I když hraje vyspělost zbraní velkou roli, neméně důležitá je také kvantita, což se ve válce na Ukrajině ukazuje dnes a denně. Dobrým příkladem je bombardování, které se zkrátka prodraží, a jsou proto žádoucí co nejlevnější bomby. Kvůli PVO je ovšem musí letectvo odhazovat daleko od hranic, což jeho operace omezuje. Rusové je proto vybavili konverzní sadou prodlužující dosah, a redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala, že ho u nové verze zdvojnásobili.

Letadla se mohou držet hodně daleko od PVO

V dřívějších dobách využívalo letectvo tzv. gravitačních pum (bomb), které shazovalo nad cílem, na něž dopadaly kolmo. Takové bombardování mohlo tedy probíhat pouze v případě, že nepřítel neměl PVO a nehrozilo sestřelení letounů. To se ovšem ukázalo ve válce na Ukrajině jako nemožné pro obě strany, jelikož mají poměrně hodně systémů PVO.

Werwolf: Tajná armáda SS měla po pádu Hitlera zabránit obsazení Německa. Její skrýše jsou dodnes také v ČR

Když má tedy letectvo útočit na nějaké pozice, ať už budovy ve městě, muniční sklady, velitelství a jiné, musí to udělat z takové dálky, aby nebylo letadlo ohroženo. To ruské k tomu může využít střely s dosahem ve stovkách až tisících km, ale ty jsou extrémně drahé, a tak se, stejně jako to ukrajinské, spoléhá na letecké pumy doplněné o konverzní sadu.

Často dochází k přeměně bomb známých jako FAB, což je celá rodina v různých hmotnostech; například 250 kg, 500 kg, 1 000 kg, 3 000 kg atd. Sílu mají značnou a Rusko jich má nejspíše ve skladech vysoké počty, ale pokud je nedokáže dopravit k cíli, jsou mu k ničemu. Začalo na ně proto montovat konverzní sady UMPK, které je přeměňují na klouzavé.

Wikipedia vysvětluje, že jim dává jak naváděcí systém, díky němuž zasahují s přesností několika metrů, tak dosah až 60 km, což ale v mnoha případech nestačilo. Inženýři proto bádali, až stvořili sadu UMPB prodlužující dosah o dalších 30 km, což také nebylo dost, a tak ji vylepšili na verzi UMPB-5R, která má pumu dopravit až na 200 km, uvádí „Plukovník generálního štábu“.

Budoucnost bez vojáků ukázal robopes CODiAQ. Zvládne podmínky jako člověk, ale útočí skrytě, aniž by se prozradil

Vypadá to přitom, že Rusové nasadili na pumu okřídlenou konstrukci, s níž připomíná dron. Křídla mají sice i ostatní sady, ale podstatně menší. Armádní Zpravodaj připomíná, že třeba americká GBU, obdoba FAB s UMPK/UMPB, má dosah až 70 km, uvádí Wikipedia, kdežto francouzská AASM Hammer až 72 km, ale ta má raketový pohon, není klouzavá, uvádí Wikipedia.