„Teprve začátek.“ Moskva zažila noc plnou explozí a teroru. Ukrajinci navíc oznámili drony s doletem přes 3 000 km

Pondělní ráno 22. června 2026 začalo pro třináctimilionovou Moskvu nezvykle. Starosta Sergej Sobjanin ve svých průběžných hlášeních na Telegramu postupně navyšoval počet sestřelených bezpilotních letounů, až se zastavil na čísle 84. Oficiálně bez škod, bez obětí, jen záchranné složky v terénu a trosky na přístupových trasách k metropoli. Jenže to bylo teprve poslední dějství týdne, během kterého se válka opakovaně ozvala přímo v srdci Ruska. A Volodymyr Zelenskyj mezitím oznámil něco, co by mělo znepokojit i ty, kdo si dosud mysleli, že se jich konflikt netýká.

Noc, kdy Moskva znovu ztichla

Podle AP všechna čtyři hlavní moskevská letiště (Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo i Žukovskij) dočasně zastavila provoz. Ruská letecká agentura Rosaviacija přepínala terminály do režimu „letů po dohodě s příslušnými orgány“ a postupně omezení rušila. Nejde přitom o izolovaný incident. Už od 20. června platí nad Moskvou a většinou Moskevské oblasti zvláštní režim, který omezuje lety lehkých a ultralehkých strojů i civilních dronů do výšky 5 200 metrů. Opatření platí do odvolání a vztahuje se i na části dalších sedmi oblastí.

Sobjanin celou noc komunikoval přes Telegram, ale konkrétní místa dopadů trosek neuvedl. Mluvil o „přístupech k Moskvě“ a o práci záchranných složek. Žádné adresy, žádné čtvrti. Oficiální linie zněla: vše sestřeleno, nic nezasaženo. Jenže obyvatelé Moskvy si pamatují, co se dělo o čtyři dny dříve.

Týden, který změnil pravidla

Útok z 22. června totiž nelze číst izolovaně. Stojí na konci eskalační série, která nemá v této válce obdobu:

• 17. května – 81 dronů směrem na Moskvu, 12 zraněných, poškozené domy, oběti v Moskevské oblasti.
• 16. června – zásah největší rafinerie v Moskevské oblasti. Zasažená část představovala 53 % kapacity primární destilace závodu, který v roce 2024 zpracoval 11,6 milionu tun ropy.
• 18. června – přibližně 180 dronů, požár rafinerie pouhých 16 kilometrů od Kremlu, evakuace Šeremeťjeva, plošné zastavení leteckého provozu. Reuters tehdy zachytil stížnosti Moskvanů na absenci sirén.
• 22. června – dalších 84 sestřelů, opětovné zastavení všech letišť.

Mezi květnem a červnem se frekvence i intenzita útoků zdvojnásobila. A dopady už nejsou jen symbolické. Podle Reuters útoky na rafinerie vedly k odstávkám, poklesu výroby benzinu, nafty i leteckého paliva. Rusko je nuceno dovážet palivo po moři a společnost Tatněfť zavedla celostátní limity prodeje pohonných hmot. To už není narušení klidu. To je ekonomický tlak.

Fire Point: 3 000 kilometrů a dál

Dva dny před pondělním útokem vystoupil Zelenskyj v rozhovoru pro ukrajinský telemaraton „Jedyni novyny“ s oznámením, které posunulo celou debatu o dronové válce. Představil novou generaci bezpilotních letounů Fire Point, které podle něj při nedávném zásahu v Ťumeňské oblasti překonaly vzdálenost 2 070 kilometrů. A dodal: nové verze mají doletět přes 3 000 kilometrů.

Jednoduchý výpočet: mezi Ťumeňí a deklarovaným novým dosahem je rozdíl nejméně 930 kilometrů. To je jako přidat k dosavadnímu maximu vzdálenost z Prahy do Říma. V praxi to znamená, že se do dosahu ukrajinských dronů dostávají vojenské továrny, ropné báze a plynová úložiště hluboko na ruském území, která dosud žila v iluzi nedotknutelnosti.

Zelenskyj svá slova zarámoval jednoznačně: „Rusové po nás bijí každý den a my budeme odpovídat každý den. S každým dnem bude narůstání odpovědí.“ A pak dodal: „Půjdeme dál.“ Právě tato slova dávají smysl tomu, proč se o červnové sérii útoků mluví jako o pouhém začátku; nejde o jednorázovou akci, ale o deklarovanou strategii postupného stupňování.

Co to znamená pro Rusko, a pro Evropu

Moskva není bezbranná. Ruská protivzdušná obrana zjevně dokáže ničit desítky až stovky dronů za noc. Ale není nepropustná. Zásah rafinerie 16 kilometrů od Kremlu to dokázal. A i tam, kde obrana funguje, má masový útok svou cenu: zastavené letiště, přerušené dodávky, nervozita obyvatel, kteří se ptají, proč neslyšeli sirény.

Pro Česko a střední Evropu je nejbližší dopad nepřímý, ale reálný. Pokud se výpadky ruských rafinerií přelijí do širšího evropského trhu s ropnými produkty, zdražení pohonných hmot se může projevit i u nás. Zelenskyj navíc už dříve upozornil, že ruský dron pronikl asi 10 kilometrů do rumunského vzdušného prostoru a v Polsku byla aktivována vojenská reakce; dronová válka zkrátka nezná hranice na mapě.

Válka v ruském týlu

Ještě na jaře 2026 působily dronové údery na Moskvu jako občasné narušení, nepříjemné, ale zvládnutelné. Červen tento obraz rozbil. Čtyři velké útoky za šest týdnů, hořící rafinerie uvnitř městského okruhu, opakovaně zavřená letiště a prezident protivníka, který otevřeně oznamuje drony schopné zasáhnout cíle vzdálené přes 3 000 kilometrů. Pro Kreml to není existenční hrozba. Ale pro obyčejné Rusy, kteří dosud válku sledovali jen ve zprávách, je to moment, kdy se konflikt přestěhoval z obrazovky za okno.