Rusové za pár měsíců pocítí sílu Gripenů. Na Ukrajinu dorazí už v lednu, budou to velmi silní soupeři

Volodymyr Zelenskyj to řekl 10. listopadu na tiskovém vystoupení v Kodani. Sám přitom upřesnil, že realističtější je spíše únor. Oficiální dokumenty švédské vlády i ukrajinského prezidentského úřadu drží opatrnější formulaci „počátek roku 2027″, ale směr je jasný: Ukrajina se chystá přidat do svého vzdušného arzenálu stroj, který byl od začátku navržen pro válku, jakou dnes vede. Gripen nepotřebuje dlouhou betonovou dráhu, přezbrojí se za méně než deset minut a dokáže operovat z rozptýlených silničních úseků. Přesně to, co země pod neustálými raketovými údery na letiště zoufale potřebuje.

Co Gripen přinese a proč by se Rusové měli obávat

Klíčem k pochopení hrozby, kterou Gripen představuje, není samotný drak letadla. Je to výzbroj, kterou ponese. Švédský balík zahrnuje střely Meteor s náporovým proudovým motorem, jejichž dosah a takzvaná „no-escape zóna“ patří k největším na světě. K tomu přibývají střely IRIS-T pro boj na krátkou vzdálenost a osvědčené AMRAAM pro střední dosah.

Ukrajinské ministerstvo obrany to říká bez obalu: Gripeny vyzbrojené Meteory mají odtlačit ruské nosiče klouzavých pum, především bombardéry Su-34, dál od fronty. Právě klouzavé pumy KAB jsou dnes jedním z nejničivějších nástrojů ruského letectva. Každý kilometr, o který se musí nosič vzdálit, snižuje přesnost a zvyšuje riziko, že bude sestřelen dřív, než stihne svůj náklad vypustit.

Zelenskyj v říjnu 2026 přidal ještě jednu roli: Gripeny mají doplnit F-16 při sestřelování proudových verzí íránských dronů Šáhid. Ty jsou rychlejší než klasické varianty a dosavadní prostředky protivzdušné obrany je zachycují obtížněji. Víceúčelový letoun, který zvládne rychle vzlétnout z improvizované základny a okamžitě se zapojit do vzdušné hlídky, je proti nim ideální odpovědí.

Dva kroky k nové éře ukrajinského letectva

Příchod Gripenů je dvoustupňový. První vlna, šestnáct darovaných strojů verze C/D, má dorazit na přelomu ledna a února 2027. Jde o starší, ale průběžně modernizovanou variantu s radarem PS-05/A, osmi závěsníky a maximální vzletovou hmotností 14 tun.

Druhá vlna je ambicióznější. V červnu 2026 Ukrajina podepsala smlouvu na nákup šestnácti kusů nové verze Gripen E, jejíž dodávky mají začít od roku 2029. Rozdíl je podstatný:

• Radar: AESA místo mechanicky natáčeného PS-05/A
• Senzory: přibývá IRST (infračervené vyhledávání a sledování)
• Závěsníky: 10 místo 8
• Tah motoru: 98 kN oproti 80,5 kN
• Elektronický boj: výrazně pokročilejší systémy
• Výzbroj: v konfiguraci vzduch-vzduch až 7 střel Meteor a 2 IRIS-T

Verze E je zkrátka generační skok. Ale i starší C/D s Meteorem v podvěsu dokáže Rusům výrazně zkomplikovat život.

Gripen versus F-16: ne soupeři, ale spoluhráči

Srovnání s F-16, které Ukrajina provozuje od léta 2024, se nabízí, ale je zavádějící stavět je proti sobě. Každý stroj vyniká jinde. F-16 těží z mimořádně širokého zbraňového ekosystému; desítky let integrace stovek konfigurací výzbroje z něj dělají univerzální platformu. Modernější bloky navíc disponují radarem APG-83 AESA.

Gripen má jiné trumfy. Podle výrobce Saab zvládne tým šesti lidí přezbrojit stroj pro misi vzduch-vzduch za méně než deset minut. Dokáže startovat z pětistovkových úseků silnic. Nepotřebuje rozsáhlou logistickou infrastrukturu. V zemi, kde Rusko systematicky ničí letištní plochy balistickými raketami, to není technický detail, je to otázka přežití.

Ukrajinské ministerstvo obrany už ostatně popisuje vznikající západní vzdušnou sestavu jako celek: F-16, Mirage 2000, Gripen a švédský letoun včasné výstrahy ASC 890. Teprve v síti propojené přes Link 16 a další datové linky se síla jednotlivých typů násobí.

Česká stopa a středoevropský kontext

Česká republika má s Gripeny dvacetiletou zkušenost, české letectvo na nich zajišťuje ochranu vlastního i aliančního vzdušného prostoru. Příchod Gripenů na Ukrajinu nijak neoslabuje tuto roli. Naopak: silnější ukrajinská vzdušná obrana může snižovat tlak, který válka vytváří na celý region.

Česko se navíc přímo podílí na budování ukrajinského letectva. Jako člen Air Force Capability Coalition poskytuje Ukrajině výcvikové letouny L-39 i lehké stroje ALTO NG. Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2025 potvrdilo dokončení dvouletého programu pro osmnáct ukrajinských civilních pilotů. Gripenový bojový výcvik probíhá přímo ve Švédsku, jeho rozsah a podrobnosti ale zveřejněny nebyly.

Co to znamená pro ruské letectvo

Šestnáct letounů samo o sobě válku neotočí. Jedna letka není strategický zlom. Ale je to taktická hrozba, která Rusko donutí reagovat. Nosiče klouzavých pum budou muset operovat z větší vzdálenosti. Dronové útoky narazí na další vrstvu obrany. Ruské letectvo, které si dosud nad některými úseky fronty udržovalo relativní volnost, o ni přijde.

Dlouhodobý plán je ještě ambicióznější. Švédská vláda dar šestnácti C/D otevřeně spojila s nákupem nových Gripenů E a s průmyslovou spoluprací, která má od třicátých let umožnit údržbu a částečnou výrobu přímo na Ukrajině. Stockholm to zarámoval jednoznačně: „Ukrajina brání i svobodu Švédska.“

Za necelé tři měsíce by měly první Gripeny přistát na ukrajinské půdě. Pro ruské piloty Su-34, kteří si zvykli shazovat klouzavé pumy z relativně pohodlné vzdálenosti, začne jiná hra.