Rusům se zhroutil plán na obklíčení Donbasu. Severní kleště jsou zničené, teď je čeká krvavý frontální útok

Na papíře to byl čistý plán. Jedno ruské rameno mělo obejít severní Donbas přes Svjatohirsk, druhé se protlačit od Dobropillja na jihu, obě se měla sejít u nevelké osady Barvinkove a zavřít v pasti čtyři města, kterým Ukrajinci říkají pevnostní: Slovjansk, Kramatorsk, Družkivku a Kosťantynivku. Obklíčené město se nemusí dobývat dům po domu, stačí mu odříznout silnice, kterými přijíždí munice, voda a střídání vojáků. Brigádní generál Andrij Biletskyj, velitel Třetího armádního sboru Ozbrojených sil Ukrajiny, jednotky podřízené generálnímu štábu, ale tvrdí, že se severní rameno obchvatu rozpadlo a ruská armáda tím ztratila příležitost pás měst obejít. Redakce ArmádníhoZpravodaje jeho slova porovnala s hodnocením nezávislého analytického ústavu i s denním svodem ukrajinského generálního štábu a rozdělila je na tři úrovně podle toho, jak silně jsou doložená.

Past, která se měla zavřít u osady, o níž nikdo neslyšel

Ruský záměr popsal Biletskyj v televizním vystoupení. Jižní rameno mělo podle něj postupovat přes Dobropillja, severní přes výběžek směrem na Svjatohirsk a dál k Barvinkovu. „Tyto dvě kleště ruské armády se měly sevřít,“ řekl podle ukrajinské agentury Ukrinform. Popis plánu tedy není ruský dokument, ale rekonstrukce ukrajinského velitele.

Pevnostní pás není jedno město, které jde objet polem. Americký analytický ústav ISW (Institute for the Study of War), který sleduje válku, do něj řadí čtyři velká města a další sídla podél silnice mezi Kosťantynivkou a Slovjanskem. Severní polovinu tvoří Slovjansk a Kramatorsk, jižní Družkivka, Oleksijevo-Družkivka a Kosťantynivka. Od Svjatohirsku k Barvinkovu je vzdušnou linií asi 41 km, od Dobropillja k Barvinkovu asi 49 km; jde o orientační vzdálenost mezi souřadnicemi sídel, ne o délku vojenského postupu. Jižní rameno se podle Biletského zastavilo u Dobropillja už v roce 2025.

Celý tento popis ruského plánu má ale jeden háček: pochází od člověka, který na opačné straně téhož úseku velí obraně.

Muž, který o ruském plánu mluví, sám drží kus té fronty

Třetí armádní sbor na svém webu uvádí, že je největší formací ukrajinských obranných sil a brání více než 150 km fronty a 12 % aktivní linie kontaktu. Biletského výrok o severním rameni zveřejnil Ukrinform 17. září 2026, anglicky ho tentýž den přinesla Ukrajinska pravda. Podrobnosti k operaci Vivaldi, po které o rozpadu obchvatu mluví, zveřejnil ve videu 15. září 2026 a den poté o nich psal vojenský portál ArmyInform. Tři různá data, tři různá tvrzení.

Jak silný je jeho hlas, ukazuje spor o Svjatohirsk. ISW 2. září 2026 uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin den předtím tvrdil dobytí města, a označil toto tvrzení za odtržené od dostupných důkazů. O pět dní později zveřejnil Biletskyj video z centra Svjatohirsku a ústav doplnil, že nejbližší ruské síly byly podle dostupných důkazů nejméně 13 km od města už koncem jara a začátkem léta 2026. Obě verze postavila redakce ArmádníhoZpravodaje vedle sebe podle data, kdy zazněly, a z hodnocení ISW plyne, že tehdy obstála ta ukrajinská. Velitel je hlas jedné ze stran. Proto se jeho tvrzení dá měřit.

