Ruská protivzdušná obrana nedokázala ochránit strategickou chemičku, která to schytala střelami Storm Shadow. Systémy k tomu má, ale nejspíše se ji podařilo přehltit.
Aby ukrajinská armáda omezila operace té ruské, snaží se jí opakovaně útočit na tzv. strategické objekty, mezi nimiž jsou ropné rafinerie, zbrojovky, chemické závody apod. Neváhá na ně přitom nasadit ani relativně vzácné zbraně – za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje případ, kdy střelou Storm Shadow zasáhli ruskou chemičku v Brjansku, asi 100 km od hranic s Ukrajinou. Ani opěvovaná PVO ji přitom nedokázala zastavit, i když toho má být schopna.
Na významný cíl padla střela se 450kg hlavicí
Chemický závod v Brjansku leží ve vojensko-průmyslovém komplexu a podléhá přísnému dohledu ze strany státu, jelikož v něm je vyráběn střelný prach, výbušniny nebo palivo do raket, včetně materiálů používaných v munici a raketách odpalovaných na ukrajinské území, vysvětluje UNITED24 Media, takže jsou na její produkci ní přímo závislé zbrojovky.
Ukrajinský generální štáb k tomu uvedl, že chemička čelila kombinovanému útoku, jehož cílem bylo dle Armádního Zpravodaje zahlcení ruské protivzdušné obrany, která v takovém stavu nemohla pochytat všechny hrozby. Útoku se měly účastnit jak drony, tak střely, a je zřejmé, že právě letouny tvořily první vlnu, aby Storm Shadow snáze proletěly.
„21. října 2025 letectvo ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s pozemními silami, námořnictvem a dalšími složkami obranných sil Ukrajiny zasáhlo Brjanský chemický závod. Masivní kombinovaný raketový a letecký úder byl proveden mj. raketami Storm Shadow odpalovanými ze vzduchu, které překonaly ruský systém protivzdušné obrany,“ říká generální štáb.
Storm Shadow (ve Francii označované SCALP-EG, neboť jde o společný projekt s Velkou Británií) jsou moderní řízené střely s plochou dráhou letu, uvádí Wikipedia. Určeny jsou k ničení silně chráněných cílů hluboko v týlu nepřítele, jako jsou velitelská centra, sklady munice nebo letiště, ale i dalších. Vypouštěny jsou z letadel, Ukrajina k tomu má konkrétně domácí Suchoj Su-24, který si upravila svépomocí, nebo francouzský Mirage 2000-5.
Dolet střely je na 550 km, takže v tomto případě nebyl využit její plný rozsah, což podle redakce Armádního Zpravodaje ještě více potvrzuje, že šlo o mimořádně důležitý cíl. Využívá přitom navigační systém kombinující GPS, inerciální a terénní navigaci, který zajišťuje vysokou přesnost zásahu. V závěrečné fázi letu se pak aktivuje infračervené navádění a porovnávání cíle s uloženým obrazem v databázi, díky čemuž zvládne působit i v rušeném prostředí.
Bojová hlavice BROACH těžká 450 kg je speciálně navržena k pronikání do odolných cílů. Nejprve prorazí jejich ochranu, a následně exploduje hlavní nálož uvnitř, což umožňuje zničit i hodně odolné bunkry. V případě odpálení letadlem je pravděpodobné, že k tomu došlo v mnohem větší vzdálenosti, nikoliv na hranicích Ukrajiny, aby se vyhnulo PVO.
Rusko má přitom systémy schopné Storm Shadow zachytit. Například Pancir-S1, který si poradí jak s nimi, tak s letadly, vrtulníky, přesnou municí nebo většími drony, potvrzuje Wikipedia s tím, že jeho nejlepší střely doletí až 100 km, ale běžně do 30 km. Angažovat však mohl také 9K37 Buk, který detekuje nízko letící cíle až na 20 km, což platí i pro Storm Shadow, uvádí Wikipedia.
Co mohlo být hlavním důvodem, že Storm Shadow zasáhla?

