Ukrajina se stane spoluzakladatelem Banky obrany. Na zbrojení bude vyčleněno 100 miliard eur

Devět států včetně Ukrajiny podepíše 30. listopadu v Lucembursku smlouvu o vzniku první mnohostranné banky určené výhradně k financování obranného průmyslu.

Kanadské obrněné transportéry Lav III i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Kanady
                   

Nejde o grantový fond ani o jednorázový balík peněz. Defence, Security & Resilience Bank, zkráceně DSRB, má fungovat jako plnohodnotná mnohostranná banka se zvýhodněnými úvěry a zárukami pro vlády i zbrojní firmy. Cílová finanční kapacita sto miliard eur neznamená, že někdo položí na stůl hotovost. Jde o kombinaci splaceného kapitálu, kapitálu přivolatelného v nouzi a peněz, které banka získá na finančních trzích díky plánovanému ratingu AAA. Ukrajina u toho nesedí jako příjemce pomoci zvenčí, sedí u stolu jako spoluzakladatel, který nastavuje pravidla.

Jak banka vznikala a kdo ji tvoří

V březnu 2026 hostila Kanada v Montréalu první osobní vyjednávací kolo. Přijeli zástupci osmnácti zemí. Do finální podpisové skupiny se prosítilo devět: Albánie, Belgie, Kanada, Řecko, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Turecko a Ukrajina. V červenci na summitu NATO v Ankaře záměr politicky potvrdila takzvaná Ankarská deklarace. Nyní, 30. listopadu 2026, má v Lucembursku přijít podpis zakládajících stanov. Plný provoz se očekává od roku 2027.

Politicky za projektem stojí především Kanada. Hlavní sídlo banky bude na kanadské půdě, evropské centrum v Lucembursku. Hlavní vyjednavačkou je Isabelle Hudonová z kanadské Business Development Bank, podporu opakovaně deklaroval premiér Mark Carney i ministr financí François-Philippe Champagne. Ottawa projekt opírá o svůj „robustní finanční sektor a rostoucí obrannou průmyslovou základnu“.

Sto miliard eur: co to číslo skutečně znamená

Nejkonkrétnější veřejný popis kapitálové struktury přinesl v srpnu 2026 Reuters. Model počítá zhruba s dvaceti miliardami eur splaceného kapitálu a osmdesáti miliardami takzvaného svolatelného kapitálu, tedy peněz, které členské státy neplatí hned, ale zavazují se je poskytnout, pokud banka potřebuje. Na této kombinaci má banka postavit nejvyšší úvěrový rating AAA a díky němu si levně půjčovat na trzích. K srpnu byly podle Reuters zajištěny závazky kolem pěti miliard eur.

Proč je rating tak důležitý? Basilejský rámec pro mnohostranné rozvojové banky stanoví, že pro nejlepší regulatorní zacházení jsou klíčoví silní státní akcionáři, dostatečný kapitál, likvidita a přísná úvěrová pravidla. Pokud DSRB AAA nezíská, zdraží se její financování, a tím i úvěry, které nabídne vládám a firmám. Celý model by ztratil hlavní konkurenční výhodu.

Proč nestačí NATO, EU ani EIB

Otázka zní logicky: proč zakládat novou instituci, když existují alianční a unijní nástroje? Odpověď je v detailech mandátů.

  • Společné financování NATO v roce 2026 dosahuje do 5,3 miliardy eur a slouží hlavně k financování aliančních rozpočtů, velitelských struktur a infrastruktury. Nepůjčuje firmám.
  • Unijní nástroj SAFE může mobilizovat až 150 miliard eur, ale půjčuje výhradně členským státům EU na společné pořizování. Nečlenské země EU, jako Kanada, Turecko nebo Ukrajina, stojí mimo.
  • Evropská investiční banka rozšířila obranné financování, ale zbraně a munice zůstávají z jejího mandátu vyloučené. Financuje jen firmy a projekty v EU.

DSRB má být první institucí, která dokáže přímo financovat i „tvrdé“ obranné kapacity: munici, drony, námořní autonomní systémy, kybernetickou obranu, vojenskou logistiku nebo kosmické schopnosti. A to nejen vládám, ale i firmám, zejména malým a středním podnikům, které dnes na komerční úvěry v obranném sektoru těžko dosáhnou. Komerční banky totiž drží proti obranným expozicím vyšší kapitálové požadavky, což menší dodavatele v řetězci prakticky odřízne od financování.

Co znamená ukrajinské spoluzakladatelství

Ukrajina nebude pozdějším příjemcem, který si podá žádost. Bude státním akcionářem, který spolunastavuje správu, kapitálovou strukturu i pravidla, komu a na co banka půjčí. Podle společného prohlášení devíti vlád zakládající státy banku vlastní jako suverénní akcionáři.

Pro Kyjev to má praktický rozměr. Ukrajinský obranný průmysl prošel od roku 2022 masivní transformací, od dronů po munici, a potřebuje dlouhodobé, předvídatelné financování na rozšiřování výroby. DSRB mu může otevřít přístup k levným úvěrům a zárukám, které by na komerčním trhu válčící země nezískala.

Británie jde vlastní cestou, Česko zatím chybí

Velká Británie se do DSRB nezapojila. Místo toho buduje vlastní mnohostranný obranný mechanismus zaměřený na seskupování poptávky a společné nákupy. Kanada a Británie se 25. října oficiálně shodly, že obě instituce mají být „odlišné, ale vzájemně se doplňující“. Reuters k britskému odstupu uváděl obavy z překryvu s jinými iniciativami, z kapitálových závazků i z otázky, zda banka nabídne levnější financování, než jaké si silně hodnocené státy zajistí samy.

Česká republika mezi devíti zakladateli není. Členství ale zůstává otevřené dalším spojencům a partnerům, kteří sdílejí cíle banky. Bez vstupu do DSRB ovšem český obranný průmysl, který dnes Ukrajině dodává munici a hraje v evropských dodavatelských řetězcích stále větší roli, podle dostupných koncepčních materiálů nemá přímý přístup k úvěrové podpoře banky. Při britském parlamentním slyšení zaznělo natvrdo: firmy z nečlenských zemí stojí mimo přímou podporu DSRB.

Pokud banka skutečně získá AAA rating, přitáhne další členské státy a začne v roce 2027 reálně poskytovat úvěry, může mít pro tempo zbrojní výroby a rozšiřování kapacit větší význam než jednorázové politické sliby. Právě proto je podstatné, kdo sedí u stolu teď, a Ukrajina tam sedí.

Je moudré odklánět se od Ukrajiny, která bude mít nejvíce bojových zkušeností z moderní války?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články