49 tisíc metrů čtverečních v plamenech. Rusové zničili sklad ukrajinské Rozetky, který údajně zásoboval frontu

Areál Terminal Brovary na okraji Kyjeva má rozlohu 49 180 metrů čtverečních. Rozetka ho převzala v transakci dokončené na začátku roku 2017 a od té doby z něj zásobovala miliony zákazníků po celé Ukrajině. V aktuální letní vlně ruských útoků na logistickou infrastrukturu tento komplex zachvátil požár. Ruská strana útok popisuje jako zásah „reaktivním dronem“ a tvrdí, že sklad sloužil k přepravě vojenského materiálu na frontu. Nezávislý důkaz pro to neexistuje. Existuje ale vzorec, který stojí za pozornost.

Rozetka: páteř ukrajinského e-commerce

Rozetka funguje od roku 2005 a sama se označuje za největšího online prodejce v zemi. Čísla tomu odpovídají: přes 5 000 zaměstnanců, více než 540 prodejen a výdejních míst, působnost ve 165 městech. Podle Interfax-Ukraine firmy skupiny Rozetka vykázaly za prvních devět měsíců roku 2025 tržby 30,2 miliardy hřiven, tedy zhruba 76 procent souhrnných tržeb deseti největších ukrajinských online obchodů. Mezi spoluvlastníky patří investiční fond Horizon Capital, financování zajišťuje mimo jiné Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

Brovarský sklad nebyl jen jeden z mnoha. Byl to centrální logistický uzel, přes který proudilo zboží do značné části sítě. Jeho vyřazení znamená lokální a krátkodobý výpadek, nikoli kolaps celé firmy, ale citelnou ránu.

Co tvrdí Rusko a co z toho lze ověřit

Ruská státní média v létě 2026 opakovaně rámují ukrajinské logistické a průmyslové objekty jako vojenské cíle. Podle vysílání Prvního kanálu z června 2026 měly být údajně vojensky využívány i sklady Nové pošty, výrobny balistických vest nebo centra pro skladování dronů. Brovarský sklad Rozetky zapadá do téhož narativu: podle ruských zdrojů měl zásobovat frontu vojenským materiálem.

Jenže v otevřených důvěryhodných zdrojích se nepodařilo dohledat jediný nezávislý důkaz, že by právě tento areál sloužil jako vojenský sklad. Podle pravidel mezinárodního humanitárního práva se civilní objekt stává legitimním vojenským cílem jen tehdy, pokud svou povahou, účelem nebo užitím účinně přispívá k vojenské činnosti a jeho zničení přináší konkrétní vojenskou výhodu. Bez takového prokázání zůstává sklad civilně chráněným objektem. Slovo „údajně“ v tomto kontextu není stylistická pojistka. Je to jediné poctivé slovo, které lze použít.

Léto 2026: systematická válka proti logistice

Útok na Rozetku není izolovaný incident. Je součástí eskalující vlny, která v červenci a srpnu 2026 zasáhla logistickou infrastrukturu po celé Ukrajině:

• 20. července 2026 – u Kyjeva zničen logistický komplex Amtel o rozloze přes 100 000 m², poškozen hlavní sklad vinařské sítě Winetime.
• 1. srpna 2026 – v Poltavě zničen třídicí terminál Nové pošty.
• 15. června 2026 – v samotném Kyjevě zničeno jedno výdejní místo Rozetky; zaměstnanci vyvázli bez zranění.

Zpráva OHCHR za období prosinec 2025 až květen 2026 přitom dokumentuje růst civilních obětí, z velké části způsobený ruskými dalekodosahovými zbraněmi. Logistická centra, sklady, třídicí terminály, to vše se stává terčem. Rusko přitom tento postup ospravedlňuje narativem o „vojenském využití“, aniž by předkládalo ověřitelné důkazy.

Odveta, nebo kalkulace?

Zajímavý je i kontext z druhé strany fronty. Dne 18. července 2026 ukrajinské drony zasáhly logistická centra ruského online giganta Wildberries v Moskevské a Tambovské oblasti. Kyiv Independent hlásil požár distribučního centra a poškozená vozidla. Přímou kauzální vazbu mezi zásahem Wildberries a útokem na Rozetku jsme nenašli. Ale ruská propaganda může ukrajinské údery na ruskou maloobchodní logistiku snadno využít jako narativní ospravedlnění pro útoky na ukrajinské firmy, a právě to se podle nás děje.

Válka totiž dál rozmazává hranici mezi civilní ekonomikou a vojenským zázemím státu. Každý sklad, každé logistické centrum, každá dodávková síť se v rétorice obou stran může stát „vojenským cílem“. Rozdíl je v tom, kdo důkazy předkládá, a kdo je jen tvrdí.

Rozetka to už zažila

Není to poprvé, co Rozetka čelí přímým válečným škodám. V březnu 2024 zasáhla raketa jiný její sklad v Kyjevské oblasti. Spoluzakladatel Vladyslav Čečotkin tehdy popsal poškozenou budovu, auta převrácená tlakovou vlnou a zničené zboží. Téměř stovka zaměstnanců přežila díky včasnému úkrytu. Firma tehdy varovala zákazníky před zpožděním doručování, ne před zastavením provozu. Podobný scénář lze čekat i nyní: Rozetka má dostatečně širokou síť na to, aby výpadek jednoho skladu absorbovala, byť s bolestivými důsledky.

Pro zaměstnance brovarského areálu zatím chybí oficiální bilance. Při předchozích útocích Rozetka vždy hlásila, že se personál dostal do úkrytu včas. Doufejme, že tomu tak bylo i tentokrát.

Požár v Brovarech uhasne. Ruský narativ o „vojenských skladech“ bez důkazů ale hoří dál, a právě ten je v této válce stejně nebezpečný jako samotné drony.