Rusové spustili masivní ofenzivu na Černém moři. Zelenskyj spěchal do Oděsy, situace je kritická

Dvě balistické rakety dopadly 23. května na Oděský přístav. Jeden pracovník zemřel, osm dalších skončilo v nemocnici. Exploze poškodila mola, skladovací kapacity a přístupové cesty. Nebyl to izolovaný incident, byl to další článek v řetězu úderů, které od jara míří na přístavní infrastrukturu takzvané Velké Oděsy: přístavy Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj. Právě tudy protéká páteř ukrajinského exportu. Od spuštění námořního koridoru v srpnu 2023 do konce roku 2025 odtud vyplulo 6 876 lodí se 172,8 milionu tun nákladu, z toho 104 milionů tun tvořilo obilí. Každý zásah do tohoto systému bolí nejen Ukrajinu, ale i světové potravinové trhy.

Ofenziva, která nepoužívá lodě, ale rakety a drony

Slovo „ofenziva“ může evokovat představu ruských válečných lodí mířících k oděskému pobřeží. Realita je jiná a v jistém smyslu zákeřnější. Rusko vede proti Oděse opotřebovávací kampaň ze vzduchu kombinací balistických raket, řízených střel a útočných dronů typu Šáhid/Geraň. Cíle jsou přesně vybrané: přístavní terminály, sklady obilí, zásobníky slunečnicového oleje, obchodní lodě v koridoru.

Podle agentury Reuters útoky v létě nabraly intenzitu několikadenních sérií, kdy se údery opakovaly den za dnem. Zasažena byla i civilní loď plující pod vlajkou Marshallových ostrovů, při tom útoku zemřeli dva lidé. Nejde tedy jen o vojenské cíle. Rusko cíleně zvyšuje riziko pro jakoukoli komerční plavbu v koridoru, čímž tlačí nahoru pojistné sazby a logistické náklady.

Důležitý detail: Ukrajina dříve dokázala zatlačit ruskou Černomořskou flotilu do vzdálených východních zátok a odrazit hrozbu obojživelného výsadku. Jak uvedl prezident Zelenskyj při příležitosti Dne námořnictva 6. července, Ukrajina si vydobyla své právo na Černé moře. Rusko proto změnilo taktiku. Místo lodí posílá rakety.

Zelenskyj v Oděse: ne symbolická gesta, ale operativní řízení

Prezident Zelenskyj opakovaně zamířil do Oděsy v momentech, kdy se bezpečnostní situace vyostřila. Doložená návštěva z 15. dubna 2025 měla jasnou agendu: ochrana nebe nad Oděskou oblastí, posílení protivzdušné obrany, bezpečnost námořního koridoru a exportní logistika. Zelenskyj tehdy do Oděsy dorazil společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, což samo o sobě vysílalo signál, že Oděsa není jen ukrajinský problém, ale strategický uzel celé Aliance.

Při pozdější koordinační poradě v oděském regionu Zelenskyj řešil konkrétní hrozby od moře, nasazení protivzdušných systémů a schopnosti ukrajinského námořnictva, včetně raket Neptune a Harpoon, námořních dronů a torpéd. Nejde o protokolární návštěvy. Prezident přijíždí do města, které je pod aktivní palbou, aby osobně koordinoval obranu klíčového ekonomického uzlu. To samo o sobě vypovídá o závažnosti situace.

Proč je Oděsa tak kritická: čísla mluví jasně

Oděsa není jen historické přístavní město. Je to ekonomická tepna, bez které Ukrajina nemůže financovat válku. Přístavy Velké Oděsy v roce 2025 odbavily 73,3 milionu tun nákladu. K polovině července 2025 přepravil ukrajinský námořní koridor přes 130 milionů tun zboží od svého spuštění.

V Čornomorsku, jednom z klíčových přístavů koridoru, provozuje společnost Kernel obilní terminál s kapacitou 8 milionů tun ročně a olejový terminál s kapacitou 1,4 milionu tun ročně. Právě Kernel musel po sérii útoků dočasně zastavit operace v Čornomorsku. To není statistická zajímavost, je to přímý zásah do toku slunečnicového oleje a obilí na světové trhy.

Pro Česko a širší Evropu to zatím neznamená prázdné regály, ale znamená to tlak na logistické náklady, pojistné sazby a cenovou nervozitu na komoditních trzích. Pokud by se zásahy do těchto uzlů řetězily a vyřadily je na delší dobu, dopad na ceny obilí a rostlinných olejů by byl citelný.

Ruská strategie: blokáda palbou místo námořní blokády

Rusko si zjevně uvědomuje, že klasická námořní blokáda Oděsy je po ztrátách flotily nereálná. Ukrajinské námořní drony, protilodní střely a pobřežní obrana změnily rovnováhu sil natolik, že ruské válečné lodě se k oděskému pobřeží neodváží. Proto Moskva zvolila jinou cestu.

Místo blokády loděmi provádí blokádu palbou. Cíl je ekonomický, ne teritoriální:

• Zničit přístavní infrastrukturu – mola, jeřáby, skladovací kapacity, terminály.
• Zasáhnout civilní lodě v koridoru – odradit zahraniční rejdaře od plavby do ukrajinských přístavů.
• Zdražit pojištění a logistiku – i když koridor funguje, každý útok zvyšuje náklady.
• Oslabit exportní schopnost Ukrajiny – méně exportu znamená méně deviz pro válečnou ekonomiku.

Je to cynická, ale z vojenského hlediska racionální strategie. Rusko nemusí Oděsu dobýt, aby ji poškodilo. Stačí ji systematicky bombardovat.

Ukrajina se nevzdává, ale tlak roste

Navzdory opakovaným úderům koridor stále funguje. Lodě stále vyplouvají, obilí se stále nakládá. Ukrajina prokázala mimořádnou odolnost: vytlačila ruskou flotilu, vybudovala námořní koridor prakticky od nuly a udržela ho v provozu i pod palbou. Čísla to potvrzují: 172,8 milionu tun nákladu za necelé dva a půl roku není výkon země, která prohrává boj o moře.

Jenže každý další zásah terminálu, každá další mrtvá posádka civilní lodi a každé další dočasné zastavení operací ukrajinského exportéra posouvá rovnováhu. Rusko nemusí koridor zničit naráz. Stačí ho oslabovat den po dni, úder po úderu, dokud se náklady na jeho provoz nestanou neúnosné.

Zelenskyj to ví. Proto do Oděsy jezdí osobně, proto tam zve šéfa NATO, proto tam koordinuje protivzdušnou obranu. Boj o Oděsu není boj o město na mapě. Je to boj o to, zda Ukrajina dokáže udržet svou ekonomickou životní linku otevřenou.