Co ze zničené kleště obstojí, když se výrok změří dokumentem

Nejpevnější je to, co je dohledatelné jako výrok: Biletskyj řekl, že severní klešť byla rozprášena a zničena, a citace je v Ukrinformu. Druhá úroveň je nezávislé hodnocení. ISW 15. září 2026 napsal, že ukrajinská operace narušila ruské úsilí o široké obklíčení pevnostního pásu a učinila severojižní plán neproveditelným. Formulace o zničení severního ramene v tomto hodnocení, do kterého redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, není. Třetí úroveň jsou ukrajinská čísla ruských ztrát; u nich chybí druhý nezávislý zdroj a článek na nich nestaví.

Rozsah operace Vivaldi je ukrajinský údaj a vypadá takto.

Součet 85 km² je plocha, která se skoro vejde do katastru Jihlavy. Ta má podle registru Českého statistického úřadu 87,9 km², takže jde asi o 97 % její výměry. Je to přibližné srovnání rozlohy, ne mapa fronty.

Jestli past zůstane nefunkční, zbývá ruskému velení jen ta možnost, které se podle Biletského chtělo vyhnout. A on sám spočítal, co bude stát.

Proč je dobývat město dražší než nechat ho vyhladovět

Rozdíl mezi obchvatem a čelním útokem je rozdíl mezi hladem a betonem. Doktrinální publikace amerického Sboru náčelníků štábů k městským operacím uvádí, že zastavěné prostředí zvýhodňuje obránce, že izolace městského obránce může dát útočníkovi rozhodující výhodu a že operace k obsazení města nebo ke zničení jeho obránce jsou obtížné a nákladné. Obklíčení útočí na zásobování. Čelní útok na panelové domy, sklepy a průmyslové zóny, které obránce zná.

Biletský z toho vyvozuje vojenský závěr, ne jistotu: pokud Rusové nemohou pás obejít, museli by podle něj zahájit frontální útok na slovjansko-kramatorskou a družkivsko-kosťantynivskou aglomeraci. „Zahájení frontálního útoku na tato města je pro ně mnohem bolestivější a nákladnější než pokus je obklíčit,“ řekl v témže vystoupení. Proto podle něj v této fázi záleží na něčem jiném než na metrech: „paralyzovat logistiku, paralyzovat zázemí“ a nedovolit obnovení ofenzivy.

Zastavený průlom není klid. U Dobropillja zůstává podle Biletského situace složitá a redakce ArmádníhoZpravodaje dohledala v přepisu denního svodu ukrajinského generálního štábu k 16. září 2026, který zveřejnila Ukrajinska pravda, že na pokrovském směru bylo za předchozí den odraženo 43 útoků a mezi směry úderů je uvedeno i Dobropillja. Celkem svod hlásí 278 bojových střetů.

Účet za jedno nezavřené obklíčení se platí i v Praze

Čtyři města, která běžný čtenář na mapě nenajde, mají překvapivě přesnou adresu v českém rozpočtu. Z Ankarské deklarace, kterou Severoatlantická aliance zveřejnila 8. července 2026, vyplývá, že spojenci slíbili pro rok 2026 vojenské vybavení, pomoc a výcvik pro Ukrajinu v hodnotě 70 miliard eur a potvrdili závazek udržet alespoň srovnatelnou úroveň i v roce 2027. Ministerstvo obrany ČR v materiálu z 15. října 2025 označuje vojenskou pomoc Ukrajině za zásadní bezpečnostní zájem České republiky a uvádí, že spojenci a Ukrajina pořídili přes firmy českého obranného průmyslu materiál za 261,6 miliardy Kč.

Z této částky tvoří 93,3 miliardy Kč zahraniční příspěvky na českou muniční iniciativu a 168,3 miliardy Kč další projekty včetně techniky a dělostřelecké munice. Souvislost s Donbasem je věcná, ne symbolická. Obrana pásu měst stojí na dělostřelecké munici, náhradních dílech a dronech, tedy na položkách, které se vyrábějí a nakupují i v Evropě. Dokud ruské velení hledá cestu, jak města obejít místo dobývat, jde především o válku o zásobování.

U Barvinkova se kleště nesetkaly. Jak dlouho to tak zůstane, se ale nerozhoduje jen na Donbase.