Rusko za prvních pět měsíců roku 2026 kontrolovaně postoupilo o 104 km², za stejné období loni to bylo 1 619 km². Tempo kleslo patnáctkrát.
Čísla, která se na přelomu května a června sesypala z nezávislých analytických center, říkají v podstatě totéž: ruská ofenzíva na Ukrajině se nedokáže převést do trvalých územních zisků. Nejde o to, že by Moskva přestala útočit. Útoky pokračují, pěchota se dál tlačí do šedých zón, drony létají oběma směry. Jenže poměr mezi vynaloženou silou a výsledkem na mapě se za poslední měsíce dramaticky zhroutil. A spolu s ním se hroutí i ekonomická logika celého tažení.
Květen v číslech: poprvé za dva roky je bilance obrácená
Analýza agentury AFP nad mapovými daty ISW ukázala, že Ukrajina v květnu 2026 dosáhla čistého územního zisku 282 km². V dubnu to bylo kolem 120 km². Dohromady za dva měsíce přibližně 403 km², víc, než kolik Ukrajina osvobodila během prvních pěti týdnů protiofenzívy v létě 2023.
Na druhé straně fronty vypadají statistiky jako účetní noční můra. ISW k 28. květnu evidoval za celý rok 2026 pouhých 104 km² ruského kontrolovaného postupu. Vedle toho existuje 628 km² takzvané infiltrační zóny, prostoru, kam ruské jednotky pronikly, ale plně ho nekontrolují. Jde o nestabilní šedou zónu průniků a přestřelek, ne o okupované a udržené území.
DeepState, ukrajinský analytický projekt s vlastní veřejnou mapou, za květen vykázal jen 14 km² ruského postupu. Nejméně za tři roky. Současně přiznal, že ukrajinské zisky zveřejňuje s bezpečnostním zpožděním, takže reálná bilance může být pro Kyjev ještě příznivější.
Proč se mašinerie zadrhla: drony v operační hloubce
Klíč k obratu leží 30 až 180 kilometrů za frontovou linií. Ukrajina od jara 2026 prudce navýšila takzvané střednědosahové dronové údery, které systematicky ničí ruskou logistiku, protivzdušnou obranu, radary, komunikační uzly a velká vozidla v operačním týlu.
Prezident Zelenskyj 5. května uvedl, že počet úderů za hranicí 20 km se oproti březnu zdvojnásobil a oproti únoru zčtyřnásobil. Ukrajinské ministerstvo obrany hovořilo o více než 160 takových úderech jen v dubnu, s dosahem 120 až 150 km. Podle analýzy Reuters tyto údery plní dvojí roli: přímo degradují schopnost Ruska přesouvat posily a zásobovat přední linie a zároveň otevírají koridor pro hlubší údery na strategický týl.
Efekt je vidět i v datech. ISW 1. června konstatoval, že Ukrajina „do značné míry zastavila“ ruskou jarně-letní ofenzívu a že květnové ruské zisky byly jen zlomkem dřívějších výsledků. Nejde o sezónní výkyv; institut mluví o širších změnách na bojišti v průběhu celého roku 2026.
Reuters ovšem současně varuje, že samotné dronové údery válku neukončí. Rusko se adaptuje, hledá slabá místa a dál tlačí infiltrační taktikou. Obrat je reálný, ale není nevratný.
Matematika, která Moskvě nevychází
DeepState už 1. dubna spočítal, co ruské tempo znamená v dlouhodobém horizontu. Při rychlosti postupu z prvního čtvrtletí 2026 by Rusko mohlo dobýt celou Doněckou oblast, deklarovaný minimální cíl Kremlu, až v prosinci 2029. Aby to stihlo do konce roku 2026, potřebovalo by zabírat přes 600 km² měsíčně. V květnu zabralo čtrnáct.
George Barros z ISW na briefingu Helsinské komise v americkém Kongresu řekl, že i za předpokladů výhodných pro Moskvu by dobytí celé Doněcké oblasti přišlo nejdřív na přelomu let 2027 a 2028. Zhroucení ukrajinské obrany označil za nepravděpodobné a zdůraznil, že udržitelný mír vyžaduje „geograficky obhajitelnou frontovou linii“, tedy nikoli ústupky území, které Rusko nedokázalo dobýt vojensky.
K vojenské rovnici se přidává ekonomická. Moskva v květnu snížila odhad růstu HDP pro rok 2026 na pouhých 0,4 %. V prvním čtvrtletí ruská ekonomika klesla o 0,3 %, rozpočtový deficit po čtyřech měsících dosáhl 2,5 % HDP. Podle exkluzivních zdrojů Reuters ukrajinské dronové údery snížily ruskou exportní kapacitu ropy až o pětinu, což vede k nevyhnutelnému omezení těžby. Think tank blízký ruské vládě přiznal, že ani vysoké ceny ropy nezachrání růst poškozený útoky na ropnou infrastrukturu.
Český kontext: munice jako měřitelný argument
Česká muniční iniciativa, kterou Bezpečnostní rada státu v lednu 2026 potvrdila v roli zprostředkovatele bez dalších peněz ze státního rozpočtu, dostává květnovými čísly nový kontext. Generální tajemník NATO Mark Rutte při dubnové návštěvě Prahy výslovně označil českou iniciativu za zásadní a spojil další podporu s tím, aby Ukrajina byla „v silné pozici pro zajištění míru“.
Vedle vojenské pomoci běží od září 2025 vládní Ukraine Program na roky 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun na humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoc. Květnová data z fronty dávají zastáncům pokračující podpory měřitelný argument: pomoc má efekt, který se dá vyjádřit v kilometrech čtverečních.
Co to znamená pro vyjednávání, a co ne
Zatím se neprojevuje náhlý kolaps frontových linií. Projevuje se něco pro Kreml možná nebezpečnějšího: vleklé vyčerpání, kdy za stále vyšší vojenské a ekonomické náklady Moskva kupuje násobně méně území než před rokem. Pokud Rusko neobnoví schopnost měnit infiltraci v trvalou kontrolu, trend se bude prohlubovat.
Silnější ukrajinská pozice komplikuje ruské maximalistické požadavky u jakéhokoli jednacího stolu. Ale dvě podmínky musí platit současně: Západ musí udržet podporu a nesmí tlačit Kyjev k odevzdání území, které Rusko nedokázalo dobýt silou. Bez nich zůstanou i nejlepší čísla z fronty jen statistikou, ne cestou k míru.
Myslíte si, že Rusové vrátí nějaká okupovaná území dobrovolně?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 7739
PŘEČTENÍ: 4122
