Ve válce proti Ukrajině má Rusko v mnoha směrech převahu. Jeho technika sice v naprosté většině případů není nejvyspělejší, ale zato početná a ničivá. Jednou ze základních priorit je tak pro ukrajinskou armádu zajištění PVO, což znamená vedle systémů také střely, jichž je ovšem nedostatek. Redakce Armádního Zpravodaje zjistila, že měla 20. ledna 2026 štěstí, obdržela totiž jejich dodávku od zahraničních partnerů, jak oznámil prezident Volodymyr Zelenský.

Ukrajina odrážela balistické rakety, střely i drony

Bombardování Ukrajiny, v posledních týdnech hlavně kritické energetické infrastruktury, probíhá v podstatě každý den. Převážně jsou k tomu nasazovány dalekonosné drony, v menší míře potom řízené střely, balistické rakety apod. – na frontě také řízené pumy, ale ty mají oproti všem zmíněným mnohem menší dosah – nejsnazší jsou přitom pro PVO drony.

Rusové testují „miniaturní TOS-1A“. Termobarický raketomet Malvina se dvěma raketami ráže 220 mm

S těmi si umí poradit jak interceptory speciálně navržené k jejich ničení, tak třeba vrtulníky, z nichž je vojáci sestřelují ručními zbraněmi. Na řízené střely a balistické rakety jsou ovšem třeba tradiční systémy protivzdušné obrany. Jelikož ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský hovořil o střelách pro MIM-104 Patriot a NASAMS, lze se domnívat, že armáda dostala právě ty.

Jedná se dlouhodobě o nejvýkonnější systém PVO, jaké Ukrajina má. MIM-104 Patriot si dokáže poradit s letadly, vrtulníky, řízenými střelami s plochou dráhou letu, ale i s balistickými raketami, což ve válce na Ukrajině prokázal nejednou, potvrzuje Wikipedia. Sestřelil dokonce hypersonický Kinžal, který Rusové do té doby směle označovali za nesestřelitelný.

Ukrajinci našli u padlého Rusa legendární nůž ze 70. let, který je zároveň střelnou zbraní

Operační dosah je až 160 km a náklady na jednu raketu od 6 do 10 milionů korun, což je v přepočtu mezi 125 a 209 miliony korun. Je tedy jasné, že musí ukrajinská PVO velmi šetřit a použít je proti cílům vysoké hodnoty, což jsou třeba střely Kinžal. V případě NASAMS jde pak o systém hlavně proti střelám s plochou dráhou letu, ale umí i letouny, uvádí Wikipedia.

Poradí si kupříkladu se střelami Kalibr vypouštěných z lodí a ponorek, a s Ch-101 nebo Ch-555 odpalovaných z bombardérů. Má být natolik efektivní, že zničí 94 % hrozeb, které zachytí. V noci na 20. ledna 2026 mělo přitom dojít k sestřelení 27 nepřátelských raket a 315 dronů, z nichž byla většina typu Shahed, zbylé pak zejména Gerbera a Italmas.

Polská armáda se rozroste na 500 tisíc vojáků. Aktivovala strategický dokument

Vedle toho šlo o 18 balistických raket Iskander-M a S-300 a 15 řízených střel Ch-101. V prvním případě mají dosah až 500 km a hlavici těžkou až 700 kg, uvádí Wikipedia, v druhém pak záleží na střele, ale může jít až o 280 km. Sice jsou původně určeny pro PVO, ale zvládnou i velmi nepřesný útok na pozemní cíle. A poslední má dolet až 3 500 km a 400kg hlavici, ale obrana proti ní je vlastně jednodušší, neb dosahuje rychlosti max. Mach 0,78, uvádí Wikipedia.