S cílem omezit operace ruské armády a zasadit ránu tamní ekonomice útočí ta ukrajinská na tzv. strategické cíle, mezi něž patří přirozeně i ropné rafinerie. Bez jejich produktů se vojenská technika nedojede a vojáci musí hledat jiná řešení, případně ustrnout na místě. Ukrajinci je přitom dokáží zasahovat na dlouhé vzdálenosti, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují záběry (níže), na nichž je vidět útok na ropnou rafinerii v Saratově.

PVO útok neodrazila, dron zasáhl s přesností

Výrobky z ropy, které má Rusko šesté největší zásoby na světě, uvádí Wikipedia, jsou pro armádu naprostou klíčové. Primárně se jedná o pohonné hmoty (benzin, nafta, letecký petrolej…), ale stejně tak o maziva, chemikálie a další. Když je nemá, jednoduše nedokáže rozpohybovat tanky ani jiná vozidla, takže se musí obejít bez nich, čímž může ztratit v boji sílu.

Rusové to tají, ale odborníci prozradili, kolik skutečně stojí nejobávanější ruské střely Kinžal, Kalibr nebo Iskander

U frontové linie přitom bývají objekty lépe chráněné a hlídané, takže není vždy snadné je napadnout, ale obcházení PVO a její zahlcení často umožní uspět. Útok na ropnou rafinerii poblíž Saratova je toho důkazem, a na videu jsou jasně vidět rozsáhlé následky. Armádní Zpravodaj soudí, že dron cílil na hlavní rafinační jednotku typu ELOU.

PromfinStroye uvádí, že konkrétně saratovská ropná rafinerie zpracuje 7 milionů tun ropy ročně; středně velké rafinerie běžně zpracují 5 až 6 milionů tun za rok, takže lze tu saratovskou označit za něco významnější, a to tím spíše, že má strategickou polohu relativně blízko frontové linie, kterou průběžně zásobuje rychleji než vzdálenější objekty.

Video: Ukrajinští speciálové překvapili ruskou skupinu u Charkova a pokropili ji lehkým kulometem. Ani nestihla klást odpor

Jaké drony na ni zaútočily, nelze určit, ale Ukrajina k tomu nejčastěji využívá An-196 Liutyi, který podle Wikipedie uletí až 2 000 km, pakliže nese 50kg hlavici, případně 600 km, na něž unese hlavici těžkou 75 kg. Saratov přitom leží asi 400 km od ukrajinských hranic, ale ke vzdálenosti je třeba připočítat ještě asi 200 km za okupované východní území.

V závěru tedy mohly letět na dálku 600 km, pakliže zvolily ukrajinské jednotky konfiguraci se silnější hlavicí, případně na větší – efekt by byl nejspíše v obou případech podobný, protože se stal cílem vysoce hořlavý objekt. To ostatně podtrhují i zveřejněné záběry, na nichž je jasné vidět, jak se noční nebe nad Saratovem rozzářilo rudou barvou na hony daleko.