily bylo od začátku invaze zničeno nebo vážně poškozeno. Flotila, která měla být druhou nejsilnější na světě, bojuje spíš o vlastní přežití než o volnou projekci síly. A bezpečnost Černého moře není jen ukrajinské téma: NATO po roce 2022 posílilo východní křídlo o nové mnohonárodní bojové skupiny v Rumunsku, Bulharsku i na Slovensku, Rada EU výslovně varuje před hrozbami ruské stínové flotily, min a ohrožení podmořské infrastruktury.
Co Harpoon říká o budoucnosti černomořské války
Srovnání s domácím Neptunem nabízí zajímavý pohled na ukrajinskou logiku. Neptune je národní produkt, Ukrajina ho vyvíjí, vyrábí a modernizuje sama, má za sebou potopení křižníku Moskva a další údery. Harpoon přináší něco jiného: západní interoperabilitu, prověřenou technologii nasazenou desítkami armád a redundanci pro případ, že by domácí výroba nestíhala. Dvě různé střely, dvě různé navigační architektury, jeden cíl: držet ruské lodě co nejdál od Oděsy.
Přesný mix podvariant Block 1C a Block II v ukrajinském arzenálu není veřejně znám. Block II se od starší verze liší především GPS navigací, lepší autonomií za horizontem a schopností zasahovat i pobřežní pozemní cíle, což koresponduje se Zelenského zmínkou o „hloubkových úderných operacích“. Ať už Ukrajina disponuje kteroukoli variantou, efekt je stejný: každá ruská loď v dosahu pobřežní baterie riskuje setkání se střelou, kterou její obrana nemusí stihnout zachytit.
4. července 2026 v Oděské oblasti nešlo jen o prezidentskou inspekci. Šlo o veřejné přiznání, že americká střela za čtyři roky prorostla do ukrajinské námořní DNA, a že severozápadní Černé moře je pro ruskou flotilu pořád dražší a nebezpečnější místo, než si Moskva v únoru 2022 dokázala představit.