Ukrajinci jsou nezastavitelní, Rusům se rozpadá země před očima. A to je teprve začátek pekla, jaké nastane

Není to druhý Charkov. Žádný bleskový průlom, žádná mapa přebarvená přes noc. Přesto je to pro Kreml možná nebezpečnější než cokoliv od podzimu 2022. Ukrajina na jaře 2026 vede válku, která nebolí na jednom místě fronty, ale všude najednou, na kontaktní linii, v ruských přístavech, v rafinériích, v regionálních rozpočtech. Vrchní velitel Oleksandr Syrskyj 23. dubna oznámil, že od začátku února ukrajinské síly osvobodily přes 480 km² území. Číslo samo o sobě není ohromující. Kontext, ve kterém k němu dochází, ano.

Nový model boje: drony místo tanků

Charkovská ofenziva v září 2022 přinesla přes 8 800 km² za jediný týden. Dnešní tempo, téměř 50 km² za březen, stovky km² za tři měsíce, vypadá na první pohled skromně. Jenže tehdy Rusko ustupovalo v panice z nedostatečně obsazených pozic. Teď drží opevněné linie a Ukrajina přesto postupuje.

Klíčem je dronově-pěší model. Malé útočné skupiny propojené s FPV drony, průzkumnými UAV a elektronickým bojem nahrazují klasické obrněné klíny. Méně ztrát na technice, menší logistická stopa, ale schopnost systematicky ukrajovat ruské pozice především na jihu a jihovýchodě. Není to blitzkrieg. Je to soustruh, který obrušuje ruskou obranu milimetr po milimetru.

Zázemí v plamenech

Skutečný průlom jara 2026 ale neleží na frontě. Leží stovky až více než tisíc kilometrů za ní.

Rafinerie Tuapse na černomořském pobřeží, třetí zásah za čtrnáct dní, provoz zastaven. Baltské exportní přístavy, podle varšavského OSW spadl mezitýdenní objem exportů ropy a paliv o 80 % po březnové sérii útoků. Krymské sklady pohonných hmot. Ruská logistika dostává údery v rytmu, který Moskva nedokáže ignorovat.

A ekonomika to potvrzuje. Banka Rossii v dubnu snížila klíčovou sazbu na 14,5 % a přiznala zpomalení v prvním čtvrtletí 2026, poprvé od začátku roku 2023 hrozí kvartální kontrakce. Ministr financí Siluanov koncem dubna varoval před kombinovaným deficitem regionálních rozpočtů ve výši 1,9 bilionu rublů. To není kolaps státu. Je to ale stav, kdy válka začíná požírat vlastní zázemí zevnitř.

Peklo není jednosměrné

Bylo by nečestné zamlčet druhou stranu rovnice. Ve stejný den, kdy Syrskyj hlásil březnové zisky, Rusko vypustilo na Ukrajinu 324 dronů a 3 balistické střely. O několik dní později dalších 361 dronů a 21 střel. Tempo ruských vzdušných útoků zůstává extrémní a civilní infrastruktura Ukrajiny je pod permanentním tlakem.

Pro Kreml je ale problém v tom, že tyto masivní nálety nepřinášejí frontový efekt. Ukrajina postupuje, její průmysl se adaptoval a západní podpora, byť s otazníky kolem amerického příspěvku, zatím drží. Analytici z RUSI očekávají, že ruská agrese potrvá přes celý rok 2026. S&P Global označuje trvalou mírovou dohodu za „extrémně nepravděpodobnou“. Nejpravděpodobnější scénář: pokračující opotřebovací válka bez rozhodného vítězství jedné strany.

Co to znamená pro Česko

Válka, která se protahuje, má konkrétní české rozměry. K 31. 1. 2026 žilo v Česku pod dočasnou ochranou 397 185 lidí z Ukrajiny, nejvíc v EU v přepočtu na obyvatele. Ochrana platí do března 2027.

Energeticky: vláda 30. března uvolnila až 100 000 tun ropy ze strategických zásob kvůli napjatému trhu a výpadku části dodávek přes ropovod TAL. Bezpečnostně: Bezpečnostní rada státu už v lednu řešila ochranu kritické infrastruktury proti dronům s přímým odkazem na ukrajinské zkušenosti. Česká muniční iniciativa pokračuje, byť bez přímého financování ze státního rozpočtu, při dubnové návštěvě Prahy ji generální tajemník NATO Mark Rutte označil za zásadní pro schopnost Ukrajiny bránit se.

Program Ukrajina 2026–2030 počítá s miliardou korun ročně na humanitární a rekonstrukční pomoc. Česko už dávno není jen „pomáhající země“. Je jednou z nejvíce exponovaných.

Proč je to teprve začátek

Podle nás je pro Kreml nejnebezpečnější ne jedna porážka na mapě, ale souběh: frontová stagnace, systematické zásahy do exportní infrastruktury, ekonomické vysychání a ztráta pocitu kontroly nad vlastním zázemím. Každý z těchto faktorů je sám o sobě zvládnutelný. Dohromady vytvářejí kumulativní tlak, který roste s každým měsícem.

Pokud Ukrajina udrží současný model, lokální protiútoky plus hluboké údery, a Západ neoslabí podporu, Rusko nečeká jednorázový kolaps. Čeká ho něco horšího: pomalé, neodvratné zdražování války, které nedokáže zastavit ani přiznat. RUSI varuje, že Moskva bude reagovat hybridní eskalací, sabotážemi, subverzí, agresivnější jadernou rétorikou. Ne proto, že vyhrává. Ale proto, že ztrácí čas.

Jaro 2026 není konec příběhu. Je to moment, kdy se mění jeho dynamika, a pro Rusko ne k lepšímu.