Trumpova energetická dohoda se rozpadla za tři dny. Zelenskyj poslal Rusům jasný vzkaz ohledně rafinerií: „Uvidíte“

Celý příběh se odehrál v pěti dnech a odhalil hlubokou trhlinu mezi tím, co Washington slíbil, a tím, co dokázal vynutit. Donald Trump 11. října 2026 zveřejnil na Truth Social příspěvek psaný velkými písmeny: „Okamžitě platí ENERGETICKÉ PŘÍMĚŘÍ ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Obě strany souhlasily.“ Žádný zveřejněný text dohody, žádný kontrolní mechanismus, žádný seznam chráněných cílů. Ukrajina na několik dní skutečně zastavila údery na ruské rafinerie. Rusko pokračovalo v útocích na ukrajinskou energetiku, jako by žádné příměří neexistovalo. A Volodymyr Zelenskyj 16. října v Bruselu na otázku, co bude s rafineriemi dál, odpověděl dvěma slovy: „Uvidíte.“

Příměří bez pravidel

Trumpovo oznámení přišlo dva dny po jiné dohodě, která vysvětluje, proč Washington tolik stál o zastavení ukrajinských úderů na ruský rafinérský průmysl. Už 9. října Trump napsal, že Rusko dodá přes 300 tisíc tun dieselu okamžitě na americký a světový trh, dalších 500 tisíc tun v listopadu a milion tun bezprostředně poté. Americký úřad OFAC téhož dne vydal licenci umožňující obchod s ruskou naftou až do dubna 2027. Rusko následně částečně uvolnilo vlastní zákaz exportu dieselu, který zavedlo v červenci poté, co ukrajinské drony systematicky decimovaly jeho rafinérské kapacity.

Souvislost je přímočará: aby Rusko mohlo diesel vyvážet, potřebovalo fungující rafinerie. A aby rafinerie fungovaly, musela Ukrajina přestat útočit. Trump tedy potřeboval Kyjev přimět k ústupku, a energetické příměří bylo nástrojem. Jenže nástroj bez vynucovacího mechanismu je jen slovo.

Tři dny, které ukázaly realitu

Zelenskyj reagoval opatrně, ale vstřícně. Ještě 11. října v telefonátech s Ursulou von der Leyenovou a Markem Ruttem uvedl, že Ukrajina krok podporuje, ale zároveň hlásil, že Rusko krátce po Trumpově oznámení zasáhlo elektrárnu v Kyjevě. Následující den na Warsaw Security Forum Zelenskyj přidal další zásahy: energetická zařízení v Charkovské oblasti, plynové zařízení, civilní čerpací stanice. Pauza, kterou Kyjev držel, neměla žádnou ruskou protiváhu.

Časová osa mluví jasně:

• 11. října – Trump vyhlašuje příměří. Rusko zasahuje elektrárnu v Kyjevě.
• 12. října – Zelenskyj ve Varšavě vyjmenovává další ruské údery na energetiku.
• 15. října – Ukrajina obnovuje útoky. V Rjazaňské oblasti hoří rafinerie.

Třídenní pauza nebyla emotivní gesto. Byl to test: dodrží Rusko svou část? Nedodrželo. A Kyjev přestal uznávat smysl jednostranné zdrženlivosti.

Proč rafinerie tolik bolí Moskvu

Strategický význam ukrajinských úderů na ruský rafinérský průmysl je obrovský. Podle analýzy polského Centra pro východní studia (OSW) Rusko v roce 2025 vyváželo průměrně kolem 820 tisíc barelů dieselu denně, zhruba desetinu světového exportu. Po zesílení ukrajinských útoků ve třetím čtvrtletí 2026 export spadl přibližně na 200 tisíc barelů denně. Moskva musela diesel dovážet a v červenci zavedla exportní zákaz.

Zelenskyj už 24. září 2026 tvrdil, že Rusko přišlo o 45 % svých rafinerií a 45 % dieselu. I kdyby čísla byla nadsazená, trend je nesporný: ukrajinské drony proměnily ruský rafinérský sektor v jednu z nejzranitelnějších částí ruské ekonomiky. Právě proto Washington tlačil na zastavení úderů, a právě proto se Kyjev vzdával této páky jen velmi neochotně.

Bruselské „Uvidíte“ a páky Washingtonu

16. října Zelenskyj vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci. Na otázku, zda budou pokračovat údery na rafinerie, odpověděl stručně a záměrně neurčitě. Detaily operací nesděluje, řekl. Od evropských lídrů slyšel „podporu a jen podporu“. A pokud jde o rafinerie, uvidíte.

Ten vzkaz nebyl adresován jen Moskvě. Směřoval i do Washingtonu. Trumpova administrativa totiž nepoužívala jen diplomatický tlak. Podle AP se objevilo rychlostní omezení na terminálech Starshield a Starlink, limit 160 km/h, který zpomaloval ukrajinské drony a komplikoval obranu proti ruským bezpilotním strojům typu šáhid. Ukrajinci hlásili ztracené drony a narušené mise. Souběžně se vynořil spor o nezaslaná zpravodajská varování před ruskými balistickými útoky. Trump odpovědnost popřel, ale Kyjev tyto kroky četl jako nátlakové prostředí.

Podle Reuters na klíčové schůzce v Miami nepadla explicitní hrozba zastavením americké pomoci. Páky ale existovaly a fungovaly, jen ne přes mikrofon.

Co to znamená pro Česko a co bude dál

Český a evropský trh s pohonnými hmotami byl podle ministerstva průmyslu a obchodu v září 2026 nejcitlivější hlavně na konflikt mezi USA a Íránem kolem Hormuzského průlivu. Jednotlivé údery na ruské rafinerie mohou zvyšovat nervozitu na velkoobchodních trzích, ale pro ceny na českých čerpacích stanicích bude rozhodující širší geopolitické napětí, ne jeden zásah v Rjazani. Česká diplomacie se k ukrajinským úderům na rafinerie konkrétně nevyjádřila, dlouhodobě ale podporuje právo Ukrajiny na sebeobranu a zdůrazňuje, že veškerá česká pomoc je zakotvena v mezinárodním právu.

Říjnové energetické příměří se od předchozího třídenního příměří z května 2026 lišilo zásadně: květnová dohoda měla pevné datum, jasné podmínky a zahrnovala výměnu zajatců. Říjnová stála na jednom příspěvku na sociální síti. Výsledek odpovídal konstrukci.

Nejpravděpodobnější scénář pro nejbližší dny je kombinace pokračujících úderů a paralelních pokusů o nový rámec jednání; Zelenskyj v Bruselu zmínil, že se chystá další jednání s americkou stranou. Kyjev ale jasně ukázal, že bez ruské reciprocity znovu jednostranně couvat nehodlá. Trumpovo příměří nepohřbil jeden výrok v Bruselu. Pohřbilo ho Rusko, které dál útočilo, a Washington, který pro Kyjev nezajistil ani ochranu, ani vynutitelné podmínky.