Zatímco kdysi užívaly ruské zbraně desítky zemí po celém světě a nehodlaly na tom nic měnit, v posledních letech se situace prudce otáčí. Redakce Armádního Zpravodaje přitom zaznamenala i celkem překvapivé prohlášení Sergeje Chemezova, generálního ředitele státní společnosti Rostec, které dle theMoscowTimes učinil na dubajském leteckém veletrhu (Dubai Airshow 2025). Uvedl totiž, že Rusko exportuje asi o 50 % méně zbraní než dříve.

Země po SSSR často neměly na výběr

Je mnoho důvodů, proč jsou ruské zbraně tak rozšíření – redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že tím hlavním je uchování vlivu někdejšího Sovětského svazu, který de facto mnohým zemím ve své sféře překopal zbrojní průmysl na vlastní standardy, což mnohým vydrželo dodnes, a důležité je zohlednit i stálý ruský vliv v postsovětských státech.

Vedle toho je pravidlem, že Rusové prodávají skoro komukoliv, respektive to nepodmiňují třeba nutností dodržovat lidská práva, demokracii apod. v dané zemi, jako to běžně dělají Američané nebo Evropané. Jenomže v posledních letech se začínají od jejich zbraní země odvracet z důvodu nízké kvality, jíž prokázala válka na Ukrajině, a výpadků v dodávkách.

Stíhačky odstartovaly s povolením střílet. Žádný omyl, ruský letoun vletěl 8 km do vzdušného prostoru NATO

Za zmínku stojí také indické testování, v němž se ukázal systém protivzdušné obrany S-400 účinný jenom na 80 %, a proti Ukrajině je to nejspíše ještě horší. Ačkoliv do armáda drží daleko od fronty, takže drží na uzdě primárně klasická bojová letadla, napadají ho tam drony menší velikosti, proti nimž je bezbranný, jelikož je jeho radary nevidí. Jediný potom dokáže oslepit celou baterii, pakliže se trefí do velitelského vozidla, nebo lépe, do radaru.

Zájem o ruské zbraně nicméně klesá ve všech směrech, ať jde o letadla (Su-57, Su-35, Su-34…), tanky (T-90, T-80, T-72…), houfnice (2S19 Msta, 2S35 Koalice-SV…), obrněné transportéry a auta (BTR-82, Tigr…), bojová vozidla pěchoty (BMP-3…), systémy PVO (S-400, Pancir-S1, Buk-M3…) a řadu dalších. JamesTown uvedl v lednu 2025, že vývoz zbraní z Ruska klesl dokonce o 92 %, což teoreticky nemusí být daleko od pravdy, jelikož selhalo ve všech směrech.

„Žába v hrnci“: Jak Vladimir Putin kroužil kolem NATO tak dlouho, až „přetaktizoval“

Některé země si prozatím ruské zbraně ponechávají, i když zkouší postupně zavádět i jiné, ale nejsou spokojené s neustálím odkládáním dodávek, které ohrožují jejich bezpečnost. Že přitom přiznal zásadní pokles, i když „pouze“ 50%, i samotný šéf Rostecu, je hodně překvapivé. Rusové se totiž rádi tváří, že se nic neděje a mají vše pod kontrolou, ale tomu snad nikdo nevěří.

Z údajů přitom vyplývá, že Rusko dříve ročně vydělávalo z vývozu zbraní asi 14 miliard dolarů v cizí měně (tj. cca 301 miliard korun), nicméně již v roce 2022 se objemy snížily na přibližně polovinu, a do roku 2024 pak počet kupujících zemí klesl ze 47 na 33. Zajímavá čísla, na něž upozorňuje Reuters, pak poskytl SIPRI Stockholm International Peace Research Institute).

Ruské speciální služby napadly člena NATO. Sabotáž polské železnice narušuje dodávky zbraní na Ukrajinu

„Pokud v letech 2018–2022 ruské dodávky dorazily do 47 zemí, pak v roce 2024 do 33. Asie a Oceánie představovaly 74 % ruského exportu, Afrika 12 %, a Evropa 7,4 %. Současně zůstává Indie největším ruským odběratelem zbraní, když tvoří 38 % prodejů. Následuje Čína (17 %) a Kazachstán (11 %).“ Armádní Zpravodaj připomíná, že zrovna Indie se ale snaží v mnoha směrech osamostatnit a nakupovat jinde, příkladem jsou francouzská letadla Rafale M.