Amerika by smetla Írán do 48 h: srovnání americké námořní pěchoty coby první úderné síly a mnohem početnější íránské armády

Íránský režim se pokusil odstrašit Ameriku, aby ani nepomyslela, že by přišla Izraeli na pomoc. Íránský ministr obrany, brigádní generál Aziz Nasirzadeh, podle agentury IRNA řekl, že by to mělo pro její vojáky v regionu vážné následky. Redakce Armádního Zpravodaje proto provedla rychlé srovnání íránských ozbrojených sil a americké námořní pěchoty, která by byla v případě přímého zapojení první údernou silou – a Írán z toho rozhodně nevychází vítězně.

Námořní pěchota silnější než celý Írán

Situace se mění několikrát denně, a s ní i postoj Američanů. Některé zdroje naznačují, že by mohli poslat do Izraele 10tunovou matku všech bomb, aby definitivně zničili podzemní bunkr Fordó (Fordow) umístěný asi 90 metrů hluboko, v němž je soustředěn íránský jaderný program. Právě ten je hlavním důvodem, proč Izrael na zemi zaútočil – údajně totiž byla blízko vyrobení asi 15 jaderných hlavic, což zkrátka nechtěl riskovat. Jiné zdroje zase říkají, že Donald Trump nechce válku eskalovat, ale zároveň požaduje kapitulaci Íránu.

Redakce Armádního Zpravodaje připravila lehké srovnání íránské armády a americké námořní pěchoty, která ačkoliv má násobně méně členů, disponuje nesrovnatelnou technologickou převahou. Padla by na ni počáteční tíha bojů, kdy by musela dobýt a zajistit íránské pobřeží, aby se na něm mohla následně vylodit klasická armáda, která je schopnější v provádění pozemních operací. Pochopitelně by následně mohli nastoupit i výsadkáři a další.

Útoku by se nejspíše nezúčastnila ani polovina americké námořní pěchoty, ale ani tak by íránská armáda v podstatě neměla šanci – a nutno připočítat, že by Američané jistě využili také bombardéry a další prostředky, které mohou rozmístit v Izraeli a na svých základnách na Blízkém východě. Právě obrovská technologická převaha by byla hlavní výhodou, díky níž by ani nemuselo docházet k tolika pozemním střetům mezi vojáky.

Jak dlouho by takový prvotní útok na pobřeží Íránu trval, lze těžko odhadovat, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že by došlo k obsazení hlavních míst nejpozději do 48 hodin, některých 100% v řádech jednotek hodin. Neznamenalo by to však úplnou výhru s možností zemi obsadit – to by bylo mnohem komplikovanější a vzhledem ke smýšlení tamního obyvatelstva, které se může rychle zformovat do radikálních uskupení, skoro nemožné. Ale to Armádní Zpravodaj rozebíral už dříve, včetně potencionálních možností a hrozeb.

Nutno zdůraznit, že by se námořní pěchota pochopitelně nepokoušela hned vylodit, aniž by si pobřeží „nepřipravila“. K ničení íránských obranných systémů, zbraní, ale i pozemních stanovišť a jednotek, by využila primárně své silné letectvo, případně i palbu z plavidel, z nichž dokáže udeřit i na cíle vzdálené až 1 600 km, ale to už by nešlo o zajištění pobřeží.