„Ukrajina už válku vyhrála,“ hodnotí italský ministr obrany. Rusové ztrácí 30 tisíc vojáků měsíčně a na frontě uvízli

Italský ministr obrany Guido Crosetto v Londýně prohlásil, že Ukrajina svou válku v zásadě vyhrála. Opřel se přitom o tvrdá čísla ruských ztrát a strategické selhání Moskvy.

Guido Crosetto i Zdroj fotografie: Jose Antonio / Creative Commons / CC BY
                   

Bylo pondělí 21. července 2026, Crosetto právě dokončil jednání s britským, japonským a kanadským protějškem o programu stíhačky šesté generace GCAP. Před novináři agentury ANSA ale přepnul z obranného průmyslu na Ukrajinu a řekl větu, která obletěla evropská média: Ukrajina už válku vyhrála. Ne proto, že by boje skončily. Ale proto, že Rusko nedokázalo splnit to, kvůli čemu invazi zahájilo.

Co Crosetto myslí „vítězstvím“

Italský ministr netvrdí, že Kyjev osvobodil všechna okupovaná území ani že se blíží podpis míru. Jeho definice vítězství je politicko-strategická. V únoru 2022 Moskva počítala s tím, že ukrajinský stát padne během dnů. Mychajlo Podoljak z prezidentské kanceláře už 25. února 2022 popsal ruský plán jako pokus vstoupit do Kyjeva a zlikvidovat vedení země. Washington Post tentýž den psal o americké připravenosti pomoci Zelenskému s evakuací. Pentagon o měsíc později připouštěl, že řada analytiků očekávala rychlý kolaps ukrajinské armády.

Nic z toho se nestalo. Zelenskyj zůstal v Kyjevě, stát funguje, armáda bojuje čtvrtým rokem. A právě to je podle Crosetta klíčový bod: Ukrajina nikdy nechtěla invazi do Ruska, chtěla přežít. A přežila. Z tohoto pohledu svůj základní cíl splnila, zatímco Rusko ten svůj ne.

Třicet tisíc měsíčně: číslo, které se vrací z více stran

Crosetto svůj výrok podepřel konkrétním údajem: Rusko přichází o 30 tisíc mužů měsíčně. Důležitý detail: sám mluví o součtu mrtvých a raněných, italsky „fra morti e feriti“. Nejde tedy čistě o padlé, ale o celkové ztráty, které ruskou armádu vyřazují z boje.

Podobná čísla přitom nezaznívají jen z Říma:

  • Generální tajemník NATO Mark Rutte 17. června 2026 uvedl 30 až 35 tisíc zabitých nebo těžce raněných Rusů měsíčně.
  • Volodymyr Zelenskyj na zasedání kontaktní skupiny v ramsteinském formátu 18. června mluvil o nejméně 30 tisících padlých a těžce raněných za měsíc.
  • Ukrajinské ministerstvo obrany za květen 2026 uvádí 31 530 zabitých nebo vážně raněných ruských vojáků.

Číslo se tedy vrací opakovaně a z nezávislých zdrojů, byť každý z nich pracuje s mírně odlišnou metrikou. Jedno je ale společné: tempo ruských ztrát je enormní a dlouhodobě neudržitelné bez stále nových vln mobilizace.

Uvízlá fronta a cena každého metru

Když Crosetto říká, že Rusko na frontě uvízlo, nemyslí tím, že se nikde nestřílí. Lokální útoky pokračují, Moskva místy postupuje. Ale bez rozhodujícího průlomu. Britská delegace při OBSE v červnu 2026 konstatovala, že tempo ruského postupu se oproti předchozímu období zhruba rozpůlilo, a už předtím bylo pomalé. Společné prohlášení Francie, Británie a Německa ze 7. června pracuje s pojmem „aktuální linie dotyku“ jako s výchozím bodem pro případná jednání, což potvrzuje obraz dlouhé, v zásadě stabilizované linie s lokálními změnami.

Zásadní roli v tom hrají drony. Ukrajinské ministerstvo obrany hlásí přes 800 tisíc zasažených ruských cílů drony od začátku roku 2026. Na frontu přicházejí nové generace bombardovacích dronů s chráněnou komunikací a větším dosahem, armáda nasazuje věžičky s umělou inteligencí schopné ničit nepřátelské bezpilotní prostředky jedním stiskem. Crosetto sám řekl, že ukrajinské inovace v oblasti dronů „daly lekci světu“. V praxi to znamená jediné: každý ruský útok je dražší, každý postup stojí víc lidí a techniky a schopnost Moskvy proměnit početní převahu v průlom se zmenšuje.

Crosetto není sám, ale jde v rétorice nejdál

Zajímavé je, kam italský ministr svůj výrok zasazuje na spojenecké škále. Německá vláda v červnu 2026 mluvila o nutnosti ukázat, že Rusko tuto válku nemůže vyhrát. Francie, Británie a Německo společně uvítaly nedávné ukrajinské úspěchy a zdůraznily pokračující podporu. NATO na summitu v Ankaře 8. července slíbilo Ukrajině 70 miliard eur ve vojenském vybavení a výcviku na rok 2026 a závazek držet srovnatelnou úroveň i v roce 2027.

Spojenci tedy čím dál otevřeněji říkají, že Rusko nevyhrává. Crosetto jde o krok dál: neříká jen „Rusko nevyhrává“, ale „Ukrajina už vyhrála“. Je to silnější formulace, ale opírá se o stejná data. A zapadá do jeho širší argumentace: v květnovém rozhovoru pro Corriere della Sera mluvil o potřebě budovat evropskou obranu zahrnující i Británii, Norsko, Balkán a Ukrajinu. Válka na Ukrajině je pro něj zároveň lekcí o ceně ruské agrese a o tom, co Evropa potřebuje, aby se podobný scénář neopakoval.

Italská pozice přitom není jen Crosettova osobní. Ministerstvo zahraničí oficiálně deklaruje plnou a pokračující podporu Ukrajině na politické, finanční, ekonomické, humanitární i vojenské úrovni. V dubnu Crosetto přijal Zelenského v Římě a potvrdil obrannou spolupráci. V červnu se Itálie aktivně zapojila do konference o obnově Ukrajiny v Gdaňsku.

Crosettův test: 24 hodin bez bomb

Jeden detail z londýnského vyjádření stojí za zvláštní pozornost. Crosetto řekl, že skutečné příměří pozná podle toho, zda Rusko přestane bombardovat alespoň na 24 nebo 48 hodin. Od roku 2022 se to podle něj nestalo ani jednou. Britský materiál z OBSE to potvrzuje: masivní dronové a raketové útoky na civilní cíle pokračují i v roce 2026, počet civilních obětí roste. „24 hodin bez bomb“ tak není rétorika. Je to minimální měřítko, podle kterého lze poznat, zda Moskva míní příměří vážně.

Crosettovo prohlášení nemění mapu a nepřibližuje mír. Ale přeformulovává otázku, kterou si Západ klade od února 2022. Ne „může Ukrajina vyhrát?“, ale „neprohrála už vlastně Moskva svůj původní plán?“ Odpověď italského ministra obrany je jednoznačná. A čísla, která za ní stojí, mu dávají těžko vyvratitelný argument.

Myslíte si, že ponížení, jaké Rusko zažilo, někdy zkousne?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články