Ukrajina poprvé od začátku války diktuje tempo, nastává zlom. Rusko se marně snaží situaci zvrátit

Číslo samo o sobě nevypadá dramaticky. V září 2022 ukrajinská armáda během charkovské protiofenzivy hlásila 3 800 km² za týden. Jenže tehdy šlo o klasický pozemní protiúder s tanky a obrněnci, po němž se fronta znovu zastavila. To, co se děje teď, má jinou povahu. Nejde o průlom na jednom úseku, ale o souběh trendů, které poprvé od začátku plnohodnotné války naznačují, že Kyjev převzal iniciativu v opotřebovací válce, a Moskva na to zatím nemá odpověď.

Čísla, která mluví jasně

Průměrné tempo ruského postupu v prvních čtyřech měsících roku 2026 kleslo na 2,9 km² denně. Ve stejném období roku 2025 to bylo 9,76 km². Pokles o více než dvě třetiny. A duben přinesl něco, co analytici z Institute for the Study of War (ISW) zaznamenali poprvé od srpna 2024: čistou měsíční ruskou územní ztrátu.

Britský The Economist v polovině května shrnul jarní data do rámce, který přebírají analytici po celé Evropě: válka se podle něj dostala k možnému bodu zlomu. Strategický komentátor Lawrence Freedman, jak jej The Economist parafrázuje, varuje dokonce před rizikem „širšího kolapsu ruských pozic“, pokud Moskva nedokáže obnovit ofenzivní tempo.

Důležité je, co za tím poklesem stojí. Není to jedna bitva ani jeden geniální manévr. Je to průmysl.

Dronová továrna jménem Ukrajina

Podle údajů ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany má země roční výrobní kapacitu přes osm milionů FPV dronů, na jejich produkci se podílí více než 160 firem. Ministerstvo obrany v Kyjevě už pro rok 2025 plánovalo nákup 4,5 milionu kusů FPV za rozpočet přesahující 110 miliard hřiven. Prezident Zelenskyj v lednu 2026 uvedl, že drony ničí přes 80 % nepřátelských cílů.

Tři vrstvy současného ukrajinského tlaku vypadají takto:

• Fronta: FPV drony vytvářejí smrtící zóny proti ruské pěchotě, technice i logistickým konvojům. Šedesát procent ruských ztrát jde podle Kyjeva na vrub právě FPV.
• Operační hloubka: Údery na zásobovací trasy, sklady munice a velitelská stanoviště v ruském týlu.
• Strategická hloubka: Drony středního a dlouhého doletu zasahují ropné terminály, přístavy a rafinerie stovky kilometrů od fronty.

V březnu 2026 Ukrajina poprvé předstihla Rusko v počtu hlubokých dronových úderů, jak zaznamenal francouzský Le Monde. Duben tento trend potvrdil. Válka se tím proměnila z čistě frontové na průmyslově-ekonomickou, a právě v této disciplíně začíná Rusko ztrácet.

Ropa jako Achillova pata

Ekonomický rozměr ukrajinských úderů je možná důležitější než ten územní. Podle výpočtů agentury Reuters z konce března 2026 bylo mimo provoz až 40 % ruské exportní ropné kapacity, zhruba dva miliony barelů denně. Zelenskyj v květnu odhadl přímé ruské ztráty od začátku roku na nejméně sedm miliard dolarů.

Samo o sobě to válku nezastaví. Ruský rozpočet má rezervy a Kreml umí přesměrovat toky. Ale jako dlouhodobá opotřebovací páka je to pro Moskvu podstatně nebezpečnější než jednorázová účetní ztráta. Každý zasažený terminál znamená náklady na opravu, bezpečnostní opatření, přesměrování dodávek. Cash-flow se zhoršuje v momentě, kdy válka požírá stále víc zdrojů.

Rusko není bezmocné

Bylo by chybou číst jarní data jako předzvěst ruského kolapsu. Moskva zůstává schopná extrémně masivních útoků. Reuters 13. května popsal rozsáhlý denní dronový úder na západ Ukrajiny poblíž hranice s NATO, roje dronů vedené podél běloruské hranice s cílem zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Zelenskyj sám varoval před novou taktikou denních útoků.

Rusko navíc buduje vlastní bezpilotní kapacity. Podle uniklých dokumentů, které zveřejnil investigativní server IStories, plánuje Kreml do konce roku 2026 naverbovat 78 800 lidí do nově vznikajících bezpilotních sil. Odpověď Moskvy tedy není kapitulace, ale pokus o saturaci, přečíslit protivníka objemem.

Rozdíl je v tom, že Ukrajina dnes vede ve flexibilitě a tempu adaptace. Rusko tlačí na rozsah. A zatím to nestačí k tomu, aby zvrátilo trend.

Co to znamená pro Česko

Pro Českou republiku vývoj na frontě neznamená uvolnění, spíš potvrzení dosavadního kurzu. Bezpečnostní rada státu na začátku roku potvrdila pokračování české muniční iniciativy, byť bez dalšího financování ze státního rozpočtu. Roční závazek vojenské pomoci Ukrajině činí podle vlády zhruba 6,4 miliardy korun, celková účetní hodnota české podpory přesáhla 17 miliard.

Dronová válka má ale i přímý dopad na českou obranu. Armáda ČR v únoru 2026 nasadila vrtulníkáře v Polsku právě kvůli ochraně proti nízkoletícím cílům na východním křídle NATO. A český obranný průmysl z konfliktu paradoxně těží: firmy vytvořily asi 2 600 pracovních míst a plánují investice kolem 15 miliard korun do navýšení výrobních kapacit.

Jaro 2026 nepřineslo rozhodnutí války. Přineslo ale první měřitelný důkaz, že se její ekonomika a tempo láme v neprospěch Ruska, a že průmyslově rozjetá dronová válka dokáže změnit pravidla hry, i když se fronta posune jen o pár kilometrů.