Rusové sní o zkáze Ukrajiny, chtějí ji vyhladit jako nacisté. Zelenskyj jim chystá „krvavý podzim“, který je vyškolí

Dne 3. dubna 2022 se na serveru státní agentury RIA Novosti objevil text publicisty Timofeje Sergejceva s názvem „Co má Rusko udělat s Ukrajinou“. Nemluvil o diplomacii ani o příměří. Mluvil o „deukrajinizaci“, o likvidaci části ukrajinských elit, o generační převýchově celé společnosti, o popření samotné legitimity Ukrajiny jako národního státu. O dva roky později, na podzim 2024, tahle rétorika přestala být jen textem na webu. Proměnila se v devět koordinovaných vln raketových a dronových útoků mezi březnem a srpnem, které zasáhly dvacet ukrajinských regionů a zničily devět gigawattů instalovaného výkonu. Parlamentní shromáždění Rady Evropy k tomu v roce 2024 uvedlo, že ruská oficiální a mediální rétorika může představovat přímé veřejné podněcování ke genocidě nebo odhalovat genocidní úmysl. Zelenskyj 8. května 2024 řekl, že „nacistické zločiny jsou páchány pod ruskou vlajkou“. Srovnání s nacismem tedy nestojí na prázdné nadsázce, opírá se o doloženou eliminační rétoriku a o systematickou praxi ničení podmínek pro civilní život.

Energetická válka, která je horší než cokoliv předtím

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své zářijové analýze popsala zimu 2024/2025 jako dosud nejkritičtější energetický moment Ukrajiny. Oproti předchozím dvěma zimám se změnila kvalita útoků: Rusko už necílí jen na rozvodny a trafostanice, ale souběžně na výrobu i přenos elektřiny. Kombinuje balistické střely, řízené střely a drony tak, aby obcházelo protivzdušnou obranu. Škody jsou rozsáhlejší a trvalejší.

Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině (HRMMU) doplnila tvrdá čísla. Devět velkých koordinovaných vln. Dvacet zasažených regionů. Devět gigawattů zničeného výkonu. A důsledky daleko za hranicí elektřiny: výpadky vody, tepla, kanalizace, veřejného zdravotnictví, školství. V létě 2024 některé oblasti včetně Kyjeva zažívaly výpadky delší než dvanáct hodin denně. UNHCR pracoval s odhadem, že útoky zničily přes šedesát procent výrobní kapacity země.

Nejde o teror jedné zimy. Jde o systematické osekávání energetické základny celého státu.

Co znamená „krvavý podzim“ a kdo ho chystá

Formulace „krvavý podzim“ není přímý Zelenského citát. Je to redakční zkratka pro to, co ukrajinský prezident na přelomu léta a podzimu 2024 veřejně popsal jako asymetrickou podzimní kampaň, sérii kroků, které mají přenést cenu války zpět na Rusko.

1. září 2024 Zelenskyj řekl, že co nejvíc ruských vojenských zařízení, logistických uzlů a součástí válečné ekonomiky musí spadat do dosahu ukrajinských zbraní. 6. září na jednání kontaktní skupiny v Ramsteinu to zpřesnil: Ukrajina potřebuje dálkový dosah i na ruské území, aby Moskvu motivovala hledat mír. Spojil to s operacemi proti Krymu, díky nimž Ukrajina podle jeho slov „vrátila bezpečnost do Černého moře“ a obnovila potravinové exporty.

16. října 2024 pak Zelenskyj veřejně představil Victory Plan (Plán vítězství), pět bodů a tři tajné přílohy sdílené jen s vybranými partnery. Veřejná kostra zahrnuje operace v určených oblastech Ruska, posílení protivzdušné obrany, zrušení omezení pro dálkové údery, zpravodajská a satelitní data, rezervní brigády a nevojenský tlak přes sankce a zmrazená ruská aktiva. Jedna z tajných příloh se týká „strategického odstrašení“.

„Vyškolit“ Rusko v tomto kontextu znamená vrátit mu pocit zranitelnosti, zasáhnout logistiku, zázemí, Krym, válečnou ekonomiku a donutit ho k diplomacii z horší pozice. Není to slib rychlého zlomu na frontě. Je to pokus změnit kalkulaci v Kremlu.

Ukrajinská obrana: silnější arzenál, přetíženější systém

Zelenskyj 21. července 2024 oznámil příchod dalšího systému Patriot a posílení protivzdušné obrany. NATO ve Washingtonské deklaraci z 10. července mluvilo o pěti nových pokročilých strategických systémech a dalších taktických prostředcích. Arzenál je objektivně silnější než před rokem.

Jenže zátěž roste rychleji než kapacita. IEA upozornila, že ani posílená PVO nedokázala zabránit zásadním škodám, protože ruské salvy jsou větší, kombinované a míří na zranitelnější síť. Každý další zničený gigawatt znamená, že zbývající infrastruktura nese větší zátěž a je křehčí vůči dalšímu úderu. Je to závod, ve kterém obě strany přidávají, ale Rusko má v zásobě víc střel než Ukrajina systémů PVO.

Proč se to týká Česka

Energeticky je Česká republika v relativně bezpečné pozici: zásobníky plynu v EU dosáhly 90% naplnění už 21. srpna 2024. Bezprostřední fyzické riziko výpadků je nízké. Citlivější zůstává cenová nervozita na trzích, každá eskalace ji živí.

Migrační dopad je ale přímý a měřitelný. Ke konci roku 2024 evidovalo Ministerstvo vnitra ČR téměř 389 tisíc osob s dočasnou ochranou, z toho 388 067 občanů Ukrajiny. V přepočtu na obyvatele jich Česko přijalo nejvíc v celé EU. Další zima bez tepla a vody na Ukrajině by tlačila na další přesuny, a tím i na české bydlení, školy a sociální služby.

Česká diplomacie 9. července 2024 v Radě bezpečnosti OSN označila útoky na nemocnice a civilní objekty za válečný zločin. Premiér Fiala v dubnu 2024 veřejně tlačil na další dodávky protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Postoj Prahy je jasný. Otázka je, jestli bude stačit.

Válka o přežití, ne o území

Na podzim 2024 se na Ukrajině nevedou dvě oddělené války, frontová a energetická. Je to jedna válka o to, jestli stát dokáže fungovat. Rusko útočí na podmínky života milionů lidí: na teplo, vodu, světlo, nemocnice. Ukrajina odpovídá tím, že se snaží vrátit cenu války zpět na ruské zázemí, zasáhnout logistiku, sklady, rafinerie, vojenské uzly.

Zelenskyj sám to rámuje jako volbu mezi kapitulací a eskalací. Plán vítězství není záruka vítězství. Je to pokus donutit Kreml, aby si spočítal, kolik ho válka ještě bude stát, a jestli se mu vyplatí pokračovat v kampani, kterou Rada Evropy označuje za možné podněcování ke genocidě.