Strnadova CSG míří do vesmíru. Koupila podíl v kanadské firmě, která za sebou má 450 misí, chystá výrobu satelitů v Evropě

Česká obranně-průmyslová skupina Michala Strnada nevstupuje do vesmíru přes rakety. Nekupuje si nosič, nestaví rampu. Místo toho si pořídila strategický podíl ve firmě, která vyrábí satelity, provozuje vesmírnou robotiku a dodává geoprostorové zpravodajství armádám i komerčním zákazníkům. MDA Space má za sebou více než 450 misí a patří k nejzavedenějším hráčům v oboru. A CSG se jejím nákupem stala největším akcionářem firmy.

Co přesně CSG kupuje

MDA Space není startup s vizí a powerpointovou prezentací. Je to veřejně obchodovaná společnost s nevyřízenými zakázkami v hodnotě 4 miliard kanadských dolarů k polovině roku 2026 a výhledem tržeb mezi 1,8 a 1,9 miliardy kanadských dolarů za celý rok. Její portfolio stojí na třech pilířích: satelitní systémy, vesmírná robotika a geoprostorové zpravodajství, tedy schopnost sbírat, zpracovávat a interpretovat data z oběžné dráhy.

Právě robotika je přitom to, čím se MDA zapsala do dějin kosmonautiky. Firma stojí za robotickými rameny na Mezinárodní vesmírné stanici a vyvíjí systém Canadarm3 pro budoucí lunární stanici Gateway. V satelitním segmentu pak provozuje vysokokapacitní továrnu v Montréalu, která v rámci produktové linie AURORA zvládne vyrábět až dva digitální satelity denně.

Kupní cena podílu zveřejněna nebyla. Z veřejně dostupných dokumentů SEC vyplývá, že MDA měla k září 2026 vydáno přes 162 milionů akcií; podíl CSG tedy odpovídá zhruba 15,4 milionu kusů. Bez přesného data a ceny nákupu ale skutečný výdaj spočítat nelze.

Proč zbrojovka investuje do kosmu

Michal Strnad, předseda představenstva a majitel CSG, se podle oficiálního profilu skupiny zaměřuje především na nové akvizice a klíčové obchodní projekty. Vstup do vesmírného sektoru ale není jeho první kosmický krok. CSG už dříve přes fond Tech Horizons investovala do britské firmy SatVu, která se zabývá termálním snímkováním z orbity, a do Atmos Space Cargo v oblasti vesmírné logistiky. MDA je oproti nim o řád větší sázka; nikoli venture investice, ale strategický podíl v etablované průmyslové firmě.

Logika za tím je jednoduchá: obrana a vesmír se stále těsněji prolínají. Podle analýzy Novaspace dosáhl globální vládní kosmický trh v roce 2025 hodnoty 137,4 miliardy dolarů, z toho 73,5 miliardy připadlo na obranu. McKinsey a Světové ekonomické fórum odhadují, že celá kosmická ekonomika by mohla do roku 2035 narůst na 1,8 bilionu dolarů, tedy zhruba trojnásobek současného stavu. Je to scénář, ne jistota. Ale pro obrannou firmu, která chce růst, je to scénář, který si nemůže dovolit ignorovat.

Do čela své kosmické strategie CSG postavila Ladislava Štala, bývalého poradce NATO pro vesmírnou zpravodajskou činnost. Ten má pokrývat pozorování Země, sledování vesmírného prostoru, orbitální operace i rozvoj nových technologií. Jinými slovy, má definovat, co CSG bude v kosmu kupovat, stavět nebo integrovat.

Evropská výroba: ambice bez adresy

Nejzajímavější část oznámení se týká Evropy. CSG a MDA oficiálně zvažují společné výrobní nebo montážní kapacity na evropském kontinentu. Konkrétní země, město ani harmonogram ale zveřejněny nebyly.

Průmyslově to dává smysl. MDA už umí sériovou výrobu satelitů; její montrealská továrna byla dokončena za necelé dva roky od zahájení stavby. Přenesení části této kapacity blíž k evropským zákazníkům, ať už civilním, nebo vojenským, by zkrátilo dodavatelské řetězce a otevřelo přístup k evropským obranným rozpočtům.

Zda se část těchto aktivit přesune přímo do Česka, je zatím spekulace. Tvrdý příslib pracovních míst na českém území neexistuje. Reálný přínos pro Českou republiku je v tuto chvíli hlavně technologický: přístup CSG k satelitním, robotickým a datovým kompetencím MDA, které může integrovat do svého stávajícího obranného ekosystému.

Jak velký je tento krok ve světovém měřítku

CSG se nákupem 9,5 % nestává novým SpaceX. SpaceX je provozovatel raketových nosičů a obří satelitní sítě Starlink, úplně jiný byznys model. MDA je výrobce a integrátor. Ve srovnání s evropskými giganty je také menší: Airbus Defence and Space vykázal za rok 2025 tržby 13,4 miliardy eur, Thales Alenia Space uváděla přibližně 2,15 miliardy eur.

Jenže CSG ani nechce být Airbus. Její strategie je jiná: vstoupit do fungujícího dodavatelského řetězce přes partnerství, ne přes přímý souboj s největšími hráči. Podíl 9,5 % je menšinový, ale podle oznámení CSG jde o největší akcionářský balík v MDA. Pro srovnání: druhý největší známý držitel, kanadský Connor, Clark & Lunn Investment Management, měl k polovině roku 2026 podle dokumentů SEC jen 5,6 %.

Co z toho plyne

Vznik vlastního kosmického týmu, pozice největšího akcionáře v zavedené firmě s miliardovým objemem nevyřízených zakázek a otevřená možnost evropské výroby: to nejsou kroky finančního spekulanta. Jsou to kroky průmyslové skupiny, která si kupuje vstup do segmentu, kde se potkává obrana, data a orbita.

Kdy přijdou první hmatatelné výsledky v podobě satelitů montovaných v Evropě, zatím nikdo neřekl. Ale CSG si právě zajistila místo u stolu, kde se o budoucnosti kosmického průmyslu rozhoduje.