NATO začíná chápat, že domluva nefunguje a musí použít sílu. Sestřelilo letoun u vojenské základny v Estonsku

V posledních měsících jsou provokace ze strany Ruska směrované na evropské země NATO stále častější, a kromě narušování vzdušného prostoru vojenskými letouny dochází také k vypouštění dronů. Alespoň s těmi se ale rozhodli jednotliví členové nepárat a sestřelovat je, což dle redakce Armádního Zpravodaje dokazuje případ ze 17. října 2025, kdy vojáci v Estonsku sundali z oblohy neznámý dron poblíž vojenské základny NATO pomocí protidronové pušky.

Neznámý dron poslala k zemi protidronová puška

Kdo by chtěl ruské provokace zpochybňovat, připomíná Armádní Zpravodaj několik incidentů; kupříkladu narušení litevského vzdušného prostoru v říjnu 2025 na 18 vteřin bojovým letounem Suchoj Su-30 a tankovacím Iljušinem Il-76, nebo začátkem měsíce také vrtulníkem Mi-8 do estonského na 4 minuty, a podobných incidentů je celá řada a přibývají.

Vedle toho je také nutné připomenout vypuštění 19 až 23 dronů na polské území 19. září 2025, z nichž byly mnohé identifikovány jako ruské Gerbery, uvádí Wikipedia. Ty sice mají dosah 600 km, ale Armádní Zpravodaj spočítal, že by to stejně stačilo, pokud by byly vypuštěny ze západního Ruska; UNITED24 Media však později uvedlo, že měly přídavné nádrže, které jejich dosah ještě o stovky kilometrů prodloužily, takže doletěly až do polského vnitrozemí.

Většinu z nich přitom nechalo Polsko dopadnout, pakliže to neohrozilo lidské životy, bezpečnost státu, ani majetek, zejména budovy. Postimess nicméně uvádí, že 17. října 2025 letěly dva drony neznámého původu poblíž estonské vojenské základny Reedo na jihu země, jak potvrdila Liis Waxmannová, mluvčí generálního štábu estonských obranných sil.

Dodala přitom, že v takových případech neposkytují podrobnější informace, ale že se jim dron v místě údajné havárie objevit nepodařilo. K zemi měla poslat jeden ze dvou protidronová puška, takže druhý zřejmě nepředstavoval nebezpečí. Kdo je vypustil, není jasné, ale Armádní Zpravodaj pozoruje takové incidenty výhradně ze strany Ruska, a přibývá jich.

Jakou zbraň k tomu vojáci použili, také nebylo upřesněno – pouze to, že šlo o protidronovou pušku. Nejspíše tedy pomocí elektromagnetického impulsu rušila jeho komunikační a satelitní navigační systémy, což zapříčinilo pád. Třeba Litva má EDM4S funkční na 3 až 5 km, k jejíž obsluze stačí jediný voják, a na baterii vydrží v nepřetržitém provozu až 60 minut, uvádí Wikipedia.